Co přinesl den (pondělí 11. května)

Co přinesl den (pondělí 11. května)

Co přinesl den (pondělí 11. května)

Nikdo z Němec se k nám nehrne / Jak zkrouhnout platy českým europoslancům / Budeme mít zamaskovanou vládu velké koalice?



Od prvního května mohou u nás kupovat nemovitosti (kromě zemědělské půdy) všichni občané Evropské unie, kteří na to mají. To znamená i Němci, a dokonce i nejopovrženější odrůda Němců, totiž ti sudetští. Jenže vlastenecký devizový zákon zafungoval na sto procent. Nikdo z Němec se k nám dnes nehrne, nemovitosti jsou teď drahé a kvůli krizi lidé šetří. Podařilo se nám tedy zachránit republiku před úhlavními nepřáteli. Když si nějaký cizozemec chtěl koupit nějakou nemovitost dříve, musel za tím účelem založit eseróčko s občanem ČR. Že to nevedlo k právně transparentním vztahům, je na bíledni. V rámci toho pak skoupili, co se dalo skoupit, naši slovanští bratři z východu. Nemusíme se ale bát, nemohl a nemůže k nám ani od nich jen tak ledaskdo. O kádrový výběr pečuje ruské ministerstvo financí, které uděluje k nákupu povolení. Žádný strach, že budeme zavlečeni do Ruska! Rusko se stěhuje za námi.

Zatím se v českém Parlamentu řeší problém, jak zkrouhnout platy českým europoslancům: jsou totiž podstatně vyšší než ty, které pobírají jejich kolegové v Poslanecké sněmovně. Europoslankyně Bobošíková bojuje za sociální rovnost mezi českými poslanci doma a v EP a předložila už v lednu za tím účelem „deklaraci“. Může si to dovolit, mohla by dokonce i požadovat, aby čeští europoslanci sloužili v příštím období vlasti zadarmo: že se dostane znovu do EP, je totiž pravděpodobné asi stejně, jako že se stane ředitelkou České televize, tj. vůbec ne. Paní poslankyně považuje za nemravné, aby český europoslanec bral německý plat, když ho nebere česká prodavačka nebo učitelka. Jenže česká učitelka neučí v Štrasburku nebo v Bruselu. I sociální demagogie by se měla provozovat s jistou dávkou věrohodnosti.

Začíná se hovořit o tom, že Fischerova vláda může klidně vydržet až do řádných voleb v roce 2010. Pak by se z ní ovšem skutečně stala zamaskovaná vláda velké koalice. Mohlo by k tomu dojít, pokud Petr Pithart opravdu sežene dalších šestnáct senátorů a podá ústavní stížnost proti ústavnímu zákonu o zkrácení volebního období. Smyslem Pithartovy akce („ještě se nerozhodl“, hodlá se zjevně stát v této věci najednou Topolánkovým i Paroubkovým Hovorkou; pravděpodobnější však je, že má práci se sháněním podpisů) je nepochybně jednak potřeba se politicky zviditelnit, jednak za tím může být i stranický kalkul. KDU-ČSL se z vlastního rozhodnutí při sestavování vlády octla mimo hru. Pokud by se volby odložily, stane se z ní takřka skutečná opozice (zatímco z ODS a ČSSD bude takřka skutečná koalice) a mohla by na tom do příštího léta dohnat to, co jí teď v preferencích možná chybí do pěti procent. Senátorský klub KDU-ČSL má sedm členů, v případě, že by se Pithartovi podařilo získat všech šest svých kolegů, potřebuje ještě deset dalších.




AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala