Co přinesl den (středa 2. září) | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co přinesl den (středa 2. září)

Bohumil Doležal3. září 2009 • 12:03
Co přinesl den (středa 2. září)

Plénum Ústavního soudu rozhodlo, že zákon o zkrácení volebního období projedná 10. září. V tom případě by se už původní termín voleb nedal stihnout. Straničtí experti se dohodli, že nejbližší možný termín konání voleb je listopad.

reklama

Plénum Ústavního soudu rozhodlo, že zákon o zkrácení volebního období projedná 10. září, a to veřejně. V tom případě by se už původní termín voleb nedal stihnout.

Vyjádření právních expertů v médiích vzbuzují u laika dojem, že z formálních důvodů mohl ÚS Melčákovu stížnost právě tak přijmout i zamítnout. Podstatné mi připadá to, co řekl Právu prof. Gerloch: odložení vykonatelnosti je možné jen tehdy, když není v rozporu s důležitým veřejným zájmem, a volby důležitým veřejným zájmem jsou. Mně osobně připadá Melčákova stížnost absurdní, ústava nezaručuje poslanci právo vykonávat mandát čtyři roky, protože PS není ani podle nedokonalé české ústavy „nerozpustitelná“.



Na Hradě se s prezidentem sešli předsedové parlamentních politických stran, předseda TOP 09 Schwarzenberg (jeho pozvání bylo OK a prozíravé, TOP 09 se s velkou pravděpodobností do sněmovny ve volbách dostane), premiér, předsedové PS a Senátu. Chtějí hledat cestu k tomu, aby se volby konaly buď v termínu již dohodnutém, nebo v termínu relativně nejbližším. Politické strany za tím účelem ustaví expertní tým. Také ústavní činitelé zastávají názor, že „Ústavní soud nesmí odložit výkon rozhodnutí, je-li to v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Čtyři nejvyšší ústavní činitelé mají pocit, že je na nich, aby se odvážili formulovat, co je či není důležitým veřejným zájmem.“
Straničtí experti se už dohodli, že nejbližší možný termín konání voleb je listopad, pokud se použije (a upraví) senátní návrh, který už prošel vládou. Podle senátního návrhu, pokud se dobře pamatuji, měla mít PS právo se rozpustit, pokud by pro návrh bylo 101 poslanců (většina všech zvolených). To se prý má změnit na ústavní většinu. Rozhodnutí ústavního soudu je čirá buzerace, která vůbec nepovede k tomu, že vznikne kvalitnější řešení než to, které bylo původně schváleno ústavní většinou v PS i v Senátu. Musí se improvizovat, aby se volby stihly co nejdříve, zdržení má krajně neblahé důsledky.

Zajímalo by mne, zda za celou tou veleakcí, je nějaký politický zájem, nebo zda se to „jen tak semlelo“: tj. poslanec Melčák se cítil být zkrácen v právu vykonávat svůj mandát po celé volební období a ÚS se takto ohradil proti tomu, aby poslanci přijímali ústavní zákony na jedno použití (což prý je ovšem leckde ve světě běžná praxe). Prezident v celé záležitosti sehrál pozitivní roli a neprováděl žádné skopičiny (svou váhu nepochybně mělo i to, že soudy, podobně jako média, považuje za největší nepřátele lidstva a tady zjevně vycítil, že to ÚS přehnal).


Co opravdu napsal Putin
Je pozoruhodné, jakým způsobem naši žurnalisté pracují s Putinovým dopisem Gazetě Wyborczej. Jiří Hanák v Právu rovněž s přehledem vynechal to, co Putin řekl k Versailleskému mírovému systému. Proto jsem si nechal Putinův dopis přeložit, překlad najdete zde (bohumildolezal.lidovky.cz).
Prezident Kaczyński prohlásil v projevu na Westerplatte podle Práva mj.: „Rozdělení Československa bylo naším hříchem a my si tento hřích uvědomujeme.“ Předpokládám, že mluví o vojenském obsazení Poláky obývané části ČSR po Mnichovské dohodě. Má pravdu. Aby ovšem bylo učiněno spravedlnosti zadost se vším všudy, bylo by slušné, kdyby se pan prezident Klaus svému příteli obratem omluvil za nestydatou anexi téhož území Československem po roce 1918. Jenže to chci vidět.


Článek Luďka Navary v Mladé frontě Dnes mi připadá přece jen trochu přehnaný. Nevím, proč by vyhrát válku byla hanba (ovšem, to je jen citát z Curzia Malaparteho, ale je to zároveň hloupost) a proč by se Rusové za to, že vyhráli válku, měli stydět dvojnásob. Stydět by se měli za to, co dělali předtím, jak se na sklonku války chovali k civilnímu obyvatelstvu poražených zemí a za to, že jako honorář právem nejvítěznějšího schramstli třetinu Evropy a přičlenili ji ke své tehdy rudé veleříši.
V paktu Molotov–Ribbentrop projevili velkou dávku mrchožroutství, ale tvrdit, že spolu s Němci „rukou společnou a nerozdílnou rozpoutali nejstrašnější válku, peklo na zemi“, je krajně nespravedlivé. Patřili k těm, co tím či oním způsobem k rozpoutání války přispěli. Ale válku rozpoutal Hitler.
A za druhé: nedůslednost Putinova postoje k válce a k oběma neuralgickým bodům rusko-polských vztahů (zmíněný pakt, Katyň) je zjevná, ale přece jen mi trochu imponuje jedna věc: Putin obojí pojmenoval v podstatě správně: nemravnost, zločin. A to, že se horem dolem neomlouvá, nepadá na břicho a neskučí jako spráskaný pes, přiznám se, mi v dnešní době politické korektnosti přece jen trošku malinko imponuje. Němci to dělají už šedesát let a výsledek je, že se z nich neustále někdo snaží ždímat peníze (nemám přitom o dnešním Rusku a jeho bývalém prezidentovi ani ty nejmenší iluze a jsem přesvědčen, že nějaké to slovo omluvy Putin utrousit měl).

Máme právo žádat zrušení zákonů
Tři čeští aktivisté (z nich jen jeden je zřejmě německé národnosti) založili Sudetoněmecké krajanské sdružení v České republice. Ministerstvo vnitra je odmítlo zaregistrovat s tím, že požadují zrušení Benešových dekretů a Ústavní soud dospěl k závěru, že ty jsou legálním právním aktem. Z toho plyne, že sdružení chce porušovat ústavu a zákony.
To je naprosto nehorázné zdůvodnění: lidé mají právo žádat opravu či zrušení zákonů a za tím účelem se sdružovat. Senátor Štětina dospěl k závěru, že zákaz sdružení odporuje základním principům demokracie, a má pravdu. Ministerstvo na jedné straně není schopno zakázat suspektní subjekty typu Dělnické strany a na druhé straně ukazuje svaly tam, kde ho to nic nestojí. Osobně si myslím, že nemá valný smysl, aby Češi zakládali sudetoněmecká sdružení: ale to není žádný důvod k zákazu.

Dráb už vám ty žárovky vysvětlí
Petr Zídek kárá v LN prezidenta Klause kvůli jeho odporu k úsporným zářivkám a říká mj.: „Právě příklad úsporných zářivek ukazuje, že trh všechny problémy zdaleka nevyřeší. Když je většina populace tak hloupá, že během patnácti let nedokázala pochopit, že úsporné zářivky šetří přírodu i peníze, je třeba přijít s nějakým účinným řešením.“ Ovšem, když většina populace jsou na rozdíl od pana Zídka blbové (nebo si to aspoň pan Zídek myslí), spraví to dráb s pořádným bejkovcem.
Mně na úsporných žárovkách vůbec nevadí, že jsou diktátem EU a součástí tažení proti globálnímu oteplování. To, že škodí zraku, mi připadá směšné, a na estetiku kašlu. Vadí mi, že se nehodí do místností, kde je třeba mnohokrát za den na chvíli rozsvítit a pak zase zhasnout, že nesmějí být tam, kde je v zimě mráz, a že se nevejdou do svítidel se skleněným krytem. Nehodí se do drtivé většiny místností v mém obydlí. Tam, kam se hodí, jsem si je už dávno koupil, je to bohužel jeden jediný případ.
Zavádí se nuceně něco, co ještě není pořádně dovyvinuto. Až bude, lidé to budou kupovat dobrovolně, protože nejsou ve své většině idioti. Pan Zídek uzavírá: „Edisonova žárovka byla svého času revolucí. Postupně se přežila, stejně jako parní lokomotivy. Bude proto nahrazena. Pokrok je nezadržitelný…“ Jenže parní lokomotivy nebyly zakázány nějakým ediktem, protože toho nebylo zapotřebí: elektrické a motorové jsou mnohokrát lepší a je výhodnější je používat.




AUTOR JE POLITOLOG

Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama