Co přinesl den (středa 27. května)

Co přinesl den (středa 27. května)

Co přinesl den (středa 27. května)

Událostí dne je beze sporu obrovská vajíčková bitva, v níž se změnil sociálně-demokratický mítink v Praze u Anděla. Rozsah a podivný průběh akce zjevně poněkud změní dosavadní situaci...

Událostí dne je beze sporu obrovská vajíčková bitva, v níž se změnil sociálně-demokratický mítink v Praze u Anděla.
Rozsah a podivný průběh akce zjevně poněkud změní dosavadní situaci: útoky vajíčky a projevy nesouhlasu s Paroubkovou politikou neměly doposud ani náhodou takový rozsah, předseda ČSSD na ně reagoval hystericky a stranická či najatá ochranka (kdo to má poznat) se chovala dosti nevybíravě. Účast ze strany příznivců ČSSD byla na těchto mítincích nevelká a počet protestujících tomu úměrný.


Někteří čelní představitelé ČSSD se teď snažili poněkud mírnit dosavadní reakce strany a jejího předsedy. Místopředseda Zaorálek ujišťoval, že žádost o policejní ochranu mítinků neznamená, že by měly nastoupit ozbrojené kohorty, poslanec Bublan prohlásil v Radiožurnálu, že Paroubek měl případ brát od začátku s nadhledem a že v tom, co se dosud stalo, nevidí žádnou tragédii.
Paroubek svádí organizaci protestů na ODS, ODS vyzývá své sympatizanty, aby se protestů nezúčastnili, protože ČSSD může zneužít házení vajec na Paroubka ke kampani proti ODS (což se dělo a po Andělu se to bude nepochybně stupňovat). Nyní ODS vydala stručné a věcné prohlášení, že smíchovskou řež odsuzuje a vyzývá občany, aby v takových akcích nepokračovali. Kdyby to byli udělali dřív v reakci na to, co Andělu předcházelo, bylo by to OK a včas. Teď je ČSSD na koni.

Nesouhlas s házením vajec vyslovilo ještě před „Smíchovem“ 72 % respondentů STEM. Počet těch, co podobné akce odsuzují, se teď nepochybně zvýší. Pan prezident smíchovskou bitku rozhořčeně odsoudil, nepochybně mj. využil příležitosti, aby mohl, byť i nepřímo, trochu zavařit ODS (kterou Paroubek z útoků jednoznačně viní) a ukázat předsedovi ČSSD vlídnou tvář. Oba se přece potřebují. Problém tu samozřejmě je, každá strana musí mít právo provozovat nerušeně předvolební kampaň (demonstranti s plakáty ji neruší, vrhači vajec ano). Skoro bych ale řekl, že protesty se teď výrazně zklidní. ČSSD by snad mohla požádat o odložení eurovoleb v ČR s ohledem na nerovné podmínky ve volební kampani, nevím, zda je to technicky možné. V každém případě by odložení sociálním demokratům možná prospělo, jejich preference teď nevypadají na podobný triumf jako v podzimních regionálních volbách a volbách do Senátu.


Co si o házení vejci (rajčaty atp.) po politicích myslíte vy? Hlasujte v ANKETĚ.



Teplická ČSSD zvolila svou kandidátkou do Poslanecké sněmovny herečku Kateřinu Brožovou, Paroubkovu protégé, s jejíž nominací v Ústeckém kraji nebyli zpočátku dvakrát spokojeni. Doufám, že do podzimních voleb bude už vrhání vajec minulostí, aby paní Brožová nemusela hned na počátku své politické kariéry poznat i odvrácenou stránku politické angažovanosti na vysoké úrovni.

Respondenti agentury STEM také známkovali ministry Topolánkovy vlády. Nejlépe prý dopadli Schwarzenberg, Pospíšil a Kalousek (to je realistické, já bych tam asi ještě přidal Nečase). Podivné je, že podle zprávy v Právu 50 % Čechů (rozuměj respondentů agentury STEM, to je pro vlastence dobrá zpráva, všechno jsou to Češi) ocenila vládu jako celek čtyřkou až pětkou, 29 % trojkou, jedničkou až dvojkou 22 %. To je pozoruhodné, agentura STEM má 101 % respondentů. Gratuluji.

Právo přináší pozoruhodný rozhovor s Jiřím Čunkem. Předseda KDU-ČSL tvrdí, že lidovci „zabránili některým věcem našich koaličních partnerů“, např. privatizaci fakultních nemocnic (nikdo o ní neuvažoval), privatizaci pojišťoven, zjemnili spoluúčast pacientů (o to se bil jako lev zejména poslanec Hovorka). Předseda se nehodlá vrátit do Vsetína „a tady to nechat šaškům, kteří to hrají na lidi“. Zdárně se přizpůsobuje Paroubkově rétorice, snad aby mu mohl do budoucna dělat koaličního partnera; jen by měl být, pokud jde o ty šašky, konkrétnější, Paroubek by na jeho místě nezaváhal. KDU-ČSL chce být podle Čunka po sjezdu zase čitelnou stranou – čitelnost nejspíš znamená, že každý ví, co od ní čekat: přidáme se k tomu, kdo bude silnější (předseda KDU-ČSL zrovna tohle rozhořčeně popírá, ale nezní to moc přesvědčivě).

Ruský prezident hodlá ustavit komisi proti pokusům překrucovat historii. „Nikomu nedovolíme pochybovat o hrdinství našeho národa za válečných bojů proti fašismu.“ Ruský ministr pro mimořádné situace(!) Šojgu už předložil dumě návrh zákona, podle něhož hrozí popíračům role Rudé armády trest až pět let vězení. Týká se to, pokud tomu dobře rozumím, všech popíračů na zeměkouli, podle toho, co píšou v Právu, ovšem jen v případě, že přijedou do Ruska. V tom je jakási nedůslednost návrhu (nebo jen přílišný optimismus autora zprávy?). Správně po rusku by to mělo být tak, že by se zorganizoval nějaký nový SMERŠ (sovětská vojenská kontrarozvědka, zkratka Smerť špionam — Smrt špionům, –red–), který by po popíračích v zahraničí pátral, diskrétně je dopravoval na Ljubljanku (je ještě funkční?) a pak do příslušných sibiřských převýchovných institucí.

Tomáš Zahradníček brojí v MfD opět proti katastrofismu. Uvádí příklady postojů, které čeští katastrofisté zastávali v posledních dvaceti letech: na jaře 1989 si mysleli, že KSČ sedí pevně v sedle a že z Československa bude skanzen komunismu. V roce 1991 pojednávali o úpadku ekonomiky, kultury a rozvratu společnosti. Na podzim 1992 černě líčili konec federace. Špidlova vláda byla katastrofa, rovněž Grossova, Paroubkova i Topolánka. Jako panem Zahradníčkem puncovaný katastrofista zjišťuji, že se v jeho očích člověk stane katastrofistou poměrně snadno: ze všech těch obvinění na mne sedne jen jedno, Paroubkovu vládu v letech 2005-2006 jsem považoval za neblahou (ne za katastrofu, na to neměl dost času) a tu eventuální „poříjnovou“ budu považovat za neblahou tuplem, protože bude lépe připraven – samozřejmě jen tenkrát, pokud se k ní opravdu prokouše; teď se zdá, že by mohl v eurovolbách utrpět porážku, a tím by se i nad výsledek těch dalších vznesl jakýsi otazník. Zároveň si myslím, že nemá smysl skučet, ale uvažovat o tom, co pak. To že někdo vidí napřed slabiny nějakého politického projektu (Špidlova, Topolánkova), které posléze vedly jeho zhroucení, neznamená ještě, že si myslí, že je všechno ztraceno. Pan Zahradníček je vyčůraný demagog.
AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala