Co přinesl den (čtvrtek 10. září) | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co přinesl den (čtvrtek 10. září)

Bohumil Doležal11. září 2009 • 10:37
Co přinesl den (čtvrtek 10. září)

Ústavní soud rozhodl ve prospěch Melčákovy stížnosti a zrušil ústavní zákon o předčasných volbách a prezidentovo rozhodnutí, jímž stanoví jejich termín. V podstatě mu nezbývalo nic jiného, jinak by přiznal porážku.

reklama

Ústavní soud rozhodl ve prospěch Melčákovy stížnosti a zrušil ústavní zákon o předčasných volbách a prezidentovo rozhodnutí, jímž stanoví jejich termín.

V podstatě mu nezbývalo nic jiného, jinak by přiznal porážku v prestižním souboji s Parlamentem a prezidentem (nikoli s „politiky“!). Jeho rozhodnutí je problematické v mnoha ohledech. Zašprajcoval se ve věci malicherné a rozhodl bez ohledu na okolnosti, které by ze zákona měl brát v úvahu (důležitý veřejný zájem). To se ostatně většinou stává právě v prestižních sporech. Škoda, že podobnou horlivost neprojevil například, když jednal o Benešových dekretech!


Všeobecně se tvrdí, že k verdiktu přispělo nemotorné vystupování místopředsedy sněmovny Zaorálka, který se neúspěšně pokoušel hrát roli arogantního sněmovního útočníka, na niž je zvyklý z doby slabé Topolánkovy vlády. Ukázalo se však (pokud si to Zaorálek správně vyhodnotí, bude to pro něj zcela nová a zajímavá životní zkušenost), že široká huba před soudem příliš mnoho neznamená. Soudci ho podrobili křížovému politickému výslechu (to se mi taky zdá poněkud divné).
Po Paroubkovi se už i Klaus chystá přistřihnout Ústavnímu soudu pravomoci (naštěstí k tomu má minimální možnost). Považuji rozhodnutí Ústavního soudu za chybné a lehce skandální, zároveň je ovšem důležité, aby tu byl a aby měl právo rozhodovat i ve věci ústavy a ústavních zákonů. Zejména u nás je zapotřebí, aby měl v přesně vymezených věcech poslední slovo právě on. To hlavní, co mi připadá na celé věci z formálního hlediska divné a těžko přijatelné, je, že si Ústavní soud cestou precedentu sám rozšiřuje vlastní pravomoci (formální hledisko je v případě soudu to podstatné).
Rozhodnutí Ústavního soudu přivítal husitsky bojovnou řečí Cyril Svoboda, servilním projevem předseda zelených Liška a kladně se vyjádřil i Karel Schwarzenberg (pozoruhodné je, že Miroslav Kalousek byl o poznání zdrženlivější). Jde vesměs o strany, na nichž zrovna teď dvakrát moc nezáleží (jejich zastoupení v Parlamentu je minimální). Všechny jsou ovšem nějak napojeny na zřídla Pravdy a Lásky (lidovci méně, jiní více).
Je to zajímavé, protože se člověk ptá, kdo vlastně celou tu politickou polízanici spískal. Jistě, mohla se semlít sama od sebe. Ale ta zvláštní situace, kdy se stane malér, který zároveň vypadá, jako by se stál sám od sebe, a zároveň ho nějaké politické nemehlo nemotorně připravilo a spustilo, aniž by si bylo vědomo politických důsledků, mi nějak připomíná leccos z polistopadové minulosti české politiky. Vypadá to, že ten někdo by rád používal ÚS jako jakési kladivo na „politiky“. Pro různé polointelektuály v Česku to může být přitažlivé. Klaus se tváří, že ví, ale nepoví. Budeme si muset počkat, ono to stejně praskne.

Nedovolíme návrat třetihor!

Americká agentura PSB připravila prý pro ČSSD jakýsi návod, jak se ve volební kampani distancovat od komunistů. Hodí se to ve chvíli, kdy je třeba být v kontrastu s tím, jak se Paroubek a spol. paktovali s komunisty dosud, a nevzbuzovat na první pohled podezření, že se s nimi nepochybně budou paktovat po volbách znovu (pokud volby nedopadnou pro Paroubka katastroficky: pak se ho „přátelé“ rychle zbaví).
Kampaň může zabrat na ty, kteří nemají ani politickou paměť, ani minimální politickou představivost. Heslo, s nímž teď paroubkovci vystupují, je „nedovolíme návrat komunismu“. Heslo je asi tak produktivní, jako „nedovolíme návrat třetihor“. Samozřejmě, návrat komunismu nehrozí. Hrozí něco, co nevíme, jaké bude, ale bude to hnusné a může to být v některých ohledech třeba taky ještě horší než ten komunismus.

Kdo bude na seznamu?

Česká republika získá seznam kont, který německá rozvědka uloupila jedné významné lichtenštejnské bance. Dánsko prý kdysi nabídku Německa, že jim údaje předá, odmítlo s tím, že s ukradeným zbožím nebude pracovat. Někdejší český ministr financí Kalousek neodmítl, data mají přijít teď a Paroubek mu přesto jde po krku: prý předání dat sabotoval. Když Kalousek rozhořčeně protestoval, opravili se v ČSSD s tím, že jim jde o jednání s Lichtenštejnskem o legálním předání údajů poté, co jsme navázali diplomatické styky.
Jenže, proboha, co s tím má Kalousek společného, styky byly navázány v těchto dnech a Kalousek je jen funkcionář číslo dvě napůl neparlamentní strany. Taky bych chtěl vědět, kam Paroubkovi lidé směřují: chtějí snad vydat něco jako Cibulkovy seznamy, tentokrát seznamy Čechů, kteří se spustili s lichtenštejnskou bankou? Proč, to se nesmí si tam ukládat peníze? Nebo bude každý vkladatel muset prokázat svou nevinu? (Paroubek samozřejmě doufá, že v seznamu bude i Topolánek a bude pak možné s ním naložit na základě „presumpce viny“).

Srpnové průzkumy

Podle srpnového průzkumu agentury Median by volby vyhrála ČSSD (proti červenci mírně tratila) před ODS (naopak si trochu polepšila). Do sněmovny by se dostali i o 2 % posílení komunisté a se slušnými 8,3 % TOP 09. Zato lidovci s 3,5 % (ztráta 4,3 %, tedy obrovitá) by propadli, o zelených s 2,4 % ani nemluvě.
Díky tomu by ČSSD s komunisty měla v PS dostatečnou převahu a pokud by v této situaci měla ODS chuť s nimi dělat velkou koalici, bylo by to od ní harakiri. Z průzkumu vyplývá, že TOP 09 oholila hlavně lidovce. Myslím, že když vezmeme v úvahu předchozí průzkumy, zjistíme, že oholila lidovce i ODS, ale nerozhodnuté a pravdoláskovníky (o které jde) se jí zatím moc přesvědčit nepodařilo.

Šrotovat se bude

Sněmovna přehlasovala prezidentovo veto ve věci šrotovného minimální možnou většinou. Poslanci ODS se hlasování nezúčastnili. Místopředseda Nečas prohlásil: „My dohodu s ČSSD (o prosazení společných dohodnutých protikrizových opatření –BD–) dodržíme, tzn. že se odhlásíme a umožníme sociální demokracii získat 101 nezbytných hlasů, aby tento návrh prošel.“
Pan Nečas by si neměl dělat z veřejnosti legraci. V případě, kdy je třeba získat většinu ze zvolených poslanců, je to, že se někdo odhlásí, fakticky hlasem proti, kvorum se samozřejmě nesnižuje, zůstává 101. ODS by dohodu dodržela, kdyby byl někdo z jejích poslanců připraven dodat v případě nezbytí ten 101. chybějící hlas.






AUTOR JE POLITOLOG

Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama