Co přinesl den (úterý 24. 3.)

VLÁDA PADLA / REŽISÉR TLUSTÝ / BÉMOVA „GALANTNÍ“ JÍZDA / KDO JE TU AROGANTNÍ? / O PŘÍČINÁCH VÁLKY V GRUZII / BÍLÁ JE PŘECE ZPĚVAČKA / STRUČNĚ ŘEČENO SARAJEVO
Vláda padla, dalo se to očekávat. Padla nejtěsnějším možným počtem hlasů. Výsledek i průběh hlasování vypadal tak, jako by si to celé představení narežíroval poslanec Tlustý. Jako jediný neřekl předem, jak bude hlasovat, takže pak vzbudil dojem, že jeho hlas byl ten rozhodující. Není tomu tak. Všechny „rebelské“ (nebo přeběhlické, chcete-li) hlasy byly rozhodující. Je taky velmi pravděpodobné, že hlasování „rebelů“ nějak ovlivnil prezident Klaus a Paroubkova ČSSD (obojí svou politickou autoritou, pochopitelně, nikoli pokoutními intrikami). Topolánek už předem oznámil, že bude usilovat o to, aby ho prezident znovu jmenoval premiérem. To považuji za poměrně málo pravděpodobné, resp. může ho jmenovat, ale musí si být už předem jist, že Topolánek pak neuspěje při sestavování vlády. Topolánek také odmítá nápad s „úřednickou vládou“ a žádá volby co nejdřív, v létě. To druhé a třetí je v dané situaci rozumný požadavek. Všechno záleží na tom, co porážka provede s ODS. V samotném hlasování byla ODS dosti obdivuhodně jednotnou, za čtrnáct dní může všechno být jinak. Tématem se podrobněji zabývá aktualita VLÁDA PADLA.

Na Topolánkovi se ještě před hlasováním galantně svezl primátor Bém. Prohlásil, že kauza poslance Wolfa je dalším důkazem perverzity života neschopných vlád postavených na přeběhlících. Mluvil také o tom, že vláda odložením hlasování o radaru porušila rozhodnutí kongresu ODS podmínit schválením radaru schválení lisabonské smlouvy. Tomu nerozumím, lisabonská smlouva ještě vůbec neprošla Senátem. Proces její ratifikace není ukončen. (Sám za sebe považuji takové podmiňování za nesmyslné a neslušné, je to totéž, co dělá ČSSD a co na ní ODS právem kritizovala).

Alexandr Mitrofanov píše ve svém komentáři v dnešním Právu o „neuvěřitelně arogantní vládě“. Jedním z největších úspěchů Paroubka bylo, že se mu podařilo přesvědčit média i veřejnost, že arogantní není on, ale i (nebo jenom) Topolánek. Přitom Topolánka s chutí provokoval, a když se premiér ohradil (často dost humpolácky), začal kvičet něco o nenávisti. Je to poněkud primitivní, ale jak se zdá, funguje to.

K pozoruhodnému závěru dospěla mezinárodní komise pro vyšetření příčin loňské války v Gruzii, zřízená prý loni na podzim na žádost Evropské unie (protože pod článkem je podepsaná šifra mcm, moc by mne zajímalo, bylo-li to s tou žádostí tak jednoduché). Závěr je to pozoruhodný: agrese spočívala v tom, že se Gruzie pokusila znovu získat dvě své vlastní provincie, kde se vesele proháněly ruské jednotky. Nebyla snad agresorem taky předválečná ČSR, když poslala vojsko do Sudet, které Hitler posiloval zatím jen „duchovně“ (nebo se aspoň tvářil, že je posiluje jen duchovně).

Jinak se Právo článkem Petera Weisse zapojilo do slovenské prezidentské kampaně tím, že podporuje dosavadního prezidenta Gašparoviče proti jeho konkurentce Radičové. Proč? Češi na Slovensku přece volit nemohou.

V MfD píše analytik Asociace pro mezinárodní otázky Václav Nekvapil, že se po 1. lednu nenaplnily obavy, že opozice bude ze všech kanónů pálit na vládu nucenou trávit v letadle Praha-Brusel více času než ve sněmovních lavicích. Nějak jsem si té Paroubkovy ohleduplnosti nevšiml.

Lukáš Macek se tamtéž naváží do Lucie Bílé, kterou strká do jednoho pytle s Václavem Klausem a Viktorem Koženým. Proč? Paní Bílé je Klaus sympatický. Má na to právo. Je zpěvačka, ne politička. Útoky tohoto typu mi připadají poněkud sprosté.

Co bude s ODS, není v tuto chvíli úplně jasné. Jasné je jen, co si přeje místopředseda ČSSD Škromach: „Záleží to na panu prezidentovi… Ale já osobně počítám, že by měla následovat podobná situace jako v roce 1997, kdy se část ODS odštěpila od mateřské strany.“ Tedy stručně řečeno Sarajevo.


AUTOR JE POLITOLOG