Co přinesl den (pondělí 7. září) | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co přinesl den (pondělí 7. září)

Bohumil Doležal8. září 2009 • 09:38
Co přinesl den (pondělí 7. září)

ODS má svého maskota. Je jím dvanáctiletý Mikuláš Kopas, který se prý účastní různých zasedání strany a vyjadřuje se k závažným politickým otázkám. Pro Krista Pána, v jakých rukou se to ocitla česká demokracie!

reklama

Známý protimaturitový aktivista Adam Cyprich, autor petice proti Topolánkovi, je šokován.

Petice, jejímž autorem se stal, pokud dobře rozumím zprávě v LN, až když už byla hotová, vyrostla z podhoubí ČSSD. Pan Cyprich se tomu teď hrozně diví a cítí se být zneužitý. Myslím, že by se puberťáci neměli plést do politiky, mají na to ještě dost času.

Ostatně, ODS se taky vyznamenává. Má svého maskota. Je jím dvanáctiletý Mikuláš Kopas, jak píší LN, „chlapec trpící jednou z forem autismu“. Účastní se prý zasedání různých orgánů strany, vyjadřuje se k závažným politickým otázkám a tyká si s vedením strany. Po Marku Dalíkovi další výrazná opora Topolánkova vedení.
Pro Krista Pána, v jakých rukou se to ocitla česká demokracie!





Důležitým veřejným zájmem jsou volby

Dohodnout se s Jiřím Paroubkem není snadná věc. Je rozený kverulant, každá dohoda musí osahovat aspoň kousíček jeho sebeprosazení. Teď už jde o to, zda mají být volby 30. a 31. října (Paroubkův „kompromisní návrh“) nebo 6. a 7. listopadu (jak navrhují ostatní strany).
Týden, ležící mezi oběma návrhy, se zdá být nepřemostitelnou propastí. Přitom pozdější termín byl zvolen z technických důvodů (aby bylo možné voličům doručit volební lístky, ministerstvo vnitra to dřív nestihne). Existuje jakási naděje, že Ústavní soud ve čtvrtek potvrdí ústavnost zákona o předčasných volbách a volby se tedy budou moci konat v řádném termínu. Ta naděje je minimální, protože by se ze strany ÚS rovnala kapitulaci (sami si to tak obratně naaranžovali: aby si ÚS zachoval tvář, musí být volby později. ÚS se dal na politiku a musí tedy politizovat.).
Předseda Ústavního soudu Rychetský si stěžuje na „míru emocí a nerozvážnosti u politiků a médií“. Pokud jde o média, lezla většinou Ústavnímu soudu do zadku a zabývala se opěvováním hrdinství ústavních soudců. Rozvážný a kritický tón volili především odborníci na ústavní právo. Spor byl hlavně o to, co je důležitý veřejný zájem. Dr. Rychetský teď tvrdí, že důležitým veřejným zájmem jsou volby. Dobře, ale je důležitým veřejným zájmem odklad voleb?

Katastrofa a bez Paroubka


Jiří Paroubek prohlašuje, že velká koalice ČSSD–ODS je možná jen při katastrofě a bez něho. Katastrofa bude, jak to teď vypadá, v každém případě, a pokud by Paroubek odešel z politiky a do čela ČSSD se dostali rozumnější lidé (zdá se, že tam takoví jsou), je velká koalice představitelná, samozřejmě jako přechodné a nikoli ideální řešení. Za jedné podmínky ovšem: že žádná ze stran velké koalice si nebude držet v záloze partnera, za jehož podpory může mít v Parlamentě většinovou podporu (což jsou v případě ODS komunisté).

Sakra, chlapi, ruku v ruce!

Šéfredaktor Mladé fronty Dnes Čásenský ťal do živého. Promlouvá k politikům sugestivně: tak sakra, chlapi, zanechte svárů a siláckých výrazů a dejte se svorně ruku v ruce do nápravy státních financí! Je to infantilní představa o politice: kdybyste byli co k čemu, dohodnete se v zájmu vlasti a nebudete čekat na nějaké volby. Tak tomu bylo za totáče.
K dokonalosti podle Čásenského tenkrát sice něco malinko chybělo, volby byly, ale natolik potěmkinské, že se nedaly brát vážně. A všimněte si prosím těch výhod: neexistovaly plané spory o tom, co je důležitý veřejný zájem. Přišlo to na papíře z ÚV KSČ i s pokyny, jak hlasovat. Žádné rozepře se nekonaly (nebyl na to ani čas), hlasovalo se jednomyslně. A na politiky byl tenkrát spoleh.
Je taky pozoruhodné, že pan Čásenský nezaregistroval, že se v novinách – i v těch jeho – vede vážná debata o problematičnosti rozhodnutí ÚS, a té se účastní kromě politiků i odborníci na ústavní právo: debatovat o tom je povoleno – a je povoleno, aby se k tomu vyjádřili i politici, lišky ryšavé, protože rozhodnutí ÚS je politikum – a ne, že ne.

Slovensko-maďarské nepřesnosti

Taktéž MfD otiskla obsáhlý článek „maďaristy“ (dřív se říkalo hungarista) Roberta Pejši o slovensko-maďarských vztazích. Hovoří o srpnových událostech na mostě Márie Valérie v Komárně. Na mostě Márie Valérie v Komárně se žádné srpnové události neodehrály, z jednoduchého důvodu, v Komárně totiž žádný most Márie Valérie není. Most Márie Valérie je ve Štúrově. Autor píše, že na počátku devadesátých let 20. století docházelo k oživování nacionálně přepjatých požadavků (revize hranic, požadavek územní autonomie pro maďarskou menšinu). Pokud vím (byl jsem v té době poslancem FS ČSFR a stýkal jsem se s maďarskými kolegy), žádné relevantní maďarské politické uskupení podobné požadavky nevzneslo, ačkoli např. na požadavku autonomie není nic nacionálně přepjatého. Článek obsahuje spoustu obecných frází, žádná není doložená.

Další soukromá tajná služba

Náměstkovi ministra vnitra Komorousovi radí před- i polistopadový disident Vladimír Hučín. Je jeho konzultantem ve věci pravicového i levicového extremismu, protože podle toho, co řekl Lidovým novinám, „má z minulosti celou řadu informátorů, které mimo jiné odmítl prozradit svým nadřízeným v kontrarozvědce“ (tj. zřejmě „bývalým nadřízeným“). Vida, další soukromá tajná služba (po té, co se angažovala v toskánské aféře). Česká demokracie skýtá občanům obrovské možnosti.







AUTOR JE POLITOLOG

Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama