Co přinesl den (12.–13. 6.) | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co přinesl den (12.–13. 6.)

Bohumil Doležal15. června 2009 • 10:01
Co přinesl den (12.–13. 6.)

O nové straně se zatím skoro nic neví a každý si do ní promítá své vlastní naděje. Z tohoto hlediska je pro TOP 09 dobré, že volby budou poměrně brzy, nestačí ještě své potenciální voliče zklamat...

reklama

Pátek 12. června
TOP 09 nestačí své potenciální voliče zklamat / „Kalousek, jeden z architektů protilidových reforem“ / David Černý instaloval torzo růžového tanku

Karel Schwarzenberg prý v souvislosti se vznikem TOP 09 prohlásil: „Očividně volič očekává něco nového, něco, co by se vymanilo z toho způsobu politiky, jak byla provozována během posledních let. Smyslem TOP 09 je nabídnout alternativu.“ To je jednak ambiciózní a jednak fráze. Většině voličů by stačilo dělat starou politiku slušně a ti, co by byli ochotni novou stranu volit, nechtějí nejspíš alternativu k minulosti jako k celku, ale jen ke stávajícím politickým stranám. Např. problém Topolánkovy vlády nebyly její špatné záměry, ale to, že si vzhledem ke své slabosti své dobré záměry nemohla dovolit, a tak místo toho realizovala jiné, často podstatně méně dobré.
Podle průzkumu STEM 40 % lidí nevylučuje, že by novou stranu mohlo volit. Jak by ne, když se o ní zatím skoro nic neví a každý si do ní promítá své vlastní naděje. Z toho hlediska je pro TOP 09 dobré, že volby budou poměrně brzy, nestačí ještě své potenciální voliče zklamat, zvlášť když nebude mít své lidi ve vládě (na rozdíl od Unie svobody, která v přechodné Tošovského vládě zastoupení měla a do volební kampaně pak vstupovala de facto jako vládní strana). Na druhé straně by vůbec nebylo dobré, kdyby na sebe strhla skoro poloviční podporu strana, která se sice v krátkém předvolebním období nestačila rozpadnout, ale je slušná naděje, že si to bohatě vynahradí po volbách. Pak bychom na dlouhodobé skomírání Topolánkovy vlády možná vzpomínali jako na idylu.
Miroslav Kalousek zase prohlašuje, že jeho strana se liší od ostatních absolutní absencí populismu. Strana s absolutní absencí populismu musí být něco naprosto nesnesitelného, hrůzný útvar ctnostných Fridolínů, kteří nebudou schopni volit ani sami sebe. Snad není třeba tak strašně a legračně přehánět. Schwarzenberg tvrdí, že si s Kalouskem nebudou konkurovat, protože Kalousek rozumí financím, on se soustřeďuje na zahraniční záležitosti. Tohle rozdělení vypadá na první pohled rozumně. Velmi pozitivní je, že ani jeden z protagonistů není filosof (pro filosofy je u nás vyhrazen prezidentský stolec). To je základní předpoklad k tomu, aby mohli dělat rozumnou politickou práci.

Hradní kruhy zjevně vznik nové strany nevítají (soudím aspoň podle toho, že Z. Kaiserová píše v MfD v souvislosti s ní opovržlivě o „několika odpadlících od KDU-ČSL“). Jak by ne, vznikne jakási politická tlačenice a pro „euroskeptiky“ bude obtížnější shánět hlasy. Dojde k nějaké proměně europskeptického tábora? Řekl bych, že Klausovi teď nezbývá než vsadit na Bobo. Podle výsledků Bobošíkové se dá soudit, že pokud by se euroskeptici sjednotili kolem ní, mají jakousi šanci překonat na podzim pětiprocentní hranici. To by rozvržení sil na politické scéně ještě zkomplikovalo, přes rozdílný postoj k EU by se dokázali velmi snadno domluvit s Paroubkem.

Příznivcem TOP 09 není kupodivu ani Jiří Paroubek. Myslí si, že „pan Schwarzenberg má zakrývat jméno pana Kalouska, jednoho z architektů protilidových reforem“. Je hezké, jak pohotově přebírá předseda ČSSD gottwaldovskou dikci. Úřadující šéf SZ Liška se zase domnívá, že zakládat politickou stranu seshora jde pouze v dobách revoluce. Řekl bych, že zakládat politickou stranu zezdola naopak nejde nikdy.

Litvínovská organizace Strany zelených prohlásila, že ministr Kocáb prohrál SZ volby. To je možná přehnané, ale kdyby byli řekli, že k tomu mocně přispěl, měli by pravdu. Lidi nejsou zvědaví na salonní exhibicionisty, zažili jich tady už dost. Jeden z destruktorů strany, Martin Čáslavka, píše v Právu, že všichni dosud znesváření by měli zasednout ke společnému stolu a považovat různorodost za svou přednost. Jednota se pak prý dostaví sama. Zdá se, že se na naší politické scéně rozjíždí nový proces, dosud nevídaný, totiž integrace malých zelených stran. Bude zajímavé sledovat, platí-li pro ni tytéž principy jako pro integraci malých pravicových stran (jde, připomínám, o dva tzv. Doležalovy zákony: za prvé, výsledkem integrace dvou malých pravicových stran je ještě menší pravicová strana, a za druhé, výsledkem integrace dvou malých pravicových stran jsou tři malé pravicové strany; více v článku O SJEDNOCOVÁNÍ PRAVICE).

David Černý na sebe opět strhl pozornost: instaloval na náměstí Kinských torzo růžového tanku, přesněji řečeno jeho záď, která se noří do země. Protože to neměl povolené, radnice Prahy 5 ho donutila objekt odstranit. Se zákrokem radnice souhlasím, dílo je totálně nedomyšlené. Správně to měla být příď tanku a kus laufu, aby bylo jasné, že tank se nehrouží do země, ale naopak prokousává na povrch. Což tak nějak odpovídá situaci.

V LN zveřejnili pozoruhodný článek, v němž se k úsilí prezidenta Obamy vyslovuje člověk nad jiné povolaný, totiž paní Ayaan Hirsi Ali. Píše mimo jiné: „Představila jsem si ho (Obamu –BD–), jak králi, šejkovi a ájatolláhovi podává po jedné elektronické knize s vášnivou argumentací Abrahama Lincolna proti otroctví a nerovnosti. Obama připomenul muslimskému světu, že „černí v Americe trpěli pod bičem jako otroci a zažívali ponížení segregace. Ovšem úplná a rovná práva nezískali násilím. Získali je mírovým a rozhodným trváním na ideálech, které spočívají v základech Ameriky...
Nikde na světě nebují bigotnost tak jako v muslimských státech. Mezi americkými a islámskými zásadami není většího rozdílu, než pokud jde o jejich základní ideály. Právě kvůli základním ideálům islámu al-Ká'ida a jiní muslimští puritáni trvají na zavedení práva šaría, džihádu a věčného podřízení žen. Právě kvůli základním ideálům Ameriky černí mužové a ženy bojovali za rovná práva a získali je, a gayové a noví přistěhovalci za ně bojují nadále. Přeji si, aby prezident byl tak upřímný, aby tohle řekl. Možná to má ale schováno pro pozdější fázi námluv. Dokud tady bude šaría… Přála bych si uspořádat čtecí summit, kde bychom si skutečně otevřeně navzájem řekli věci, které máme na srdci a které se příliš často říkají jen za zavřenými dveřmi... Příliš mnoho z nás, kteří jsme se narodili do islámu, totiž za otevřené vyslovení těchto věcí může skončit v kriminále nebo na hřbitově.“




Sobota 13. června
Novou stranu by volili určitě, spíše, možná... / Brožová vzdala kandidaturu do Poslanecké sněmovny za ČSSD / Tošenovský se předvedl jako muž bez vlastností / Pecina se poloomluvil za svůj výrok

Průzkum STEM, o němž píšu výše, ve skutečnosti vypadá tak, že novou Kalouskovu a Schwarzenbergovu stranu by „určitě“ volila 3 % lidí, „spíše“ 9 % a „možná“ 27 %. Co to znamená „možná“? Seriozní by bylo říci, že by ji volilo 1 2% (určitě + spíše) a zdůraznit, že je to ve chvíli, kdy ti, co se rozhodují, ještě ani náhodou nemají dostatečné informace.

Jiří Paroubek se rozčiluje nad tím, že herečka Brožová vzdala kandidaturu do Poslanecké sněmovny za ČSSD. Prý mu „tlak, který média vyvíjejí“ připadal „neslýchaný, ba až hysterický“. Jak vidno, média bude nutné po Paroubkově volebním vítězství zrušit, stejně jako všechny zákony přijaté „protilidovou“ vládou Mirka Topolánka. (Topolánek zjevně kandiduje pro „Paroubkovu republiku“ na onu figuru, na níž si v Orwellově 1984 loajální občané vybíjejí každý den svých deset minut nenávisti. Dokud to však ještě jde, je třeba připomenout, že „tlak“ vyvíjeli hlavně Parobkovi severočeští soupřátelé, kterým se nelíbilo, že jim chce do čela kandidátky vnutit naparáděnou barbínu, která se stranou ani s politikou do té doby neměla nic společného. Mně by se to taky nelíbilo. „Naši populární umělci jsou většinou pravičáci nebo si na ně hrají,“ prohlásil při té příležitosti poslanec Jandák. Promluvil člověk povolaným, prodělal si takové pravičáctví sám a překonal ho teprve ve chvíli, když zjistil, že v ČSSD je k dispozici poslanecké křeslo, které mu sedne, řečeno jeho slovy (použitými ovšem v jiné souvislosti), jako hrnec na prdel (nebo prdel na hrnec, už nevím).

Vedení ČSSD schválilo vznik „křesťansko-sociální platformy“ ve straně. Zbývá ještě založit liberálně sociální platformu, a konzervativně sociální platformu a ekologicky–sociální platformu (zakládat komunisticko-sociální platformu v ČSSD by bylo nadbytečné) a všechny ostatní strany bude možné zrušit.

MfD přinesla rozsáhlý rozhovor s novopečeným europoslancem Evženem Tošenovským. Rozhovor je pozoruhodný tím, že se tam Tošenovský předvedl jako muž bez vlastností: je pro Klause a zastává se Topolánka, je pro schválení Lisabonské smlouvy, ale zároveň by se mělo dále jednat, aby vznikla „nová a jednoduchá smlouva“. Jeho řeč je „ano, ano“ a zároveň „ne, ne“. Ideální český europoslanec. Shodne se s každým a zároveň s nikým.

Daniel Kaiser položil v rozhovoru z LN Martinu Bursíkovi mj. otázku: „Nebyla potíž spíš v tom, že když v tak malé skupině, jakou byl poslanecký klub zelených, si předseda z přítomných žen vybere jednu a začne s ní žít, že to v mezilidských vztazích nadělá rotyku?“ Co je mu do toho? Jak ví, že si Bursík vybíral zrovna mezi ženami v klubu a vybral si paní Jacques (naznačuje se tím, že klub byl vlastně takový Bursíkův harém). Pokládat takové otázky je nevychované hulvátství, v němž ostatně pan Kaiser vyniká (viz např. otázka exprezidentu Havlovi, zda je opravdu takový chcípák (byla zformulována poněkud, přesněji řečeno krapet slušněji).

Ministr Pecina poskytl rozhovor Hospodářským novinám. Po paroubkovsku, jaksi napůl se v něm kál za to, že označil vajíčkové útoky za „nacistické“: Podruhé bych to slovo nepoužil. Házení vajíček na politiky je nechutné, ale ne nacistické a ani nebezpečné. A je to maximálně přestupek. Samozřejmě mě ten výrok mrzí… protože to teď všichni zneužívají proti mně.“ Pozoruhodná je technika poloomluvy: podruhé bych to nepoužil (ale poprvé to zřejmě bylo v pořádku?), to je model, podle něhož se u nás na oficiální scéně „řeší odsun“ sudetských Němců: dnes bychom to už nedělali, ale tenkrát to bylo OK. A mrzí ho to ne proto, že to bylo nevěcné a přehnané, ale že to proti němu zneužívají. Jinak je pan Pecina trochu nebezpečný člověk, před rokem 1989 pro něho prý byli Rusové v ČSSR „něco vzdáleného kdesi v kasárnách“.

Prezident Klaus včera zaujal jednak předmluvou ke knize vydané u příležitosti sedmdesátých narozenin Karla Gotta a jednak svým vystoupením na pietní vzpomínce v Lidicích. Tam prohlásil ve slavnostním projevu mimo jiné: „Lidická tragédie v myslích a v srdcích tehdejších generací našeho národa ukončila ochotu uvažovat po skončení války o pokračování staletého soužití se sudetskými Němci.“ To je pozoruhodná formulace: vyplývá z ní, jako by to, že české země byly předtím obydleny zčásti českým, zčásti německým obyvatelstvem, bylo projevem dobré vůle Čechů, což je samozřejmě nesmysl. A za druhé, spektakulární vyhlazení jedné obce z mapy a vyvraždění převážné většiny jejích obyvatel je jistě odporné zvěrstvo, ale nijak z něho neplyne, že by následně muselo být skoro tři a čtvrt miliónu lidí okradeno o veškerý majetek, vyhnáno ze svých domovů, a dnes nespočitatelné množství (prameny uvádějí mezi necelými 10 000 až 250 000, podle toho, která strana sporu údaje podává) zavražděno, zvlášť když ti lidé nenesli za vyhlazení Lidic žádnou bezprostřední a kriminálně postižitelnou odpovědnost.
Už mimo projev se pan Klaus vyjádřil k aktivitám neonacistů. „Já říkám pořád, že bych byl daleko tvrdší, než si troufají být někteří naši starostové, primátoři nebo ministři… Myslím, že to je velmi často strach těch politiků a starostů, aby si nenadělali nějaké další nepřátele, že to nedělají. Takže já pro to moc velkou omluvu nemám.“ Je pozoruhodné, že pietního aktu v Lidicích se zúčastnili taky extremisté, s prápory někdejšího SSSR, zakázaného Svazu komunistické mládeže a s portréty známého latinskooamerického bandity Che Guevary. To nějak nikomu, ani panu prezidentovi nevadilo. Nemohu se vyhnout podezření, že celý ten naorganizovaný kravál kolem (některých) extremistů (stejně jako dlouhodobé využívání každého výročí konce druhé světové války k „utužování národní kázně“) mají vytvořit hysterickou atmosféru, v níž postupně vezmou za své základní občanské svobody: svoboda sdružovací, shromažďovací a svoboda projevu. Člověk se musí zuby nehty bránit podezření, že na tom jsou Klaus, Paroubek a komunisté domluveni.

AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala


Související články:

Co Kalousek má a ostatní ne?
Miroslav Cvrček: CO KALOUSEK MÁ A OSTATNÍ NE? (Top téma, Reflex online, 12. 6. 2009)
Exministr financí Miroslav Kalousek si (konečně) založil svoji stranu. TOP 09 by mohla být další z mnoha stran, které v posledních měsících vznikly a neuspěly. Kalousek má ale něco, co ostatní ne. Kalousek má Karla Schwarzenberga. A Karel Schwarzenberg, to je půl vítězství.
Petr Holec: KALOUSKŮV SEDMÝ DIV
(Reflex online, 15. 6. 2009)
Jestli ji zpětně netrumfne Lidový dům, zůstane nejlepším vtipem minulého týdne výzkum STEM, podle nějž by skoro 40 procent lidí volilo TOP 09. Stranu zatím existující pouze coby mediální vývod Miroslava Kalouska.



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama