Nuda bez zelených / Korupce a zlobbované vlády / „Mordování demokratických žen“ / Ve službách k. und k. / Rathův útok na justici / Je to přece jenom překlep / Potupný osud Literárních novin
Že Havel a jeho lidé podporují Bursíkovu Stranu zelených, svým způsobem Havlovo dítko, je pochopitelné. Méně pochopitelné je to, co říká exministr Schwarzenberg: „Teď je ta strana stabilizovaná a především v Čechách nutná… Kdyby vypadli, tak tady nastane veliká nuda a bude to také čistě jenom politika velkých lobbistických skupin.“ Je mi líto, ale Schwarzenberg jen opakuje výhrady Václava Klause vůči ODS a vládě, ve které sám seděl (nejzlobbovanější ze všech, co tu byly). Mohl si to odpustit. Dokáže být loajální jen vůči Havlovi? Václav Havel si bohužel kromě podpory zelených udělal i výlet do světa automobilového byznysu.
Podle CVVM jsou lidé přesvědčeni, že většina veřejných činitelů bere úplatky a podléhá korupci. Že si to lidé myslí, ještě neznamená, že tomu tak je. Někteří ano, někteří ne. Ale tam, kde vládne přesvědčení o kolektivní vině všech, kteří mají větší šanci přičuchnout si k penězům než my obyčejní čičmundové, lidé neobyčejně rádi slyší, když jim Klaus vykládá o nejzlobbovanější ze všech vlád. Věří tomu ještě dřív, než tu myšlenku dokončí, a Klaus to samozřejmě ví.
Právo otisklo mimořádně zavilý a nenávistný článek Marka Přibila o Bursíkově Straně zelených. Mluví se v něm mj. o zelené elitě – „vládních štičkách Bursíkovi, jeho milence Jacques a později Liškovi“, o „mordování demokratických žen“, o „žraloku Bursíkovi“, který „začíná připomínat dezorientovaného lína“. Text se podivně vyjímá i na komentářové stránce těchto novin, a to už je co říci. Považuji za nutné zdůraznit, že podobný způsob psaní je trapný, hnusný a zároveň směšný.
Topolánek se brání proti Klausovu obvinění ze „zlobbovanosti“ tím, že poukazuje na lobbisty, kteří se v minulosti motali kolem Klause. Nevím, zda je to nejlepší způsob obrany (on byl stejný, ne-li horší). Rozhodně ještě za víc pozornosti než topolánkovští a klausovští lobbisté stojí dnes mediální k. (kaiserliche) und k. lobbisté. Tentokrát v MfD čtenářům nenápadně podstrkují, že spor o lobbismus vlastně vyprovokoval Topolánek zmínkou o vyšetřování privatizace Mostecké uhelné, které prý mělo stát za pádem jeho vlády. Chudák Klaus se ve svém rudolfínském rozhovoru z LN (rovněž k. und k. výtvor) jen bránil. Slibuji, že budu i nadále k. und k. lobbismu věnovat soustředěnou pozornost.
Pražský městský soud protestuje proti úmyslu hejtmana Ratha podat na soudkyni Vackovou trestní oznámení kvůli předběžnému opatření ohledně poplatků v boleslavské nemocniční lékárně. Mluvčí soudu hovoří o bezprecedentním útoku na justici a o šikaně, která hraničí s nenormálním chováním. Má úplnou pravdu. Soud lze kritizovat a Rath může mít na jeho rozhodnutí svůj názor, je ovšem nepřípustné, aby představitel exekutivy podával trestní oznámení na soudce ve věci, které se týká jeho samého. Je to jen o něco méně absurdní, než kdyby člověk odsouzený za vraždu podal trestní oznámení na soudce, který ho za ni odsoudil, zároveň je to ovšem nebezpečnější, protože to problematizuje nezávislost a suverenitu soudní moci vůči exekutivě. Exekutiva přitom disponuje mocenskými nástroji, které jí umožňují nejen na rozhodování soudů kašlat, ale stavět proti nim fyzickou sílu. Úděsné je, že současná slabá vláda si s hejtmanovou drzostí neporadí a po říjnových volbách se praxe, kterou zavádí, zjevně stane běžnou.
V LN dělají vědu z toho, že poslankyně Jacques předala premiéru Fischerovi petici v obálce, na níž bylo místo Fischer napsáno Fisher, a mluví o dalším „trapasu“ poté, co se v ČT ukázalo, že Jacques neví, co je to biomasa. Obojí se přece nedá vůbec srovnávat, to první je, jak se v LN připouští, překlep.
V šedesátých letech minulého století populární a po roce 1989 obnovené Literární noviny potkal potupný osud. Zmocnila se jich jakási podezřelá lobby s vazbami na ČSSD, vše se zjevně děje pod taktovkou bývalého normalizačního papaláše Miroslava Pavla, někteří z nově příchozích měli podle tvrzení mluvčího dosavadní redakce v minulosti nadstandardní vztahy s StB. Z jednadvaceti redaktorů patnáct odchází. Pokud je to všechno pravda, ukazuje to: za prvé – jaký osud čeká po říjnových volbách nejspíše i další české noviny, a za druhé – jak nebezpečné je přežít vlastní smrt. Zombies nemají, zejména v našem nelítostném mediální prostředí, na růžích ustláno: s ničím se nedá snadněji manipulovat.
AUTOR JE POLITOLOG
Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala
