Co přinesl den (čtvrtek 14. května)

Co přinesl den (čtvrtek 14. května)

Co přinesl den (čtvrtek 14. května)

ČSSD se podílela na vytvoření vlády a přitom zůstává v opozici. Koaliční vláda padla, ale ODS zůstává vládní stranou. / Stane se naše vlast na předepsaný počet procent dokonalou?

ČSSD se podílela na vytvoření vlády a přitom zůstává v opozici. Koaliční vláda padla, ale ODS zůstává vládní stranou. / Chce Brno Topolánka, nebo nechce? / Stane se naše vlast z hlediska ochrany soukromí, rovnosti šancí atp. na předepsaný počet procent dokonalá?

Sociálně demokratická strana dala vládě, kterou spoluvytvořila, ultimátum o 27 podmínkách. Vláda se musí „obecně zavázat“, že je bude dodržovat, na jednotlivostech podle Paroubkových slov nehodlá ČSSD bazírovat (co to znamená?). Do ultimáta není zahrnuto zrušení zdravotnických poplatků (sociální demokraté si zjevně spočítali, že na to stačí sami v Poslanecké sněmovně, vládu k tomu nepotřebují) ani zrušení plánovaných změn velvyslanců (počítají s tím, že nevhodné vyházejí po vyhraných volbách). Zjevné je tedy jedno: ČSSD se podílela na vytvoření vlády a přitom zůstává v opozici, koaliční vláda padla, ale ODS zůstává vládní stranou. Proti padlé vládě budou na Hradčanském náměstí demonstrovat odboráři. Podle slov Jiřího Paroubka (viz dnešní Právo) zůstávají české listy odleva doprava vládní, ačkoli vláda padla. Zdá se, že Paroubek vytěžil z povalení vlády maximum.

Jihomoravská ODS chce Topolánka za lídra, zní titulek v Právu. Dokládají to stanoviskem poslance Mencla, který vedl brněnskou kandidátku ODS v minulých volbách, a také vyjádřením poslance Bartoše. (Už předtím přinesly noviny zprávy o tom, že s kandidaturou vyslovili souhlas i lidé z jihomoravského vedení strany). Titulek v dnešních Lidových novinách zní naproti tomu „Brno neví, zda chce Topolánka“. Dokládají to slovy Milana Uhdeho, jak správně uvádějí, „bývalého čelného politika občanských demokratů“. Vzbuzuje to dojem, jako kdyby domácí redakce LN měla nějaký zájem na tom, aby Topolánek nekandidoval v Brně. Proč?

Nové občanské průkazy by neměly podle MfD obsahovat adresu trvalého bydliště a rodné číslo držitele. Jméno a fotka tam zůstanou, těžko se zbavuji dojmu, že jen dočasně. Ministr Kocáb (viz rozhovor rovněž v MfD) chce, aby na kandidátkách bylo (prozatím) aspoň třicet procent žen. Říká „máme představu“, není jasné, kdo je to „my“, hodlá to jeho úřad naordinovat všem politickým stranám? Nebo se to bude týkat úplně všeho, co je možno označit slovem kandidátka? Taky by mohl být smělejší: proč jen třicet procent, proč ne rovnou devadesát pět? Pokud se dílčí kroky podobného charakteru začnou množit geometrickou řadou, stane se naše vlast z hlediska ochrany soukromí, rovnosti šancí atp. na devadesát pět procent dokonalá. Bohužel bude pak taky úplně nevhodná k životu.




AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala