Co přinesl den (pátek 13. 3.)

Co přinesl den (pátek 13. 3.)

Co přinesl den (pátek 13. 3.)

Proč zeleným náhle roste morální cítění / Mlčenlivost a Krakatice / Je Stalin vzorem prezidenta Saakašviliho?

PROČ ZELENÝM NÁHLE ROSTE MORÁLNÍ CÍTĚNÍ / MLČENLIVOST A KRAKATICE / JE STALIN VZOREM PREZIDENTA SAAKAŠVILIHO? / KDU-ČSL A KŘESŤANSTVÍ / SOUDCOVSKÁ NEZÁVISLOST / ZEMŘEL PAVEL VERNER
V souvislosti se znovuoživením případu tzv. justiční mafie mimo jiné mohutně stoupla úroveň citu pro mravní zodpovědnost v tom, co zbylo ze Strany zelených po zúčtování s „Demokratickou výzvou“. Zelení žádají, aby koaliční partneři podpořili snahy ministra Pospíšila o očištění české justice a v rámci toho především svrhli nejvyšší státní zástupkyni Veseckou z funkce. Pozoruhodné je, že nejnovější vývoj v případu „mafie“ nemá na svědomí státní zastupitelství, ale soud (zrušení rozsudku Krajského osudu v Praze v občanskoprávním sporu mezi Veseckou a spol. a Benešovou), a že neobyčejný růst morální cítění ve Straně zelených, která svým dosavadním vývojem jako by se snažila uvést ve skutečnost slova básníkova „stanu se menším a ještě menším, až budu nejmenším...“, se časově kryje s pádem preferencí SZ hluboko pod potřebných 5 %. Pokud se koaliční partneři o pád Vesecké nezasadí, podpoří zelení návrh ČSSD na zřízení zvláštní vyšetřovací komise k případu. Iniciativa SZ je nesmírně průhledná, ale i kdyby byla o něco méně průhlednější, troufám si tvrdit, že pokles pod 5 % je definitivní. SZ opisuje křivku typickou pro všechny politické kreace Pravdy a Lásky od ODA přes US až po Evropské demokraty. Je to škoda. Zdá se, že jedinou politickou nadějí pro Havlovy stoupence je přidružit se k Paroubkovi a dělat mu to, co dělal prof. ing. Emanuel Šlechta Gottwaldovi (což je, pokud se nemýlím, koncept Jiřího Pehe). Havlovy stoupence šlechtí, že se k tomu dosud nesnížili, ale svod je čím dál tím větší.
Na konferenci konané k 10. výročí vstupu ČR do NATO prohlásil Václav Klaus mimo jiné: „Můžeme s hrdostí říci, že se potvrdilo, že NATO není jen nějakou institucí z éry studené války…“ Bohužel u nás, ve východní Evropě (které my říkáme cudně střední), už zase studená válka probíhá a NATO má pro nás smysl jen jako instituce z éry této studené války, která už zase probíhá, a jejímž smyslem je ochránit nás před ruskou chtivostí. Respektive měla by, kdyby o to u nás někdo stál. Drtivá většina českého obyvatelstva o to nestojí. Pozoruhodné bylo i vystoupení Miloše Zemana, který obvinil gruzínského prezidenta Saakašviliho, že se jako ke svým politickým hrdinům hlásí ke Stalinovi a Berijovi. Řekl bych, že pan Zeman lže. Mělo by se to ověřit. Penzisti s Vysočiny si samozřejmě na rozdíl např. od premiérů mohou dovolit luxus lhát, ale mělo by to být jako lež veřejně pojmenováno.
ČSSD prosadila v bezpečnostním výboru PS, že plénum sněmovny má rozhodnout, zda bude bývalý důstojník protikorupční služby policie zbaven mlčenlivosti ve věci Krakatice. Jde zjevně o akci namířenou proti ministru vnitra Langerovi. Připomínám jen, že ji zveřejněním výtahu z policejních odposlechů odstartovala Mladá fronta Dnes.
V Právu opět mohutně lobbuje ve prospěch Ruska Alexandr Mitrofanov. Upozorňuje, že na rozdíl od jiných středoevropských (rozuměj východoevropských) zemí ve vztazích s Ruskem zaostáváme, jak vyplývá z oficiálního dokumentu Ruského ministerstva zahraničí, a že bychom se měli stydět a snažit. Rusové příznivě hodnotí návštěvu předsedy PS Vlčka (ČSSD) a předsedy ČSSD Paroubka. To by za normálních okolností bylo cenné varování, na koho je třeba si u nás doma dát pozor. V případě Paroubka je to dokonce, řekl bych, varování už trochu nadbytečné. Snad to tak aspoň někdo u nás bude brát.
Bývalý předseda KDU-ČSL, ministr Cyril Svoboda chce usilovat o předsednickou funkci. Rád by znovu etabloval lidovce jako středovou stranu, která v trojici hodnot rovnost–volnost–bratrství klade důraz na to bratrství. KDU-ČSL ovšem nemůže být nikdy českou veřejností chápána jako středová strana, pokud se výslovně nezřekne svého křesťanství. „Křesťan“ znamená pro velkou většinu české veřejnosti extremistu, ovšem jen málo nebezpečného vzhledem k jeho směšnosti.
„Rozhodnutí Vrchního soudu, které až příliš snadno a ochotně smetlo argumenty soudce Cepla ml. se stolu, navíc přichází v době, kdy se ukazuje, že politickému tlaku ve stejné kauze měl být údajně vystaven i ministr spravedlnosti. To jsou skutečnosti již zcela přesahující právní nebo ústavní rámec celého případu. Zde se odhaluje povážlivý stav české politiky, pro kterou soudcovská nezávislost neznamená vůbec nic a státní zástupci mají být jen převodovou pákou vládní moci.“ To píše v dnešních LN Jiří Přibáň. Aby analýza byla úplná, je třeba přidat, že podstatné pro ztrátu nezávislosti soudní moci u nás je za prvé mnohaletý stav soustavného politického patu a za druhé konsenzuální chápaní politiky jako neustále se zostřujícího třídního boje mezi „kapitalismem“ a „socialismem“ (nebo naopak). Jen v takové trvale krizové situaci se politika stává malströmem, který do sebe vtahuje vše, co by ve svobodné společnosti mělo být autonomní a na politice nezávislé. A že aktivity pana dr. Cepla mladšího jsou z tohoto hlediska stejně problematické jako aktivity všech dalších účastníků tohoto nedůstojného smrtícího tance.
V noci na středu zemřel komentátor Práva Pavel Verner. Patřil k těm, kteří se při všech svých politických sympatiích a antipatiích snažili udržovat odstup od vřavy, jaká u nás v posledních letech panuje, a smysl pro spravedlnost. Vždycky se mu to nedařilo, ale v tom nebyl mezi námi, co se komentováním politiky zabýváme, žádná výjimka. Jeho odchod znamená pro českou nezávislou žurnalistiku velkou ztrátu.




AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala