Co přinesl den (čtvrtek 19. 3.) | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co přinesl den (čtvrtek 19. 3.)

Bohumil Doležal20. března 2009 • 09:07
Co přinesl den (čtvrtek 19. 3.)

Sjezd ČSSD za zavřenými dveřmi / Ransdorf: Československo 60. let bylo nejsvobodnější zemí na světě

reklama

SJEZD ČSSD ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI / KDO POTOPÍ VLÁDU? / PODPORA KOMUNISTŮ NEBUDE ZADARMO / RANSDORF: ČESKOSLOVENSKO 60. LET BYLO NEJSVOBODNĚJŠÍ ZEMÍ NA SVĚTĚ
V Praze začíná druhá část sjezdu ČSSD. Zčásti (v sobotu) se bude odehrávat za zavřenými dveřmi. Média nebudou mít možnost sledovat jednání o změně stanov, o programu strany ani diskusi k předneseným zprávám (včetně té Paroubkovy). Místopředseda Sobotka prohlásil, že vyloučení médií pomůže otevřenosti debaty (jinak by se diskutéři zjevně styděli). Že něco podobného provázelo schůze ÚV KSČ za Novotného (včetně té nejslavnější, z přelomu roku 1967-68) mi tenkrát připadalo jaksi v rámci normy. Stejně se pak všechno rozkecalo a šeptanda měla daleko barvitější podobu než nezáživné novinové zpravodajství. Že se nad zaváděním podobných manýr nikdo nepozastavuje dnes, mi připadá podivné. Proč novinářům vadí, že je vykázali z předsálí sněmovny a kdekdo z nich kvůli tomu řve jako tygr, ale tohle předlistopadové tajnůstkářství se bere jako normál? Je to přitom jen slabý náznak toho, co budou Paroubek a spol. dělat, až se prokoušou k moci.

Jinak sjezd bude velmi významný, zúčastní se ho poprvé i prezident Klaus a moc by mne zajímalo, zda si někde v zákulisí neřeknou s Paroubkem něco k úternímu hlasování o nedůvěře Topolánkově vládě. Na prezidentovi velmi záleží, protože jednak zjevně disponuje jakýmsi tajemným fluidem, které mocně působí na poslance Tlustého, Ranince a Schwippela (bezděčně samozřejmě, Klaus za to opravdu, ale opravdu nemůže) a jednak pokud by vláda padla, bude na tahu prezident a musí předem vyladit své další kroky. Poslanec Tlustý se zatím k věci vyjadřuje s ukázkovou vyčůraností: „Vyčkám do úterka, co nového se dozvíme. Jestli se doplní obrázek směrem k potvrzení existence onoho systému pozitivní a negativní motivace, vládu nepodpořím.“ Co to znamená, „vládu nepodpořím“? Pokud se jen zdrží nebo nezúčastní hlasování, vládu sice nepodpoří, ale ani neohrozí. Musel by vládu aktivně potopit.

Ministr Nečas prý podle LN nevěří, že by poslanci zvolení za ODS vyjádřili vlastní vládě nedůvěru. „Nicméně kdyby ano, není způsob, jak jim v tom zabránit. Nepoložilo by nás to. ODS přežila Zielence, Rumly a Pilipy, přežila by i zrádce druhé generace, pokud se najdou.“ Důležitější než silná slova o zrádcích je ovšem to, má-li ODS pro tento případ vymyšlenou nějakou strategii, má-li někoho, komu dá důvěru, aby ji uskutečňoval, a je-li schopná vzít na vědomí i to, ukáže-li se, že „zrádcem“ číslo jedna je tentokrát dejme tomu třeba Václav Klaus.

Vláda se má podle premiéra Topolánka v pondělí zabývat tím, „jak byla manipulována prezidentská volba a jakým způsobem bylo porušeno ústavní právo“ (to jsou premiérova slova). Má to snad znamenat, že v průběhu prezidentské volby byla porušena ústava a proto by volba měla být neplatná? Topolánek zjevně jen odvádí pozornost od případu Dalík–Wolf–ČT.

ČSSD a KSČM navrhuje, aby sněmovna vyzvala premiéra k rezignaci „kvůli opakovanému hrubému porušování pravidel parlamentní demokracie“. Pokud mají na mysli nepřímou účast na Dalíkově intervenci v ČT, velmi by mne zajímalo, kolik takových intervencí – a úspěšných – má na triku předseda ČSSD Paroubek. Tedy např. jak to bylo s faktickým zákazem pořadu Bez obalu v době Paroubkova premiérování. Nebo má-li pravdu Karel Steigerwald ve čtvrteční MfD, když píše, že Paroubek intervenoval u vedení listu, aby Steigerwalda vyhodili. Má se tomu rozumět tak, že Paroubek smí, ať už je premiér nebo ne, a „hrubé porušení pravidel parlamentní demokracie“ je to jen v Topolánkově případě?

A navíc: v úterý se má hlasovat o nedůvěře vládě. K vyjádření nedůvěry je zapotřebí většiny všech zvolených poslanců. Je to logické, odvolat vládu musí být složitější než ji jmenovat. Deklarace toho typu, jak ji plánují komunisté s Paroubkem, je propagandistická šaškárna, která navíc počítá s tím, že opozice získá většinu díky nepřítomnosti několika poslanců–ministrů, nemocného poslance Kvapila a těžce zraněného poslance Hinka (při hlasování o nedůvěře by jejich nepřítomnost nehrála roli, opozice potřebuje 101 hlasů proti vládě, a i kdyby chyběli všichni, co chtějí hlasovat proti nedůvěře, nic by to na výsledku nezměnilo). V kruzích méně vznešených než jsou ty sněmovní se něčemu podobnému říká mrchožroutství.

Poslanci vyřadili z programu schůze čtyři reformní zdravotní zákony, které navrhl ještě ministr Julínek a schválila je vláda. Prý se vytvoří prostor pro jednání v koalici, kde neexistuje dostatečný konsensus. Ten prostor má nepochybně povahu močálu, v němž se zákony utopí. Další důkaz toho, že vláda už není schopná nic zásadního prosadit.

Jiří Paroubek je podle STEM třetí nejpopulárnější politik v ČR. Je sice pravda, že na žebříčku popularity dvakrát moc nezáleží, a sestavuje-li ho STEM, tak možná ještě vícekrát, ale žít v zemi, kde třetí příčku v žebříčku popularity může zaujímat tento člověk, je implicitní, ale naléhavá výzva k emigraci. Pro ty, co jim ještě nebylo padesát, ovšem. Starší už nemají šanci a čeká je kafilerie.

Průzkum CVVM jen potvrdil, že rozdíl mezi ČSSD a ODS se zmenšil (na čtyři a půl procenta), přičemž ČSSD ztrácí a ODS přibírá. I tak by ovšem ČSSD měla spolu s komunisty v Poslanecké sněmovně přesvědčivou většinu, nemohla by už ovšem vytvořit vládu s malými stranami. Tím se kvalita Paroubkova postavení zhoršuje. Menšinové vládnutí s komunisty v zádech vytváří přehlednou situaci, každý ba věděl, na čem jsme.

Jinak si komunisté se sociálními demokraty dělají naschvály; komunisté opět ukázali drápky a dali Paroubkovi najevo, že jejich podpora nebude zadarmo. Poté, co nekázeň v řadách ČSSD způsobila, že z programu sněmovního jednání nebyl vyřazen návrh senátního zákona o protikomunistickém odboji, komunisté na oplátku pomohli vyřadit soc. dem. návrh zákona na snížení spotřební daně u benzínu a nafty (přičemž prý není vyloučeno, že někteří, např. místopředseda Dolejš, proti zákonu hlasovali proto, že ho považují za populistické gesto, kterým taky je).

V Bruselu proběhlo z iniciativy europoslankyně Hybáškové veřejné slyšení o zločinech komunistické totality. Zúčastnili se prý převážně pravicoví poslanci z postižených zemí, ze západoevropské levice nikdo. Jediným představitelem komunistů byl Miloslav Ransdorf, který mj. prohlásil: „Například takové Československo 60. let bylo možná nejsvobodnější zemí na světě, pokud jde o svobodu myšlení, svobodu tvorby.“ Jako kmenový spolupracovník časopisu, který byl shodou okolností v té době neomezené svobody komunisty z politických důvodů zakázán, se cítím povinen prohlásit, že drzost pana Ransdorfa se dotýká nebes.

Ministr Gandalovič napadá v LN sociální demokracii, že ve sněmovně potopila projekt americké protiraketové stanice. Řekl bych, že až následně poté, co ho decentně a potichu potopil prezident Obama.




AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama