Co přinesl den (5.–7.června) | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co přinesl den (5.–7.června)

Bohumil Doležal8. června 2009 • 10:25
Co přinesl den (5.–7.června)

Eurovolby skončily / Volební účast v celé Evropě je malá / Kdyby podobně dopadly volby do PS, nevěštil by tento výsledek nic dobrého / Čeští europoslanci – „poměrně příšerná sebranka“

reklama

Pátek 5. června
Církev by se neměla angažovat ve volbách / Paroubek by za úspěch ve volbách považoval 8 až 10 hlasů / Nahatý Topolánek a spiknutí / Václav Klaus proti odškodňování kohokoli

Kardinál Vlk se obrátil na voliče s tím, aby nevolili strany a politiky, kteří se v poslední době, mj. při svržení Topolánkovy vlády, nezachovali zodpovědně. On sám by volil strany hlásící se ke křesťanským hodnotám. Nevím, zda se mají křesťanské církve angažovat ve volební kampani, jejich vliv podle mého názoru může být (až na docela výjimečné případy, což tyto volby nejsou) jen velmi zprostředkovaný. Křesťan se má v politice angažovat osobně, ne skrze církev. Předseda ČSSD Paroubek Vlka kritizoval, a v tom, že by se katolická církev jako instituce neměla takhle angažovat, měl pravdu. Pak ovšem na kardinála vybalil, že „tato slova nejvyššího představitele katolické církve(!) jsou motivována majetkovými zájmy katolické církve a bojem za vyplacení téměř 270 miliard korun z prostředků českého státu“, a vyzval občany, aby nevolili politiky, kteří prosazovali vyrovnání s církvemi. To je nepříliš slušná spekulace a zároveň klukovská odveta.

Začaly volby do Evropského parlamentu. Hlasy se ovšem začnou počítat až v neděli v noci (až bude odhlasováno v celé EU), do té doby budeme tápat v nejistotách. Jiří Paroubek ve čtvrtek uvedl, že za úspěch ve volbách by považoval 8 až 10 hlasů. Je poměrně náročný a mohl by se snadno spálit, ale vítězné volby z loňského podzimu sociální demokraty chtě nechtě zavazují k maximalismu.

Předseda ODS Topolánek se v době, kdy byl ještě premiérem ČR, skamarádil s italským předsedou vlády Berlusconim a má z toho teď nepříjemnosti. Jakýsi paparazzi ho vyfotil, jak se na zahradě Berlusconiho letního sídla pohybuje nahatý. Obličej je na fotce schválně zakryt, Topolánek se ovšem jednak přiznal, jednak prohlásil snímek za fotomontáž. Nevím, co je na tom nepatřičného, když se na soukromém pozemku pohybuje, jak ho Pánbůh stvořil, je to záliba svérázná, ale tolerovatelná. Problém je ve fotografovi a v těch, kteří snímek v novinách zveřejnili. Jenže: snímky se objevily ve španělském, levicově orientovaném listě El País a Topolánek hned začal mluvit o tom, že jde o součást socialistické kampaně před volbami do EP. Jeho sok Paroubek zveřejnění snímků odsoudil, ale spekulace o levicovém spiknutí prohlásil nepřímo, leč jasně za paranoidní. Má úplně pravdu, jen je třeba připomenout, že například zrovna jeho spekulace o tom, že ODS chystá před volbami provokaci, spočívající v tom, že na mítinku ČSSD bude zraněn muž a „pravice“ toho zneužije proti „levici“, mají stejnou paranoidní povahu: sám přiznal, že důkazy nemá, obvinil ovšem osobně Topolánka a Langra a LN pak řekl, že jeho důkazy jsou stejné jako Toplánkovy k obvinění, že vajíčkové útoky si organizují sociální demokraté sami. Tomu obvinění předcházelo ovšem zase Paroubkovo obvinění, že vajíčkové atentáty organizuje ODS. Je opravdu štěstí, že volební kampaň už skončila.

Václav Klaus se vyjádřil proti dalšímu napravování historických křivd (má zjevně na mysli náhrady za majetek českých občanů, o nějž kdysi přišli nejprve po maďarském a pak po ruském záboru Podkarpatské Rusi). Důvodem by měla být prohlubující se hospodářská krize. Klaus v té souvislosti upozornil na to, že restituční zákony „vyvolaly … ohromný pocit křivdy u těch, jichž se netýkaly“. Klaus, pokud je mi známo, byl původně proti jakýmkoli restitucím a chtěl přechod k normálním hospodářským poměrům řešit výlučně privatizací. Mělo by to jednu výhodu – padlo by tím jakékoli odškodňování kohokoli. Z populistických důvodů se pak čeští politici dohodli na jakýchsi omezených restitucích, které vyvolaly na mnoha stranách ty pocity, o nichž prezident hovoří. Jenže teď už je pozdě napravovat to, co bylo před dvaceti lety zmeškáno, kolotoč náhrad se roztočil a jsem moc zvědav, jak půjde zastavit.



Sobota 6. června
Eurovolby skončily / Ateisté kážou katolíkům chudobu / Policie udatně zjistila totožnost člověka, jehož totožnost byla známá / Čeští europoslanci – „poměrně příšerná sebranka“ / Mizerný dojem z české politické kultury / Brožovou-Polednovou jsme nenapíchli na kůl / Druhou světovou válku způsobilo Polsko

Odpoledne skončily v ČR volby do Evropského parlamentu. Říci se o nich nedá zatím nic, hlasy je podle zákona možné počítat až od neděle od 22.00 hodin. První mezivýsledky pak budou někdy kolem půlnoci, definitivní k ránu. Podle odhadů byla volební účast extrémně nízká, asi kolem 25 %. Pokud se pamatuji na to, jak probíhají volby do PS, od doby, kdy je sečteno cca 25 % hlasů, zhruba do doby, kdy je sečteno přes třicet procent hlasů, vykrystalizuje průběžný výsledek, který pak už může být jen drobně korigován. Když je sečteno míň než 25 % hlasů, vykazuje průběžný výsledek prvky náhodnosti.

V Právu se rozhořčují nad tím, že (katolická) církev sice kritizuje hazardní hry, ale inkasuje každoročně milióny korun z nadačního fondu, který prý financují majitelé sítě kasin. Je těžké brát šíření této informace jinak než jako odvetu za Vlkovo angažmá ve volební kampani (mohl si ho odpustit). Pohoršení je navíc pokrytecké: katolická církev má neobyčejně nákladný provoz. V restitucích dostala zpátky církevní objekty, jejichž hodnota je sice obrovská, ale stav většinou zubožený. Aby mohla uhradit svůj provoz, je nucena (na rozdíl od protestantských církví) podnikat a vždycky to dělala. Různým samozvaným církevním reformátorům z řad ateistů (v Právu jsou jich mraky) se to ovšem nelíbí a kážou katolíkům chudobu (viz opoždění potomci husitů jako je např. Jiří Hanák). Myslím, že by si měli hledět svého. Jediný způsob jak mohou křesťanské církve v tomto agresivně ateistickém státě svobodně existovat, je odluka církví od státu. Odluka církví od státu je možná jen tehdy, když si církve jsou schopny samy zaplatit svůj provoz. Podle mého odhadu by to pro protestantské církve neměl být problém, katolická církev problém má, pokud nebude mít prostředky k podnikání. Tyto prostředky jim byly v minulosti vesměs ukradeny, a to, co se jim vrátilo, jsou nemovitosti, které nic nevynášejí, naopak se do nich musí investovat. Řeči o chtivosti katolické církve mi připadají ohavné. Taky proto, že je tu obecná zkušenost z let po roce 1945: nejdřív jdou salonní ateističtí žvanilové, pak StB. A nejdřív jsou vždycky na řadě katolíci. My ostatní bychom si jen neměli dělat iluze: tatáž zkušenost praví, že až si to s nimi vyřídí, dojde v každém případě i na nás.

Jiří Paroubek, jak jsem už včera psal, utřel Topolánka kvůli jeho řečem o levicovém spiknutí, které stojí za zveřejněním jeho „nahatých“ fotografií. Je prý přetažen a neměl by ztrácet nervy. K tomu je třeba podotknout, že pan Paroubek má vypracovanou zvláštní taktiku: za prvé, je arogantní až na půdu, ale když si něco podobného jen náznakem dovolí někdo druhý vůči němu, začne okamžitě kňučet něco o vlně nenávisti, která se na něho valí. A za druhé, udílí bohorovné šťouchance o hysterickém chování svých politických soupeřů, ale sám jim v hysterii přinejmenším důstojně konkuruje – od památného povolebního projevu v červnu 2006 až po prohlášení o chystané provokaci ODS na mítinku ČSSD v tomto týdnu. Od předsedy ČSSD je jistě hezké, že se v základní věci s Topolánkem solidarizoval. Je pravda, že to Topolánek s tím levicovým spiknutím přehnal. Ale pokud jde o hraběcí rady, pan Paroubek se měl nejprve zabývat břevnem ve svém oku.

Policii ČR se podařil husarský kousek: zjistila totožnost „příznivce“ ČSSD, který na brněnském mítinku podle zveřejněných videozáznamů dosti brutálně zmlátil jednoho demonstranta. Musím se přiznat, že tomu nerozumím: totožnost toho člověka byla bezprostředně po mítinku známa jak médiím, tak policistům (podle zpráv z novin potvrdili, že člověk na videozáznamu jim není neznámý).

Josef Chuchma kdesi napsal, že v roce 1942 byl spáchán atentát na Heydricha. Několik čtenářů ho napadlo, že páchá se trestný, a nikoli hrdinský čin, a pan Chuchma se omluvil. Myslím, že zbytečně. „Spáchat atentát“ je běžná, hodnotově neutrální vazba, a vadit může jen hysterickým šovinistům.

„Člen bývalé vlády, který si nepřeje být jmenován“ (nová, hezká odrůda důvěryhodného zdroje, co si nepřeje být jmenován) podle LN charakterizoval dosavadní české europoslance slovy „poměrně příšerná sebranka“. Ať tak či tak, že by se na povaze české reprezentace v EP těmito volbami něco výrazně změnilo, se dost dobře nedá předpokládat.

V příloze LN Orientace vyšel poměrně problematický článek Jiřího Přibáně (pan Přibáň vyniká pozoruhodnou vlastností: je jediným českým odborníkem ve věcech souvisejících s politikou, který je schopen publikovat zároveň v Právu i v Lidových novinách). Týká se vajíčkových ataků a charakterizuje je jako projev davového násilí rozvášněné lůzy („... tady se ke slovu dostal a veřejný prostor opanoval dav. Dnes zapálené oči, zítra srdce a pozítří možná i domy těch, se kterými nesouhlasíme… nepřátelé, které je třeba fyzicky eliminovat“). Zdá se, že při pohledu z Cardiffu do Česka funguje něco jako efekt gravitační čočky, známý z astronomie. Za prvé, není pravda, že byl napaden opoziční mítink, co je to za demagogii, ČSSD už není žádná opozice, máme vládu, kterou ČSSD spoluutvářela a má k ní stejný formální vztah jako ODS. Za druhé, všechno začalo dvěma–třemi malými útoky, už během prvního se Paroubek choval tak nemožně arogantně, že vrhače přímo provokoval. Za třetí, skutečný problém byl mítink u Anděla, i tam ovšem protestoval „dav“ několika desítek lidí. Poté vaječné útoky fakticky hned přestaly – jejich účastníci vycítili, že to přehnali. Organizátoři toho prvního (jedna trefa) se po Andělu omluvili a vyzvali k ukončení ataků, výzva zafungovala a jejich vystoupení svým způsobem uznal i Paroubek. Myslím, že by se Jiří Přibáň měl „vajíčkářům“ omluvit. Jistě, u Anděla to pořádně přehnali. Přeháněl to ale už dlouho před nimi Paroubek svou nesnesitelnou arogancí a vůbec pojetím politiky jako pokračováním třídního boje jinými prostředky (to má bohužel společné s ODS). A přehnal to pořádně i Přibáň ve svém eseji z dnešních LN. A toto trojí přehnání se podílí na celkovém mizerném dojmu z české politické kultury. Znovu zdůrazňuji, že vajíčkáři už s tím přestali. Teď už jen zbývá, aby přestal ještě Paroubek a Přibáň.

A ještě dva resty ze včerejška: první se týká článku Jany Machalické „Už ani ti Rumuni nás nešetří“ ze včerejších novin. Musím říci, že něco podobného jsem snad nečetl ani v Právu. Autorka píše o exprokurátorce Brožové-Polednové s takovou posedlou nenávistí, že je z toho člověku nanic: „je vidět, že si svou moc užívala s prasečí radostí“, „má fešácký kriminál, kde si hezky pokouká na televizi, požvatlá“, „ta baba to stejně neuzná a ani špetku lítosti neprojeví, ve své primitivní nenávisti trčí na věčné časy“. Paní Polednová (na rozdíl od např. Miloše Jakeše, přičemž ona byla jen kašpárek v krvavém pimprlovém divadle) byla odsouzena a šla za mříže. Nepochybuji o tom, že rozsudek je spravedlivý. Kompetentní orgány uznaly, že přes svůj vysoký věk je schopna trest absolvovat. Protože žijeme v právním státě, nenapíchli jsme ji na kůl. Stala se jakousi zástupkyní a náhradou za všechny ty ještě větší syčáky, kteří buď stačili včas umřít, nebo se ze všeho úspěšně vykroutili. Slušný člověk by z toho byl trochu rozpačitý. Politicky prozíravý člověk by byl zneklidněn z představy, že Brožová zemře ve vězení a pro skalní komunisty se stane mučednicí. Paní Machalická soptí trochu podobně jako Brožová-Polednová na procesu s Horákovou. Jistě, dnes nejde o žádný vykonstruovaný politický proces. Ale pucovat si boty o starou a bezmocnou osobu, šlapat po břiše někomu, kdo už se nemůže bránit, je poněkud hnusné.

A konečně jedna výrazná zpráva z Ruska. Podle jakéhosi historika-generála (mají tam historiky-generály stejně jako my, nebo snad my je máme stejně jako oni?) druhou světovou válku způsobilo Polsko tím, že nevyhovělo umírněným německým žádostem o připojení Gdaňsku k Třetí říši. Vida, jaká je dnes na Rusi svoboda. To se, pokud se pamatuji, za Stalina ani za Brežněva psát nesmělo.



Neděle 7. června
Hlasování o důvěře vládě / Průběžný komentář sčítání hlasů ve volbách do Evropského parlamentu / Volební účast v celé Evropě je malá / Kdyby podobně dopadly volby do PS, nevěštil by tento výsledek nic dobrého

Jakousi předehrou k vyhlášení výsledků bylo hlasování o důvěře vládě v poslanecké sněmovně. Předpokládal se hladký průběh, ve skutečnosti došlo k divoké debatě o vajíčkách a ministru Pecinovi (ministra Pecinu a jeho angažmá ve vajíčkové aféře nebylo možné jen tak pominout). Nechápu, proč Miroslav Kalousek bagatelizuje jmenování pana Komorouse do funkce prvního náměstka ministra – neznám ho, ale jen těžko se bráním dojmu, že jde o ctižádostivého pohyblivého multifunkčního činovníka typu dr. Ratha nebo paní Bobošíkové. Ostatně překvapuje mne, že paní Bobošíková v týmu pana Paroubka dosud chybí, její místo je tam – pokud snad dnešní den neskončí totálním debaklem ČSSD, čemuž příliš nevěřím.

Volební účast v celé Evropě je malá, plyne to nejspíš z toho, že Evropský parlament lidi tolik nezajímá, jeho pravomoci jsou malé (poslanci nemají zákonodárnou iniciativu) a hlavně, těleso je tak obludně veliké, že (soudím tak aspoň na základě mých zkušeností z FS ČSFR) musí být nutně úplně neovladatelné, a tudíž paradoxně manipulované, jinak nebude fungovat. Pro srovnání uvádím, že Sněmovna reprezentantů má 435 členů a dolní komora indického parlamentu (snad jakž takž demokratická země s početným obyvatelstvem) 552 členů.

Podle serveru Aktuálně.cz (poskytují průběžné výsledky daleko spolehlivěji a rychleji než ČT) je po sečtení skoro 20 % hlasů situace taková, že ODS má asi 28,5 %, ČSSD 24,8, KSČM 15,8, KDU-ČSL 8,3. Těsně pod hranicí 5 % se drží Bobošíkové Suverenita (doufám, že tam taky zůstane, relativní úspěch tohoto tělesa mne překvapuje a moc ho nechápu; snad je to tím, že je to jakási učesaná a navoněná Národní strana).

Pokračování:
Je sečteno už přes 50 % hlasů, výsledky už se skoro nehýbají. Je zajímavé srovnat je s výsledky z posledních eurovoleb v roce 2004. ODS v podstatě zůstává na stejném (z 30 % na 29,4 %), ČSSD si velmi polepšila, což není vzhledem k tehdejšímu debaklu nic obtížného (měli jen 8,8, mají 24,1), naopak komunisté, kteří posledně získali na účet ČSSD, teď pochopitelně ztratili (z 20,3 % na 15,2). Lidovci mírně ztratili (z 9,6 % na 8,1), Suverenita zůstává pod 5 %, další pidistrany a pastrany nemají šanci. Kdyby tak dopadly volby do PS, nevěštil by tento výsledek nic dobrého – ODS by sice vyhrála, ale ani dohromady s lidovci by na „levici“ neměla. Pravděpodobná varianta vládnutí by bylo ČSSD s komunisty v zádech.

AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama