Co přinesly dny (31. 7.–1. 8.) | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co přinesly dny (31. 7.–1. 8.)

Bohumil Doležal3. srpna 2009 • 10:29
Co přinesly dny (31. 7.–1. 8.)

Předseda ODS obvinil Jiřího Paroubka a některé jeho spolupracovníky z „objednávání a využívání fízlovských metod“. Těžko ovšem uvěřit, že je to jenom akce ČSSD. Někdo to toskánské rojení musel prásknout.

reklama

Pátek 31. července
Společnost Faktum Invenio se vrátila k průzkumům preferencí politických stran (podotýkám, že bezprostředně před posledními dvěma volbami dokázala nejpřesněji odhadnout jejich výsledky).
V tuto chvíli těsně vede ODS před ČSSD (31,8 %, 79 mandátů, proti 29,2 %, 73 mandátům). Do PS by se dostali ještě komunisté (13,6 %, 29 mandátů), KDU-ČSL (7,7 %, 14 mandátů) a nově i TOP 09 s 5,2 % a 5 mandáty. ČSSD s komunisty by tak měla slabou většinu dvou mandátů, další možná většinová koalice při tomto výsledku je už jen ČSSD–ODS (když necháme stranou víc než nepravděpodobnou spolupráci ODS s KSČM). Statistická chyba v přepočtu na mandáty obnáší 2 poslanecká křesla, výsledky jsou tedy dost těsné. Preference TOP 09 mohou ještě růst; zajímavé to bude, jen když porostou díky těm, kteří zatím k volbám jít nechtějí nebo podporují v podstatě nevolitelné strany (např. SZ). Před posledními volbami byl náskok ODS podstatně větší, ale do voleb je ještě dlouhá doba. A je otázka, jak se do preferencí ODS promítnou skandály, kterými teď žijí česká média.

Toskánské rojení
Předsedu ODS Topolánka rozlítila fotografická vášeň neznámých fotoamatérů, na níž se nejasným způsobem podílel bývalý šéf rozvědky Randák. Objektem se stal mj. právě předseda ODS za jakéhosi kolektivního výletu českých podnikatelů, lobbistů a politiků do Toskánska. Tvrdí, že jde o neoestébácké metody.
Ne že by na tom nebylo vůbec nic, ale je mimořádně hloupé, když se české politické špičky chovají tak, že si o něco podobného přímo koledují. Pan Randák měl samozřejmě ty nejpočestnější úmysly (chtěl odhalit, „jak to v tomto státě funguje“); jediná černá ovce z ČSSD namočená v toskánském tažení, místopředseda Urban, si okázale posypala hlavu popelem. V ODS i v ČSSD se množí dohady, že jde o důsledky vnitrostranického boje v obou stranách. Na to mi ta akce připadá příliš dokonalá a příliš rozsáhlá.

Radarová škatulata
Spojené státy prý uvažují o tom, že by radarovou základnu umístily případně i jinam než do ČR. Není divu, zmírnilo by se napětí v americko-ruských vztazích a zároveň by spadl pod stůl projekt, který v ČR naráží na odpor mezi politiky (KSČM, ČSSD) podporovanými v této věci většinou veřejnosti. Pokud se tak rozhodnou, nikdo v Česku se nemůže divit a nikdo v Česku jim to nemůže vyčítat.

Evropský bordel
Italský premiér Berlusconi nabídl jakési „elitní prostitutce“, s níž udržuje úzké vztahy, křeslo v Evropském parlamentu. Je to pěkné svědectví o tom, jakou vážnost této instituci přikládá a vůbec jaké vážnosti se Europarlament v Evropě těší.

Divizija Galičina
Rusko obviňuje Ukrajince z rehabilitace fašismu: ve Lvově vyšla knížka o ukrajinské dobrovolnické divizi SS „Divizija Galičina“, která bojovala ve druhé světové válce na straně Německa proti Rusům. Ukrajinci berou tyto dobrovolníky jako bojovníky za svobodu Ukrajiny, ruské úřady běsní. Podobný problém mají v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. K tomu je třeba jen poznamenat, že Němci Ukrajinu, Litvu a Lotyšsko – stejně jako před nimi Rusové – okupovali. Žádná ukrajinská, litevská ani lotyšská armáda nemohla vzniknout; jediná možnost, kterou těmto národům dali, aby mohly vytvořit ozbrojené oddíly, byly právě tyto dobrovolnické jednotky v rámci SS. Byl to mimořádně vyčůraný projekt: když chcete někdy v budoucnu bránit svou svobodu proti Rusům, musíte se napřed s námi pořádně spustit. Byla to pro ty národy strašná situace.



Sobota 1. srpna

Předseda ODS Topolánek obvinil osobně Jiřího Paroubka a některé jeho spolupracovníky z „objednávání a využívání … fízlovských metod“.
Že se na poměrně mohutné akci, která v poslední době zaměstnává česká média a je zaměřena proti ODS jako celku a Topolánkovu vedení zvlášť, nějakým způsobem Paroubkova ČSSD podílí, je zjevné, hraje mu výrazně do not. Těžko ovšem uvěřit, že je to jenom akce ČSSD. Např. jim to toskánské rojení někdo musel prásknout.

Ve věci se mimořádně horlivě angažují Lidové noviny, o něco méně Mladá fronta Dnes, Právo je spíš zdrženlivé (podle toho, co píší v LN, se funkcionáři ČSSD snaží šetřit generálního ředitele ČEZ Romana a lidi s ním spojené, jdou pochopitelně po Topolánkovi). Podle „expertů“ citovaných v LN, se „z fotek těžko vykrucuje“. Ve skutečnosti fotky neříkají nic jiného než to, že ti lidé se potkali. Není jasné, jak dlouho a o čem mluvili. Vypovídá to ještě o něco míň než slavné záběry videokamer z hotelu Savoy.
To samozřejmě neznamená, že by se Topolánek neměl zlobit sám na sebe a na svou decentně řečeno neohroženost. Nikdo mu zatím nedokázal, že udělal něco nepřípustného (a je otázka, zda se mu vůbec něco takového dokázat dá), ale je tu podezření, které se mu do voleb těžko podaří rozptýlit (takové podezření je ostatně těžké rozptýlit, jak máte dokázat, že jste něco neudělal). Stačí už jen málo, a jeho situace se trochu začne podobat té Čunkově před dvěma lety. Dopad na českou politickou scénu by pak byl katastrofální.


Miroslav Kalousek mluví v souvislosti s „Topolánkovou aférou“ o tom, že se u nás „nedělá politika, ale že se vyrábějí skandály“. „Zaráží mě ale, že někdo sleduje na zakázku kohokoli, a je jedno, že jde o politika … Voliče a některé politiky trápí, že dochází postupně … v centru a v regionech k některým procesům, které bych označil jako plíživou privatizaci veřejné moci.“ Na tom hodně je. Když ale zároveň prohlašuje: „Aby se některé věci napravily, tak první podmínkou je, že se zcela otevřeně řekne pravda a nebudeme si navzájem lhát,“ vrací se jen k banálnímu „normální je nelhat“.

Jiří Hanák tvrdí v Právu: „Většina z nás bude v říjnu vybírat mezi dvěma zaneřáděnými stranami. Jedna ale smrdí podstatně více.“ V tom s ním souhlasím. Opačný názor máme jen na to, která je ta podstatně smradlavější. Aféra neaféra, pořád ještě není těžké vybrat si tu o hodně lepší, a Paroubkova ČSSD to ani náhodou není.

Jiří Pehe se v MfD (příloha Kavárna) zabývá Facebookem. Píše tam mj.: „Vezmeme-li například již zmíněnou vajíčkovou válku facebookové generace s funkcionáři ČSSD, bylo by dříve, než učiníme dalekosáhlé závěry, dobré zjistit, do jaké míry stály za útoky na představitele ČSSD koherentní politické ideje a do jaké míry pouhé emoce, případně často sdílená představa mladých lidí, že něco je tak říkajíc cool.“
Řekl bych, že je to možná ještě jednodušší, těm lidem je Paroubek (ne ČSSD jako taková, ČSSD má jen smůlu, že je její předseda) tak nějak odporný. Musím se přiznat, že tento pocit sdílím, čímž vysvětluji, že mi nepřipadá zase až tak nepochopitelný. Ostatně jistou nervozitu z fenoménu Paroubek vyjadřuje v tomto čísle MfD i např. Michal Viewegh, není to tedy něco vysloveně pubertálního.
A Pehe kromě toho ještě píše: „Jak upozorňují někteří filosofové, u nás třeba Václav Bělohradský, naprosté zahlcení nestrukturovanými informacemi může být ve své povaze podobně „totalitní“ jako kontrola nad informacemi.“ Správně! Veřejnost, a zejména nezvedená mládež, nesmí dostávat informace „nestrukturované“, ale pěkně předžvýkané, jinak by jí to mohlo poplést hlavu. To je typicky netotalitní. Zbývá ještě úředně stanovit, kdo je ke strukturování informací úředně kompetentní. Musím říci, že výraz tak drzého pohrdání schopností lidí vyznat se v „nestrukturovaných informacích“ a nedůvěry ve svobodný úsudek člověka jsem po listopadu 1989 snad ještě nečetl.

Nebezpečný řidič Ransdorf
Je mi líto, ale nezbývá mi než se zastat europoslance Ransdorfa. Srazil před časem coby řidič automobilu na přechodu nějakou paní, způsobil jí, když vycházím ze zprávy v LN, „četné odřeniny“. Sám svou vinu přiznal a požádal o zbavení imunity, což se taky stalo. Pak ale přišly volby do EP a o zbavení imunity bude muset žádat znovu. Je zjevné, že za tuto shodu okolností prostě nemůže, a z věci vyplývá jen jedno, totiž že pan Ransdorf (vzhledem k tomu, že to byla v posledních dvou letech už druhá nehoda, kterou zavinil) je za volantem svému okolí poměrně nebezpečný.



AUTOR JE POLITOLOG


Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama