Co přinesl den (středa 5. srpna) | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co přinesl den (středa 5. srpna)

Bohumil Doležal6. srpna 2009 • 11:21
Co přinesl den (středa 5. srpna)

„Taková šaškárna. Je to jen další doklad toho, že se z Prahy stává Disneyland,“ hodnotí historik umění Richard Biegel postup pražského magistrátu. „Město se mění v kýčovitou kulisu...“

reklama

Hluboko ve stínu Topolánkovy aféry se zmítá podivný pražský propletenec, jehož součástí je podnikatel Roman Janoušek, novopečený předseda strany Věci veřejné Radek John, ředitel bezpečnostní agentury ABL Vít Bárta a lidé z pražského magistrátu.

Bártova firma dostala do péče některé pražské památky, jež nestačí opečovávat PIS. Hodlá zvýšit jejich atraktivitu mj. tím, že u nich rozmístí zaměstnance oblečené do historických kostýmů, kteří by měli přitáhnout zájemce z řad turistů.


Historik umění Richard Biegel se k tomu vyjádřil dosti příkře a přesně: „Taková šaškárna. Je to jen další doklad toho, že se z Prahy stává Disneyland… Město se mění v kýčovitou kulisu, kde se z památek stává komerční atrakce. Vše se podřídí prvoplánovému honu na turisty.“
Je jen třeba doplnit, že pro lidi, kteří se jako já v tomto městě narodili a prožili tu prakticky celý život, vzniká uprostřed, v jeho nejkrásnějších partiích, podivná zakázaná zóna, kde jim všechno, od cen v obchodech a restauracích po ruštinu a asiatskou neurvalost obsluhujícího personálu, dává najevo, že tam nemají co pohledávat. (Napsal jsem o tom před časem do událostí fejeton, který tu připomínám).
Pan Bárta, šéf firmy, má úzké vztahy s místopředsedkyní Věcí veřejných paní Klasnovou a údajně stranu nepřímo podporuje. Protože strana Věci veřejné bude – jako řada dalších nesmyslných pidistran – v příštích volbách do PS sloužit jako recyklační stroj, proměňující volební lístky na klozetpapír (s tím, že poškodí především občanské strany), těžko se ubránit dojmu, že se pražská ODS snaží i tímto způsobem zavařit svému „celostátnímu“ předsedovi.


Agent 001

ČSSD má jakési problémy identifikovat se s generálem Randákem: poté, co ho kdysi Topolánek vyhodil, prohlásil Paroubek, že jakmile se zmocní vlády, nainstaluje ho tam, odkud ho jeho předchůdce odinstaloval.
Teď se k problému zpravodajských služeb vyjadřují jen Paroubkovi zbrojnoši (poslanec Tejc), a to v tom smyslu, že prvořadá věc nejsou personálie, nýbrž nestabilita. Je třeba provést reformu a kontrolu (perestrojku) a personální věci pak budou na premiérovi. Zvoral to (tedy zvoral ve smyslu přehnal) ten generál? Vymknul se „kontrole“? Nebo snad pracuje pro někoho jiného?
Nevěřím, že by nějaký agent – a generál agentů, agent 001, je taky jenom agent – nepracoval pro někoho. Pracovat pro někoho je podstatou agentství.

K případu Toskánsko se vyjádřil i primátor Bém: nevidí nic špatného na tom, že se politici setkávají s byznysmeny během dovolené, pokud politici tu dovolenou tráví za své. To je v podstatě pravda, podotýkám jen, že zatím nikdo neprokázal, že se Topolánek nechal na dovolené od někoho vydržovat. Až to někdo prokáže, bude mít problém Topolánek.
Zatím má problém jen a pouze Randák, a to veliký, respektive měl by mít, jenže noviny zajímal jen Topolánek a spol. Vytvořil se kýčovitý živý obraz boje za spravedlnost a proti pánům, tak typický pro české deformované pojetí svobody a demokracie.

Spíš Rasputin než Borman

Místopředsedkyně PS Němcová řekla v Radiožurnálu, že jí Topolánkova vysvětlení zatím stačí, a vytkla Dalíkovi, že nebyl dost opatrný a nesnažil se svého šéfa chránit. Nemám o panu Dalíkovi nejmenší iluze (kdysi prohlásil, že má ctižádost být panu Topolánkovi Martinem Bormanem, což vzbudilo v českém prostředí jakousi hysterii, aniž by si kdokoli všiml, že pan Dalík je Topolánkovi daleko spíš Grigorijem Rasputinem). Ale základem skandálu Toskánsko a jeho falešného pojetí v médiích je to, že ten, kdo má co vysvětlovat, není Topolánek nebo Dalík, nýbrž Randák. Až to Randák vysvětlí (nebo až jeho role bude vysvětlena), je možné se bavit dál.
Taky vůbec není důležité, zda vilu vlastní J&T nebo někdo jiný. Důležité je, zda za ni Dalík přiměřeně zaplatil nebo zda byl nějak zvýhodněn. Teprve až se prokáže to druhé, bude zajímavé, kdo vilu vlastní.
K věci se vyjádřil i Miloš Zeman. Protitopolánkovské tažení nepodpořil, protože by pomohl svému úhlavnímu nepříteli Paroubkovi. Prohlásil, že je to nafouknutá bublina a důsledek okurkové sezóny. To je velké podcenění té věci. Je to cílená záležitost a pokus výrazně ovlivnit předvolební kampaň. Jen není úplně jasné, odkud fouká vítr. Nějak se mi nezdá, že by foukal od ČSSD, a Klaus mi připadá na to, aby spískal takovou obrovitou akci, příliš bezvýznamný.

V Lidových novinách najdeme poznámku: „Kdo je Markus M. Hasler? Pozadí firmy, která Marku Dalíkovi pronajala vilu v Toskánsku, je nepřehledné. Majitel společnosti a muž, jehož podpis je pod smlouvou, je Markus M. Hasler. Jeho jméno figuruje v mnoha dalších firmách. Zajímavá je i skutečnost, že Hasler v Lichtenštejnsku působí jako představitel Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského. Jedná se o stejný řád, který mezi své rytíře počítá i bývalého ministra zahraničních věcí, knížete Karla Schwarzenberga.“ Je zjevné, že poznámka do LN nějakým omylem zabloudila z Práva. Někde v tiskárně se to zkrátka popletlo.


Bohatec, byť Rom...

Paní Těthalová, starostka Husince, má kliku: smí si dovolit říci, že jí a její obci nájezd rumunských Romů způsobil dost velké potíže a že se na ni všichni z vyšších pater státu vykašlali, aniž by ji salonní čeští mistři politické korektnosti mediálně lynčovali (lynč bývá naštěstí dost neúčinný, dává jen argumenty skutečným rasistům).
Arbitr elegantiae lidských práv ministr Kocáb totiž usoudil, že rumunští Romové jsou bohatí. A bohatec, byť Rom, si nezaslouží žádné velké ohledy. Podstatné je, že tento stát vykazuje zvláštní druh zbabělosti: nedokáže návštěvníky ze zahraničí brát jako rovnoprávné (rovnost práv zahrnuje i rovnost povinností) a jde mu hlavně o to, aby nebyl ocejchován (ještě víc než dosud) jako xenofobní.

Duo Pecina–Kovářová

Policejní prezident Martinů vyhodil z funkce náměstka pro službu kriminální policie a vyšetřování Houbu. S vyhozeným se to houpalo už delší dobu, výkop nastal během své pracovní neschopnosti. Ministr Pecina ani náměstek Komorous samozřejmě za nic nemohou, je to plně v kompetenci policejního prezidenta.
Přesto to vypadá, jako by dvojice Pecina–Kovářová nechtěně, ale harmonicky spolupracovala: Pecina dělá v policii pořádek jako řemen, Kovářová, která zjevně zametá smetí po aféře Čunek, zase v justici nepořádek. Až bude po volbách a dílo dokonané, bude v důsledku toho možné zase – jako v minulosti – zavřít kohokoli za cokoli. Proti minulosti budeme však mít jednu velkou výhodu: nebude to žádný komunismus.

„Jak číst Právo“

Někdejší spolupracovník Českého deníku a dnešní spolupracovník Práva Ivan Vilček zveřejnil v Právu štvavý článek o maďarských reakcích na slovenský jazykový zákon. Článek je hnusný, ale nemám čas se s ním teď patlat. Až na jeden detail: zdobí jej fotografie pochodující Maďarské gardy, nikde však není zmíněno, že Maďarskou gardu v Maďarsku zakázali (česká „Národní garda“, přidružená k Národní straně, vesele existuje, o čemž se lze přesvědčit z jejích internetových stránek; pravda, je to na rozdíl od Maďarské gardy čistě potěmkinská akce – ale podstata je stejná). Takže zase jeden příspěvek do rubriky „Jak číst Právo“.



Na emigraci jsem už moc starý

Ladislav Smoljak se v LN vrací (mj.) i k článku Václava Bělohradského z Práva (vyšel 23. 5.), kde autor mluví o „pokusu přenést nadcházející předvolební klání ze sporu zájmů do sporu o hodnoty“ a označuje to za „morální kýč“. Musím se přiznat, že k experimentátorům tohoto typu nepatřím, beru věc pragmaticky a cynicky.
Když vyhraje Paroubek, nehrozí mi žádný návrat ke komunismu. Budeme mít demokracii. Jen si budu zase muset zvykat na to, že nebudu mít v novinách co číst a kam psát, že mne budou buzerovat policajti a možná mne zavřou. A že téhle zemi budou vládnout podobné uřvané lampasácké typy a prodejní cyničtí vychcanci, jací tu byli pány přinejmenším v posledních čtyřiceti letech před převratem.
Na to, abych emigroval, jsem už moc starý. Zdá se, že svou šanci jsem nenapravitelně propásl v šedesátých letech. Ale kdoví, zda by to bylo bývalo řešení. Třeba bych v důsledku dvou desetiletí prožitých v emigraci měl dnes v hlavě to, co v ní má Václav Bělohradský.

Havránková hájí „svou lípu“
V Lidových novinách se vracejí ke sporu státu s farmářkou Havránkovou. Nechci se vyjadřovat k textu v LN, jen k jednomu problému, který s ním souvisí, už dlouho mne to trápí. Liberální je (a spousta českých salonních liberálů to taky dělá) podporovat práva jedince, podnikatele, vlastníka, proti nenechavému a rozpínavému státu. Lidé jako paní Havránková jsou v pozici statečného mlynáře z Jiráskovy Lucerny, který hájí svou lípu před panskou zvůlí.
Jistě, jenže to platí obecně, knižně, v ideálním případě, dejme tomu ve staré dobré Anglii. Různým šťouralům se totiž zdá, že u nás je v té svobodomyslnosti jakýsi pozůstatek nevolnické morálky, snaha z cizího, tj. panského, tj. státního, vytřískat co nejvíc se dá, protože z panského krev neteče.
Liberální zásady jsou stvořeny jen pro opravdu svobodné lidi, a společnost na nich založená může fungovat jen tam, kde jsou lidé vlastenci, věří v Boha a bojí se ho (to všechno spolu souvisí). A tak si šťouralové nejspíš myslí, že společnost drzých otroků si demokracii, kterou si nezaslouží, sama dřív nebo později zničí.




AUTOR JE POLITOLOG


Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama