Co přinesl den (pondělí 4. května) | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co přinesl den (pondělí 4. května)

Bohumil Doležal5. května 2009 • 10:35
Co přinesl den (pondělí 4. května)

Dohodli se, že se dohodnou / Proti Kocábovi nikdo nic nemá / Topolánku, neházej flintu do žita! / Nejsem Rom, homosexuál ani žena... / Tlustý – člověk „konceptů sporných“ / Kdy můžeme být hrdí

reklama

Dohodli se, že se dohodnou / Proti Kocábovi nikdo nic nemá / Topolánku, neházej flintu do žita! / Nejsem Rom, homosexuál ani žena... / Tlustý – člověk „konceptů sporných“ / Kdy můžeme být hrdí / Učení modrých kořenů a „klausismus-maradonismus“

Ačkoli se formálně vzato představitelé politických stran s premiérem Fischerem v zásadě dohodli, že kandidáty na ministry, k nimž má premiér výhrady, nahradí jinými, není jasno, do jaké míry to udělají a zda se na jménech dokážou sami mezi sebou shodnout. Topolánek hodlá navrhnout za ministra financí Miroslava Kalouska, proti tomu zuřivě protestuje ČSSD a její předseda. ODS nehodlá jmenovat někoho jiného do funkce ministra spravedlnosti (podle toho, co říkali shodně Paroubek i Topolánek, existuje mezi nimi, jak se zdá, jakási shoda, že ČSSD a ODS navrhnou po jednom novém kandidátu).

Strana zelených si prosadila svého kandidáta na ministra životního prostředí, přestože Paroubek měl k němu původně velké výhrady. Vytýkal mu nekompetenci, což je podle předsedy SZ Bursíka něco podobného, jako kdyby on řekl o panu Paroubkovi, že není způsobilý k tomu, aby dělal politiku. (Příměr není úplně dokonalý, lépe by bylo např. říci, že není způsobilý k tomu, aby dělal provozního ředitele řetězce restaurací Potrefená husa.) A protože zůstane zachováno místo ministra pro lidská práva a menšiny, navrhne SZ na tuto funkci opět Michaela Kocába. Je příznačné, že proti Kocábovi nemá nikdo nic. I on se proměnil, už nechce vyhodit do vzduchu vepřín v Letech.

Mirek Topolánek prohlásil, že pokud by se po předčasných volbách dostaly do sněmovny jen ČSSD, KSČM a ODS a občanští demokraté prohráli (Co to znamená? Asi že by dostali méně hlasů než ČSSD?), odejde z politiky. Nechápu, proč váže svůj odchod z politiky na něco, co nemůže ovlivnit a co není jeho starost (totiž to, zda se dostanou do PS ještě lidovci a zelení), a proč hodlá házet flintu do žita v situaci, kdy bude ODS muset obstát v dost náročné zkoušce – být důslednou demokratickou opozicí dvěma postkomunistickým subjektům, a kdy na ní bude velmi záležet. Proč chce zrovna v takové situaci přenechat stranu excentriku Klausovi a jeho neschopným přívržencům.

Poslanecká sněmovna má problém s antidiskriminačním zákonem. Vetoval ho prezident a musí být v PS rychle znovu projednán a schválen kvalifikovanou většinou. Pokud by se to včas nepovedlo, bude o něm muset nová sněmovna, která vzejde z podzimních voleb, hlasovat znovu od začátku. Jsem pro přijetí tohoto zákona, i když nevím, nebudu-li na jeho základě v budoucnu náhodou diskriminován: nejsem Rom, homosexuál ani žena, zatím nejsem ani fyzicky handicapovaný, nejsem ani ateista, ani muslim, ani vyznavač hnutí Hare Krišna, nebyl jsem v minulosti ani komunista a ani agent StB, tak mám občas pocit, že patřím k beznadějně přehlížené menšině, která u nás nepožívá vůbec žádné ochrany.

V očích dvorního politologa ČSSD Lukáše Jelínka velmi stoupl Vlastimil Tlustý, zjevně tím, že shodil Topolánkovu vládu. (Každému musí být jasné, že když někdo shodí Topolánkovu vládu, může to udělat jen z ideálních důvodů). Pak si to ovšem Tlustý u politologa z Lidového domu trochu pokazil tím, že „ztratil trpělivost a zlomil hůl nad ODS“. Je to člověk „konceptů sporných, nicméně s čitelným ideovým nábojem“. To samé tvrdí o lidech jako Lukáš Jelínek, Jiří Pehe a dalších Václav Klaus (jsou problematičtí, ale čitelní). Je zjevné, že tihle lidé patří dohromady, do koalice „navzájem čitelných“.

ČTK varuje: Pozor! Němci už zase zvedají hlavu! Téměř 60 % jich přiznává hrdost na svůj národ. Ve skutečnosti první a základní povinností všech Němců až do doby, kdy Slunce spálí všechny své zásoby vodíku, nafoukne se do obřích rozměrů a pohltí Zemi, je stydět se za to, že jsou Němci. Naproti tomu první povinností každého Čecha je být hrdý na to, že je Čech, a druhou být hrdý na to, že není Němec. Ve skutečnosti to, že je někdo Čech, nebo Němec (nebo Američan, nebo Izraelec, nebo Rus) není ani důvod k hrdosti, ani důvod ke stydění. Je to jednak fakt, na němž je obtížné něco změnit, a jednak pro lidi, kterým není cizí jakési vlastenecké cítění, závazek, aby pro společenství, do něhož se bez vlastní viny nebo zásluhy dostali, něco udělali. Když se jim to povede, mají být na co hrdí. Dřív ne.

Prezidentův tajemník Jakl se v souvislosti se „vzpourou“ premiéra Fischera zabývá čtením a výkladem prezidentových myšlenek. Je to cenná služba veřejnosti, protože prezident mlčí jako hrob a dává najevo, že se ho to hemžení vůbec, ale vůbec nijak netýká. Podle pana Jakla mají politické strany v jednotlivých resortech „hmatatelné konkrétní zájmy“, které „jsou uplatnitelné jen přes konkrétní figury, o nichž si myslí, že tam ty zájmy odpracují. Když tam bude někdo jiný, tak už tam nedosáhnou. Možná, že tomu chtěl Fischer zabránit, aby mu strany do resortů takhle sahaly přes hlavu“. Čili: strany jsou pro straníky, Fischer je pro všechny. Je třeba zabránit malichernosti a sobectví politických stran, a k tomu se nejlépe hodí nezávislá osobnost. Toto učení se poněkud liší od učení modrých kořenů, jak se formovalo ve slavných počátcích ODS, a nejspíš taky od „klausismu“, který vyznává premiér Topolánek. Říkejme mu tedy – abychom zachovali tradici dvojitých pojmenování, které známe z minulosti – „klausismus-maradonismus“.




AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama