Co přinesl den (čtvrtek 23. dubna) | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co přinesl den (čtvrtek 23. dubna)

Bohumil Doležal24. dubna 2009 • 09:24
Co přinesl den (čtvrtek 23. dubna)

Objekty diskriminace / Mašín nebyl zrovna levičák / Fülle žil asi na Marsu / „Nová ODS“ bez Klause / Gustáv Husák – bezohledný stalinista národního střihu

reklama



„EU: dvě třetiny českých Romů byly loni terčem diskriminace,“ hlásá titulek v Právu. Ve zprávě se píše, že dvě třetiny českých Romů zažily za poslední rok nějaký projev diskriminace. Tj. tvrdí, že se staly objektem diskriminace. Je to víc než v sousedních zemích. Aniž bych chtěl zpochybňovat skutečnosti, že se Romové u nás stávají objektem diskriminace, musím upozornit na to, že pokud někdo tvrdí, že se stal objektem diskriminace, vypovídá to o tom, že si to myslí, ale ještě ne o tom, že je to v každém jednotlivém případě pravda.

Kandidátka na místopředsedkyni ČSSD Borůvková řekla Mladé frontě Dnes: „Pocházím z rodiny, jejíž mnozí členové byli kvůli svému původu, levicové orientaci a činnosti v odboji pronásledováni za druhé světové války.“ Z toho by člověk mohl dojít k závěru, jako by kvůli „pravicové“ orientaci nebyl za války pronásledován nikdo, nebo jako by pronásledování kvůli pravicové orientaci bylo za války docela v pořádku. Nevěřím příliš tomu, že by Morávek, Balabán nebo Mašín byli nějací moc velcí levičáci.

Český velvyslanec u NATO Fülle, údajně designovaný ministr pro evropské záležitosti, prohlásil v rozhovoru pro Lidové noviny: „Žil jsem tehdy běžným životem normalizace osmdesátých let, neměl jsem kolem sebe příběhy bezpráví, neposlouchal jsem Hlas Ameriky atd., neměl jsem kontakty na Západě… Vstup do KSČ mi připadal jako něco přirozeného spíš než naopak…“ Zdá se, že pan Fülle žil za normalizace na Marsu.

„Mirek Topolánek o současných občanských demokratech mluví jako o nové ODS, která se odřízla od vlivu Václava Klause, láká nové tváře a integruje občanskou společnost. Ruku v ruce s touto proměnou ale uvnitř ODS vzniká nová generace politiků. Mladí, dobře oblečení a s užitečnými kontakty. A se společnými zájmy.“ Totéž se dalo říci v první polovině devadesátých let o lidech jako Miroslav Macek. V posledních týdnech a dnech (viz též články Daniela Kaisera a také text Petra Havlíka, ten ovšem vyšel v rubrice, která nutně nevyjadřuje názory LN) se člověk těžko zbavuje dojmu, že Lidovky bojují proti Topolánkovi a za Klause.

O Gustávu Husákovi vyšla v posledních dnech řada podivných textů, poslední z pera Marty Švagrové ve čtvrtečních LN. Vrstevníci jej prý nazývali novodobým Jánošíkem a Štúrem, nikdo však neví a už se nedozví, co si opravdu sám myslel. Myslím, že politický a morální profil dr. Husáka není až tak velká záhada. Gustáv Husák byl bezohledný stalinista národního střihu. Za války se vyslovil pro připojení Slovenska k SSSR a v Moskvě mu museli podobné výstřelky zakázat. Edvard Beneš mu říkal „rudý ľuďák“ a to označení bylo dosti trefné. Nenáviděl Novotného, který ho držel v base až do roku 1960, ale to vůbec neznamená, že by byl chtěl nějakou „demokratizaci“. Byl a zůstal stalinista a věrný slouha ruského imperialismu. Ve vězení tvrdil svým nekomunistickým spoluvězňům, že na rozdíl od nich je on zavřen nevinně (a občas prý kvůli tomu dostal nařezáno). V uvolněných šedesátých letech zdůrazňoval, že nemůže souhlasit s postojem českého národa k SSSR. Ti, kteří si od něho na jaře 1969 slibovali, že zachrání aspoň některé „výdobytky obrodného procesu“, si dělali naprosto nesmyslné iluze.




AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama