Začínám si poslední týdny připadat jako internetový zelený advokát, ale poté, co jsem si na zpravodajském severu Novinky.cz přečetl smršť nadávek na adresu Hnutí Duha blokujícího další kácení v Národním parku Šumava, nedá mi to, abych se ho nezastal.
Národní park povolil zhruba před třemi týdny sám sobě (to není nesmysl, tak je to podle správního řádu v pořádku) kácení kůrovcem napadených stromů v prvních zónách. Tedy věc, kterou dnes už převážná část odborné veřejnosti včetně ministra životního prostředí považuje za nepřípustnou. Hnutí Duha podalo ihned odvolání (25. července), nicméně to nemá odkladný účinek a správa má měsíc na to, aby ho předala k vyřízení Ministerstvu životního prostředí. Dokud není odvolání vyřízeno, může kácet po libosti, což také činila. Lidé z Duhy uvažovali hned z počátku o blokádě, ale ve chvíli, kdy se už měsíce mluví o konkurzu na nového ředitele parku, to je věc politicky ožehavá. A tak od blokády ustoupili s tím, že zatím se kácí jednotlivé stromy, což není zase takové neštěstí. Když v druhém srpnovém týdnu vyznačili pracovníci správy nedaleko pramenů Vltavy budoucí holinu v rozsahu několika hektarů, začalo být jasné, že už nejde o detaily. Blokáda začala v pátek 15. srpna ráno a výsledek se dostavil během několika hodin. Náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko přerušil dovolenou, začal vyjednávat s ředitelem Žlábkem, společně zveřejnili prohlášení, že situace je nejednoznačná a bude se dál šetřit, zatím se kácet nebude. Odvolání poskytne správa parku ministerstvu k vyřízení co nejdříve, tedy ne až za obvyklý měsíc. V sobotu večer blokáda podmínečně skončila.
Ať to obracím, jak to obracím, nechápu, kde berou účastníci internetové diskuse argumenty pro obviňování Hnutí Duha z hysterie a ekoterorismu. Opakovaně se totiž ukazuje – na Šumavě i ve Spolaně Neratovice - že přímé akce, které české veřejnosti tak vadí, jsou jedním z mála prostředků, jenž je schopen pohnout úřady k aktivnímu jednání. Nebýt blokády, zmizelo by pět hektarů pralesa a ministerstvo by za pár týdnů mohlo jen s politováním konstatovat, že to se doopravdy stát nemělo. Snad by už stálo za to připustit, že ve věcech veřejných nelze spoléhat jen na politiky a odborníky. Přinejmenším v tomto případě si Hnutí Duha zaslouží spíš respekt a ne nadávky.