„Letní překlenovací vláda“ / Dohoda vázne / Ceny letišť jsou teď nízké, nenakupujte / Osud nepřeje vyčůraným spekulacím
„LETNÍ PŘEMOSŤOVACÍ VLÁDA“ / DOHODA VÁZNE / CENY LETIŠŤ JSOU TEĎ NÍZKÉ, NENAKUPUJTE / OSUD NEPŘEJE VYČŮRANÝM SPEKULACÍM / TLUSTÝ ČEKÁ NA SVŮJ DEN / OMLUVA ZA KLIP ODS / SPOLEK NA OCHRANU PRÁV HETEROSEXUÁLŮ / ROZHOŘČENÝ ŘEV NAD NOVELOU TRESTNÍHO ŘÁDU / BUDOUCÍ OBĚTI, PODEPIŠTE! / PRÁVO ROZHODNOUT SE
Podle toho, co píší internetová média, kritizovali Topolánka na zasedání poslaneckého klubu ODS za přílišnou vstřícnost Paroubkovi. Jde hlavně o to, že rezignoval na svou premiérskou funkci (to je realistický ústupek za předpokladu, že se dokáže s Paroubkem domluvit na někom, kdo nebude jen Paroubkova loutka), že přistoupil na počty „půl vlády koalice, půl ČSSD“ (na tom může něco být) a že dost důrazně neprotestoval proti tomu, aby při jmenování „svých“ lidí ČSSD zohlednila názory a přání komunistů. Paroubek ovšem pouze oznámil, že bude své návrhy s komunisty a s Demokratickou stranou zelených (tj. s Jakubkovou, Zubovou a jejich „backgroundem“) konzultovat. V tom mu nikdo nemůže zabránit. Je otázka, nakolik je ta „letní překlenovací vláda“ (Topolánkův výraz, proti němuž mohutně protestoval prezident) vlastně významná, měla by zařídit jen, aby se předvolební kampaň a volby odehrávaly ve spravedlivém prostředí. To se půjde pouze tak, že se obě vládní „křídla“ budou pečlivě hlídat a jedno druhému bránit, aby realizovalo své nemravné záměry. Tématu vyjednávání (chtělo se mi napsat „handrkování“, ale to není odborný politologický termín) se týká dnešní glosa DOHODA O VLÁDĚ VÁZNE.
Jinak se zdá, že se koalice ve sněmovně ocitla natrvalo v menšině. Do druhého čtení prošel návrh na zrušení prodeje Ruzyňského letiště. Důvody sociálních demokratů jsou v zásadě vlastenecké (kromě toho, že ceny letišť jsou teď prý nízké): ruzyňské letiště, stejně jako Svatovítská katedrála, patří totiž všemu lidu, byť i všechen lid, stejně jako nevěří v Boha, neumí ani lítat. Sněmovna rovněž pustila do druhého čtení sociálně demokratický i komunistický návrh na úplné zrušení zdravotnických poplatků. Zdá se, že Paroubkovi teď projde všechno. Měl by toho honem využít, kdo ví, jak na podzim dopadnou volby! Zlomyslný osud často nepřeje vyčůraným spekulacím.
Vlastimil Tlustý pozastavil své členství v ODS, ačkoli stanovy strany něco podobného neznají (členství může být členovi pozastaveno, ale člen sám z vlastní iniciativy může jen vystoupit). Hlavu si s tím nedělá, není to sice podle stanov, ale podle přírody je to OK. Do ODS se hodlá vrátit, „až Topolánkové odejdou do dějin“. To snad ani nemusel říkat, to je každému jasné. Pan Tlustý čeká na svůj den.
Předseda Senátu Sobotka po právu zkritizoval nejapný videoklip s historickými analogiemi k pádu vlády. Protestujícího senátora Töpfera už z klipu vystřihli jako Slánského z balkonu Kinského paláce v únoru 1948. Pan Töpfer se nemá co rozčilovat; normální člověk by si, než namluví do kamery moudra, zjistil aspoň v hrubých obrysech, o co vlastně jde. Dodal však: „Byl bych rád, kdyby se ten, kdo to pustil a dal k tomu pokyn, omluvil občanům ČR.“ To je podobně přehnané jako klip sám, ostatně ODS má spoustu problémů, za něž by se občanům měla omluvit přednostně, a kdyby jednou s omlouváním začala, na klip by se dostalo až někdy za deset let. Ať si raději šetří energii na to, jak se dostat z té šlamastyky, do níž se zamotala, a na volební kampaň.
Evropská unie kritizuje ČR za to, že nedostatečně chrání homosexuály. (Chybí tu prý jasný zákaz diskriminace na základě sexu či sexuální orientace). Myslím, že by ovšem měli být chráněni i heterosexuálové. O jejich (totiž naši, mluví ze mne sobecký zájem) ochranu se nikdo nestará. Nejsou už náhodou taky menšina? V Bruselu určitě ano. Založme spolek na ochranu práv heterosexuálů!
Na stránkách českých novin zní rozhořčený řev ohledně novely trestního řádu, která právě vstoupila v platnost a postihuje novináře za zveřejnění policejních odposlechů a některých citlivých informací v souvislosti se spácháním trestného činu. Mladá fronta Dnes, která si ze zveřejňování policejních odposlechů před časem udělala živnost a svou investigativní činností (organizovaná provokace, na niž se chytil poslanec Morava) významně přispěla k pádu této vlády (vůbec netvrdím, že záměrně, ačkoli jsem o tom pevně přesvědčen), položila řadě politických celebrit k podpisu následující revers: „Já, níže podepsaný… tímto ve smyslu §8b odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb. O trestním řízením soudním, uděluji společnosti MAFRA, a. s., svůj souhlas s tím, aby v jí provozovaných médiích uveřejňovala informace o tom, že jsem se stal obětí trestných činů uvedených v §8b odst. 2 výše uvedeného zákona, jejichž zveřejnění je jinak ve smyslu §8b odst. 2 až 4 zakázáno.“ Celebrity (s čestnou výjimkou ministra Cyrila Svobody) se buď kroutily jako hadi, nebo se (zelení, opozičníci) mohly přetrhnout samou horlivostí, když se pod ten nesmysl podepisovaly. Normální člověk by dotěrné individuum s reversem poslal do háje: za prvé, mám právo se rozhodnout, až to bude aktuální a podle okolností. Za druhé, pro případ, že bych nemohl sdělit své rozhodnutí (tj. pokud by mne např. unesli nebo zabili), pověřil bych tím předem (podle §8b odst. 5 c zákona) ne MfD, k níž mám minusovou důvěru, ale své blízké nebo svého právníka.
Cyril Svoboda měl nepochybně pravdu, když reportérovi řekl: „Podle našeho občanského práva se nikdo nemůže vzdát práva, které mu vzniká v budoucnu.“ Totiž práva rozhodnout se podle situace. K povinnostem politika by měla patřit občanská odvaha, v tomto případě odvaha poslat novináře s pitomým návrhem s odpuštěním do prdele. Zdá se, že v novinářském prostředí probublává jakási polovědomá snaha o mediokracii, přesvědčení, že novinář je něco víc než obyčejný člověk. Takové přehánění pak velmi nahrává politikům, kteří opravdu usilují o nějaké skřípnutí svobody slova (a občas mám dojem, že u nás jsou jenom takoví). Když vezmu v úvahu některé iniciativy Mladé fronty Dnes, těžko se ale bráním závěru: jedni za osmnáct, druzí bez dvou za dvacet.
AUTOR JE POLITOLOG
Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala
