nahoru

Co přinesl den (pátek  11. září)

Bohumil Doležal14. září 2009 • 09:25
Co přinesl den (pátek  11. září)

Rozhodnutí Ústavního soudu vyvolalo legislativní kvapík: dopoledne schválila sněmovna novelu ústavy, odpoledne změnu schválil i Senát. V úterý se sněmovna podle nové úpravy rozpustí a ve středu prezident vypíše nové volby.

Rozhodnutí Ústavního soudu vyvolalo v Parlamentu legislativní kvapík: dopoledne schválila Poslanecká sněmovna přesvědčivou ústavní většinou novelu ústavy, která PS umožňuje, aby se sama rozpustila, pokud pro to budou hlasovat tři pětiny poslanců.

Zdrželi se komunisté, tři z ODS a dva lidovci, proti byli zelení (změnili stanovisko, myslí si, že dosavadní úprava je dostatečná) a všichni kverulanti a přeběhlíci s výjimkou paní Zubové, jejíž přebíhání už slavně skončilo na kandidátce ČSSD, takže teď musí držet basu. Zároveň PS odhlasovala změnu zákona o volbách do PS, prezident nyní může vyhlásit nové volby s tím, že se mohou konat nejdříve za padesát dní (je to zkrácení původního termínu, smyslem je, aby se tentokrát volby stihly do 6.–7. listopadu).


Odpoledne změnu ústavy schválil i Senát. V úterý se sněmovna podle nové úpravy rozpustí a ve středu prezident vypíše nové volby. Ústavní soud může být pyšný na to, že poslance („politiky“, jak opovržlivě píší populisticky orientovaná média) pořádně prohnal, jeho rozhodnutí má všechny podstatné rysy iniciativy, s níž se setkáváme u důstojníků rakousko-uherské armády v podání Jaroslava Haška. Podobný spěch nemůže přinést jiné než nedokonalé výsledky. Nebylo to jednorázové řešení lepší? Nebylo by bývalo lepší (uvádím jen příklad, někde tomu tak je) upravit ústavu tak, že by prezident sněmovnu mohl (a nemusel) rozpustit hned poté, když se poprvé nepodařilo sestavit vládu? Atd.
Celá akce vypadá jako cílený atentát na politickou stabilitu ČR, jen vůbec není jasné, kdo by ho mohl spáchat. Takže to nejspíš je jen konečný výsledek celého řetězu indolentního politického jednání, přičemž poslední silný trumf vynesl právě Ústavní soud. Je otázka, zda se s novou úpravou ÚS spokojí, porušuje totiž jednu zásadu, kterou právě zformuloval: ústavní zákon může rozpustit sněmovnu, ale nesmí to být zákon přijatý uprostřed volebního období, protože pak by byl retroaktivní, což je nepřípustné – během hry nelze měnit její pravidla. Z čehož oplyne, že úprava nyní odhlasovaná by se měla vztahovat až na příští volební období. Bude zajímavé sledovat, zda ÚS najde dost vytrvalosti a zmužilosti, aby v příštích dnech zopakoval to, co provedl teď. Pak by chaos vyvrcholil. Vypadá to, jako kdyby někdo tlačil vší silou Paroubka a Topolánka do jakési krátkodobé vládní koalice.
Místopředseda sněmovny Zaorálek (zastupoval předsedu Vlčka, který se z vyhlídky na výslech před ÚS preventivně roznemohl) pojal svou roli před ÚS jako roli parlamentního řečníka, který tepe opozici, a se zlou se potázal. Ústavní soudci se do něho ovšem pustili s energií, která nebyla o nic méně problematická než ta jeho. Soudkyně Wagnerová se ho zeptala, zda při svržení vlády myslili na to, s kým vytvoří vládu novou. Když paní doktorka klade podobné inkvizitorské dotazy (těžko se ubránit podezření, že jejich smyslem je donutit vyslýchaného až k pláči), působí dojmem, jako kdyby nebyla soudkyní Ústavního, nýbrž Posledního soudu. Od nemotorného Zaorálkova vystoupení se okamžitě distancovala ODS (Zaorálek prý nemluvil za sněmovnu, nýbrž sám za sebe). Zaorálek to ani nijak zvlášť vehementně nepopíral.
Otázkou zůstává, kdo vynesl rozhodnutí ÚS na veřejnost ještě předtím, než bylo vyhlášeno. Předseda Rychetský se domnívá, že šlo jen o spekulaci (výsledek byl pravděpodobný), soudkyně Wagnerová, že soudci byli při závěrečném jednání odposloucháváni. Novinky.cz, které s tím přišly jako první, ovšem trvají na tom, že zprávu měly od důvěryhodného zdroje přímo z ÚS. Osobně moc nevěřím tomu, že podstatné věci by nebyly dohodnuty dřív než předevčírem, soudce Holländer nemohl přece odpoledne sepsat svou závěrečnou řeč tak, aby ji soudci stihli ještě projednat (na něco podobného narážel prezident Klaus, když ÚS projednával jeho stížnost na Lisabonskou smlouvu).

Postup Vladimíra Hučína je skandální
Bývalí šéfové tajných služeb kritizují postup Vladimíra Hučína, který dal k dispozici soukromou adresu svého někdejšího nadřízeného v BIS (a současného vedoucího pracovníka české kontrarozvědky) Prince.
Pan Hučín má gloriolu světce, ale tohle počínání se mi jeví být skandální. Bez ohledu na to, zda byla minulá činnost pana Prince a jeho aktivity proti Hučínovi problematické nebo ne.

Odpůrcům poplatků chyběly dva hlasy
Poslanecké sněmovně se nepodařilo přehlasovat Senát ve věci zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Neprošly ani pozměňovací návrhy Senátu, a tak zákon platí v dosavadní podobě. ČSSD to předem věděla, hlasování bylo čiré předvolební gesto. Odpůrcům poplatků chyběly dva hlasy, tedy ještě o jeden méně, než se předpokládalo. Takže se to moc nepovedlo.





AUTOR JE POLITOLOG

Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala



Kurzy měn
26,020
22,150
29,120
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře