Co přinesl den (10.–11. 4.) | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co přinesl den (10.–11. 4.)

Bohumil Doležal14. dubna 2009 • 09:48
Co přinesl den (10.–11. 4.)

Vhodný premiér? Hadr na holi / Politika „pa ruski“ / Kardinál Vlk letos končí / Místo KSČ dosaďte NSDAP / Úděsný rozhovor Mirka Topolánka / Bruselský dinosaurus / Ulice poštvaná krajským papalášem

reklama

Sobota 11. 4.
Vhodný premiér? Hadr na holi / Politika „pa ruski“ / Kardinál Vlk letos končí / Závidím Kalouskovi poslaneckou imunitu / Místo KSČ dosaďte NSDAP / Úděsný rozhovor Mirka Topolánka


Podle agentury Factum Invenio považuje 48 % lidí Fischera za vhodného premiéra dočasné vlády, 32 % nesouhlasí. Dvaceti procentům je to fuk. Je to zajímavý test, jak by si (takřka) většina lidí představovala vhodného předsedu vlády, pokud si vůbec něco v tomto smyslu představuje. Úřednický typ, specialista, bez politické praxe (kromě té kdysi v KSČ, ovšem na velmi nízké úrovni, byl jistě jen řadový člen) a politických vazeb. Problém je, že takový člověk bude velmi pravděpodobně jen hadr na holi.

Ruské noviny Kommersant „chápou“ Paroubka, že povalil vládu v době, kterou mu kdekdo vytýká. „Není politika, který by nevyužil kritické situace svého oponenta, aby jej zbavil postavení a sám o ně neusiloval.“ Hezký doklad toho, jak v Rusku chápou politiku. A u nás ji mnozí chápou stejně nebo aspoň podobně.

Kardinál Vlk podle vlastního vyjádření letos skončí ve funkci pražského arcibiskupa. O tom, kdo bude nástupcem, se dá jen spekulovat. Měl by to být někdo, kdo bude, pokud jde o zásluhy v (předlistopadové) minulosti, srovnatelný s ministry Fischerovy vlády. Mně by se jako nejlepší kandidát zamlouval ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz. Pravda, v KSČ sice nebyl, ale má, jak se zdá, prakticky rovnocennou kvalifikaci (viz internetové stránky Archivu bezpečnostních složek ČR).

Ministr financí Kalousek označil hejtmana Ratha v souvislosti s jeho denunciací soudkyně Vackové za arogantního psychopata. Velmi závidím panu Kalouskovi jeho poslaneckou imunitu. Jakési brblání proti Rathovu postupu se zvedlo i v ČSSD a kriticky reagoval dokonce předseda KSČM Filip. Jenže co je to všechno platné! Alexandru Mitrofanovovi prý napsal jeden jeho čtenář ohledně předsedy Paroubka: „Tohoto člověka nemám rád, ale jinou možnost nemáme, a věřte mi, většina lidí uvažuje stejně.“ Vsadil bych se, že podobně se tomu má i s Rathem. A že podobně (analogie je velmi volná, nechci srovnávat oba politické velikány, jichž se dotýká, ale postoje některých jejich přívrženců) uvažovalo v roce 1933 spousta lidí v Německu.

Dosti úděsný rozhovor poskytl Mirek Topolánek MF Dnes. Plyne z něho především, že se rozhodl zařadit do fronty tzv. držitelů pozic, jimiž české dějiny oplývají. Na otázku, proč nenechal řešení situace po pádu jeho vlády na Paroubkovi a spol., odpověděl mj.: „Když je nějaký problém, chci být součástí řešení… Snažíme se zachránit reputaci země. A dát lidem šanci, aby politikům znovu rozdali karty a spočítali jim to za minulé tři roky.“ Bohužel to vypadá, že to spočítají jemu, ať už si to zaslouží, nebo ne. Na poukaz, že Fischer je bývalý komunista, odpověděl: „Nicméně mně dvacet let po revoluci v případě vysokého státního úředníka, který prošel všemi lustracemi a který dvacet let dělá svou odbornou práci, připadá tato diskuse bezpředmětná. Nikomu nevadil Vlastimil Tlustý (jak to, vadil, ani v té ODS se nemohl stát místopředsedou, a ministrem ho jmenoval jen právě Topolánek, takže nevadil právě jemu –BD–). Nikomu nevadilo, že v Klausových vládách bylo takových lidí daleko více než těch, kteří nebyli v KSČ – namátkou Stráský, Dlouhý, Dyba, Ježek, Kočárník.“ Jednak: představte si totéž přesunuto do Německa a místo KSČ dosaďte NSDAP. A za druhé: připadá mi sprosté házet do jednoho pytel lidi, kteří do KSČ vlezli aspoň částečně i z blbosti a zaplatili za to tím, že z ní byli záhy (za rozpuku normalizace) jako cizorodý živel potupně vykopáni (Ježek, Stráský), s lidmi, kteří do KSČ vstoupili za normalizace z čistého cynismu, prospěchářství a vypočítavosti (jinak to nešlo). Pan Topolánek nepochybně tenhle rozdíl taky vnímá (nemůže ho nevnímat), jen ho zakecává. A pokračuje: „Mně vadí stávající prezentování komunistických názorů.“

A to je správné. Není třeba zkoumat, zda se někdo z vychcanosti prostituoval v KSČ, ale za dnešní čistotu názorů. Kdo má názory, které grémium ODS označí za komunistické, bude dodatečně zaregistrován jako člen KSČ dejme tomu od roku 1970 a tento údaj se stane tak říkajíc součástí dějin. To je ryzí klausismus. Vůbec ten rozhovor živí podezření, které naznačily už signály o složení překlenovací vlády: že to bude společná vláda Topolánka, Paroubka a Klause (viz kandidáti jako Pejchal nebo Knížák, a možná tak trochu i pan nastupující premiér; Klausovy řeči o tom, že ho jako možný kandidát na funkci „vůbec nenapadl“ jsou dosti podezřelé), vláda velkého historického kompromisu. Je-li tomu tak, je Topolánek jako držitel pozic v tom triumvirátu ve slabé pozici – podobně jako Hácha v předjaří 1939 nebo Dubček v létě 1968.




Pátek 10. 4.
Klaus vládě nepoděkoval / Bruselský dinosaurus / Ulice poštvaná krajským papalášem / Složení Fischerovy vlády / Každý si mohl vybrat


Václav Klaus kromě toho, že při jmenování vyhrožoval novému premiérovi usilovnou pomocí, během ceremonie nepoděkoval ani formálně odstupující vládě. Je to jen další důkaz, jak mu ležela v žaludku a jak mu chybí jakákoli velkorysost. Je zajímavé, že názor na odstupující vládu je jediné, co Klause spojuje např. s Jiřím Hanákem z Práva, který ho jinak nepříčetně nenávidí, stejně jako ODS, přestože ta je zrovna s Klausem ve sporu.

Jinak prezidentovo postavení na vnitropolitické scéně v následujících několika měsících posílí. Hrozně mne zajímá, jak se nový premiér vyrovná s tím, že je maňáskem, o nějž se budou přetahovat Klaus, Topolánek a Paroubek. V EU způsobí český prezident jen trochu rozruchu a pobouření (o což mu jde) – rozhýbat za dva měsíce bruselského dinosaura k nějakým převratným krokům je, řekl bych, úplně vyloučené. Klausovo moderování summitu EU–Rusko bude přesto velký zážitek; dovede si to představit každý, kdo ví, jak řídil diskuse v CEP.

Městský soud rozhodl, že Středočeský kraj nesmí v krajských lékárnách hradit pacientům poplatky za recepty. Hejtman Rath označil rozhodnutí soudu za asociální a protiústavní, bude se jím prý řídit, až to technicky stihne (začne někdy v příštím týdnu). Zároveň uveřejnil jméno soudkyně, která případ rozhodla, a telefonní kontakt na ni. Soudcovská unie se ohradila, ústavní expert Pavlíček soudí, že jde jen o poukaz, aby lidé vznášeli dotazy na důvod rozhodnutí, což není nátlak. A ministr Pospíšil si myslí, že je to zveřejnění kontaktu na soud, nikoli osobního kontaktu na soudkyni. Že jde o mimořádně drzou (jen ledabyle zastíranou) formu nátlaku, a to nátlaku představitele exekutivy na soudní orgán, je ovšem zjevné na první pohled. Pokud z formálních důvodů zůstane iniciativa toho člověka bez patřičné odezvy, bude to znamenat výrazný posun našeho politického systému k „řízené demokracii“ ruského typu. Soudce, na rozdíl od politika, za své rozhodnutí neodpovídá všeholidu. Spravedlnost velmi často není to, co chce většina lidí (občas mám dojem, že ji nechce skoro nikdo). Ulice mu do toho nemá co kecat, a zvlášť ne ulice poštvaná a manipulovaná krajským papalášem. Pokud se to zavede, budeme na tom za chvíli jako v padesátých letech.

Složení Fischerovy vlády není stále úplně jasné. Otazníky jsou u ministra zdravotnictví, školství, kultury a spravedlnosti. Přiznám se, že by mne velmi zajímalo curriculum vitae nominovaných odborníků. Hlavně to, kolik z nich nebylo v KSČ, budou-li ve vládě vůbec tací. Na to by ale asi bylo zapotřebí najmout detektivní kancelář, lidé tohoto typu nezveřejňují své životopisy v publikacích jako je „Kdo je kdo v ČR“, kde je jinak skoro každý. Někteří poslanci ODS kvůli komunistické minulosti nového premiéra odmítli podepsat dohodu o podpoře vlády – je ovšem otázka, nevadí-li jim spíš Topolánek. Ale např. poslanec Patera je tolerantní: „Mluvit o členství v KSČ dvacet let po revoluci je spíše zástupný problém. Takových lidí byla šílená kvanta a každý, kdo jen něco trochu chtěl v tom období znamenat, si mohl vybrat, ale většina si zvolila KSČ.“ K tomuto krystalicky čistému, po všech stránkách bezelstnému a pro politika ODS na celostátní úrovni zjevně reprezentativnímu vyjádření se ještě vrátím.

Poslanec Schwippel poskytl MfD informace o tom, jaký nátlak na něho byl v době Topolánkovy vlády a zejména těsně před hlasováním o nedůvěře vykonáván. Byl při cestě do sněmovny sledován autem inspekce ministerstva vnitra, jeho poradci mu sdělili, že kdyby jel na hlasování vlakem, byl by (zřejmě Topolánkovými pochopy) násilím opit a kompromitující fotografie by pak byly zveřejněny na „příslušných internetových stránkách". V minulosti mu Topolánek nabízel úplatek v podobě „několika fabrik“. Zdá se, že už je opravdu možné obvinit kohokoli, a zejména padlou vládu a jejího premiéra, z čehokoli.



AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala


Související články:
Anketa: MÁME PREMIÉRA. JE TO KONEC VLÁDNÍ KRIZE? (Reflex online, 9. 4. 2009)
Fischerovo jmenování je výsledkem dohody politických stran. Podle lídrů ČSSD, ODS, KDU-ČSL a Strany zelených mají být předčasné volby a dočasná úřednická vláda východiskem ze současné politické situace a ukončením vládní krize. Jak to vidíte vy?



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama