Co přinesl den (středa 7. října) | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co přinesl den (středa 7. října)

Bohumil Doležal8. října 2009 • 11:16
Co přinesl den (středa 7. října)

Premiér Fischer chce ve vládě provést změny, žádný velký třesk, ale ani žádné pouze kosmetické úpravy. Vláda se, jak se zdá, chce „regenerovat“ sama ze sebe. O důvěru žádat nebude.

reklama

Premiér Fischer chce ve vládě provést změny, žádný velký třesk, ale ani žádné pouze kosmetické úpravy.
Zároveň vláda hodlá jmenovat eurokomisaře. Vše má být „řešeno“ v jednom balíčku. Vláda se, jak se zdá, chce „regenerovat“ sama ze sebe. O důvěru žádat nebude.
Jinak se všechno bude „řešit“ na úrovni kuloárového pytlíkování, partnery pro ně si vybral sám premiér. Kromě stran, které se podílely na sestavování vlády na jaře, k nim patří ještě TOP 09, KDU-ČSL a Demokratická strana Zubové, totiž zelených. Účast potěmkinské DSZ na „konzultacích“ je skandální. Podle Práva chce premiér představitelům těchto stran „sdělit své představy“ a vyslechnout jejich názory a představy. Pravda, výsledkem má být dohoda o podpoře kabinetu. Pokud se tak stane, bude nám do jara vládnout vláda Národní fronty. S tím rozdílem, že komunisté budou v opozici. Jako v Rusku.


Komu se to nelíbí, ať vyvolá hlasování o nedůvěře. Je mi líto, ale tohle všechno je mírně řečeno krajně nestandardní a moc mne zajímá, zda konečnou stanicí může být zase normální demokracie. Spíš bych očekával Paroubkův vítězný květen, který samozřejmě nebude znamenat návrat komunismu, ale něco docela jiného – a možná taky horšího.
Mirek Topolánek prohlásil Fischerovu vládu za svou velkou prohru – k tomu je třeba říci, že tu prohru z ní udělalo rozhodnutí Ústavního soudu a to, jak ho následně Paroubek využil. Jiří Paroubek je typ politika natolik proradného, že dělat mu cokoli jiného než zásadního oponenta je pro každého nesmírně nebezpečné (viz smutný konec lesního muže z Vysočiny). Kdo to měl předem vědět!
Otázka je, co bude Topolánek dělat teď. Jeho popis nynější situace je poměrně přesný: „Fischerova vláda bude vládnout do května s blíže neurčeným mandátem, bude se opírat o blíže neurčenou podporu politických subjektů v Poslanecké sněmovně a bude vládnout podle programového prohlášení, které neprojde hlasováním o důvěře.“ Nebylo by lepší u toho nesekundovat?
Předseda ODS má však bohužel problémy ve vlastní straně. Proto chce stranu integrovat. „Stojím, jsem vztyčený, čekám, že se za mnou bude řadit moje vojsko a půjdu na zteč.“ Zatím to vypadá spíš na potíže, a způsobil si je do značné míry sám.

Stojíme o Ameriku?

Koncem října přijede do Prahy americký viceprezident Biden. Zřejmě mimo jiné i proto, aby poté, co prezident Obama rozhodl o zrušení plánů na protiraketovou základnu, rozptýlil obavy z toho, že Američané ztrácejí o střední Evropu zájem.
Problém je, že 70 % lidí u nás si nic jiného nepřeje. Budou odpůrci radaru proti návštěvě protestovat? Mohli by se zase jednou zviditelnit. Petr Uhl v Právu ohrnuje nos nad některými českými novináři, mezi nimiž a „převažujícím západoevropským a českým veřejným míněním“ zeje hluboká propast. Mezi mnou a převažujícím českým veřejným míněním zeje propast od té doby, co jsem někdy v polovině šedesátých let začal publikovat. Nohu za krk si kvůli tomu nedám. Úkolem veřejně činného člověka není dělat pomyšlení převažujícímu českému veřejnému mínění. To by to tady vypadalo.

Německý paroubkismus

Důsledkem drtivé porážky SPD ve spolkových volbách je, že se ve straně zvedá něco jako vlna paroubkismu. Německý paroubkismus je jistě o hodně civilizovanější a kultivovanější než ten český. Nicméně – strana kormidluje doleva a ke spolupráci s Levicí, podobně jako u nás Paroubek zakormidloval ke spolupráci s KSČM. Pan Sigma Gabriel si s Jiřím Paroubkem bude dobře rozumět.

Průzkumy nakonec

Podle agentury SANEP (dělá průzkum na Internetu, což, řekl bych, částečně ovlivňuje jeho výsledky – část voličů ČSSD nepochybně neumí na počítač ani sáhnout) by vyhrála s převahou ČSSD, hlasy ODS a KDU-ČSL by se nejspíš rozdělily mezi tyto strany a TOP 09, kukaččí mládě v občanském táboře.
Pozná se to podle toho, že ODS na ČSSD dost ztrácí, ale v přepočtu na mandáty by volby dopadly patem stejně jako ty poslední. Opakování patu považuji za vyloučené a do voleb je ještě daleko. Bude zajímavé sledovat, zda si TOP 09 přízeň veřejnosti udrží. Zatím to má lehké, aby se jí to povedlo nemusí, přesněji řečeno nesmí dělat pokud možno vůbec nic. Soustředí tak na sebe kvantum naděje srovnatelné s tím, které získal Obama. Pokud se bude snažit něco dělat, tak si jako každý, který se snaží něco dělat, u veřejnosti ublíží. (Zelení by se do PS nedostali a pouze by sežrali 3,1 % hlasů, které by jinak připadly občanským parlamentním stranám).
A v agentuře STEM zase testovali, co si lidé myslí o politické situaci. 46 % lidí (nejvíce od roku 1996) si myslí, že se situace vyvíjí nesprávným směrem, dvě pětiny lidí se navíc domnívají, že Česko „nesměřuje nikam“. Jistě, to je velký rozdíl od situace před rokem 1989: tehdy bylo všeobecně jasné, kam ČSSR směřuje: totiž k vyspělé komunistické společnosti.




AUTOR JE POLITOLOG


Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama