Co přinesl den (středa 11. 3.) | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co přinesl den (středa 11. 3.)

Bohumil Doležal12. března 2009 • 09:25
Co přinesl den (středa 11. 3.)

Integrace rozdrobené pravice / Vyvěšování tibetské vlajky / Justiční mafie / Obama kontra Kennedy

reklama

INTEGRACE ROZDROBENÉ PRAVICE / VYVĚŠOVÁNÍ TIBETSKÉ VLAJKY / JUSTIČNÍ MAFIE / OBAMA KONTRA KENNEDY
Podle průzkumu veřejného mínění agentury Median se rozdíl mezi ČSSD a ODS snížil na necelá 2 % (ČSSD 38, získala proti lednu 2,7, ODS 36,4, získala 5,1). Protože Strana zelených by se nedostala do Poslanecké sněmovny a KDU–ČSL jen s odřenýma ušima, nezbylo by ČSSD než vládnout buď v koalici, nebo s podporou KSČM (to by měli dostatečnou většinu). Z průzkumu bych zatím bral jen to, že náskok ČSSD před ODS se snižuje, ale že to pro ODS neznamená žádnou podstatnou výhodu, protože výpadek zelených ji odsuzuje do opoziční role i v tom případě, kdyby volby vyhrála. Pokud ovšem nechce spáchat politickou sebevraždu tím, že uzavře koaliční dohodu s ČSSD, která na ni bude mít pořád v záloze komunisty.

Po Straně svobodných občanů vznikla nyní na pravici i strana Občané.cz. Obě se odvolávají jako na svého inspirátora a věrozvěsta na prezidenta Klause. Kromě toho už existuje taky strana pana Železného (zapomněl jsem, jak se jmenuje, nějak jako Veritas nebo Libertas), která se rovněž dovolává Klause. Tak vznikají nezbytné předpoklady pro to, aby se rozjel proces zvaný integrace pravice. Zákonitosti toho procesu jsem populární formou popsal v roce 2002, kdy jsem ještě působil na FSV UK. Zde je odkaz na moji tehdejší stručnou úvahu O SJEDNOCOVÁNÍ PRAVICE, v níž jsem poprvé zformuloval dva základní tzv. Doležalovy zákony, jež se v procesu integrace pravice uplatňují. Vzhledem k tomu, že se začala rozpadat i Strana zelených, která, jak známo, žádná pravice není, nelze vyloučit, že se integrační proces jako rakovina rozšíří i mimo pravici a že i pro něj budou platit mnou objevené zákonitosti.

S vyvěšováním tibetské vlajky na ministerstvech, radnicích i na budově Parlamentu má jistý problém ministerstvo zahraničí. Ministr Schwarzenberg zaujal kompromisní stanovisko: „Dnes vlajku chápu, ale myslím, že potom by nám jistá zdrženlivost ve všech demonstracích slušela.“ Teď si ještě, pokud jde o svobodu v těchto věcech, vyhoďme z kopýtka, ale pak bychom si ve vlastním zájmu měli dát pauzu. Tento způsob dirigování veřejnosti nepovažuji z čistě liberálního hlediska za dvakrát šťastný. Lépe je na tom další ministr za zelené, Michael Kocáb: vyvěsil by, ale nemá kam, chybí mu ministerská budova. Nesrovnatelně vykutálenější usnesení přijalo ovšem loni grémium PS: „Budovy sněmovny jsou podle zákona o sídle Parlamentu ČR národní kulturní památkou a v souladu se zákonem o státní památkové péči je lze užívat pouze způsobem, který odpovídá jejich kulturně politickému významu. Státní vlajky vyvěšované v trámci oficiálních zahraničních návštěv by měly být vyvěšeny na stožárech k tomu určených. Ostatní státní vlajky (jiné vlajky a transparenty) by měly být vyvěšeny na místech k tomu určených se souhlasem sněmovny, resp. se souhlasem k tomu určeného orgánu – např. se souhlasem politického grémia.“ To je jasná, chlapská řeč: ne aby si snad někdo myslil, že máme plná kaťata před komunistickou Čínou! Jde nám jen a jen o zachování svérázu staré Prahy.

Pražský vrchní soud zrušil rozsudek krajského soudu v Praze, týkající se sporu sedmi čelných justičních představitelů, mj. nejvyšší státní zástupkyně Vesecké a místopředsedy Nejvyššího soudu Kučery, s Marií Benešovou. Shledal, že soudce Cepl se dopustil vážných pochybení a případ mu odňal. Tématu se týká dnešní glosa JAK JE TO S JUSTIČNÍ MAFIÍ?.

Prezident Obama je v úzkých. Václav Klaus ho za svého pobytu v USA vyzval, aby velkými výdaji vlády na stimulaci ekonomiky neohrozil základní instituce tržní ekonomiky. Pouze z ohleduplnosti nesdělil, jaké sankce proti němu uplatní, když neuposlechne.

Doma, v Evropě, na tom ovšem náš prezident není dvakrát dobře. Britský liberální list The Guardian konstatuje v souvislosti s českým předsednictvím EU: „Evropská unie si nemůže dovolit luxus amatérských hlasů, natož populistických, euroskeptických liberálů, jako je Václav Klaus.“ Potíž je v tom, že Václav Klaus byl legitimně zvolen prezidentem ČR. Co s tím chce The Guardian dělat? Existuje řešení byrokratické (vyloučení ČR z EU, ale obávám se, že to nějak nejde) a brachiální (atentát na Klause – v Severním Irsku se, jak se zdá, opět aktivizují specialisté na tento způsob pokračování politiky jinými prostředky). The Guardian samozřejmě ani na jedno, ani na druhé jednak nemá, jednak nepomýšlí. Navíc populismus není nic pěkného a euroskepticismus je problematický. Ale není to nic, co by bylo v EU zakázáno. Tak si to EU dovolit bude muset. Proti populismu a euroskepticismu by se mělo postavit něco lepšího a rozumnějšího, a ne směšné řeči.

Milan Vodička vede v Mladé frontě Dnes jakousi paralelu mezi chystanou Obamovou návštěvou v Praze a Kennedyho slavnou návštěvou v (Západním) Berlíně v červnu 1963. Obama by měl v Praze ujistit Evropany: „I tuhle část Unie považujeme za součást Západu, má naši solidaritu i spojenectví. Je součást našeho světa.“ Problém je v tom, že Kennedy v roce 1963 oslovil Berlíňany, stižené nejhoršími obavami z agresívního Chruščovova vyhrožování, a dal jim najevo, že na pomoc, již od USA očekávají, se mohou spolehnout. U nás by ujišťoval lidi, kteří jsou přesvědčeni, že jim vůbec nic nehrozí, ničeho se nebojí, Americe nedůvěřují a ve své drtivé většině chtějí jen to, aby jim dala pokoj.



AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama