Mocenská prestiž, inflace titulů, liberecká opičárna, utažené kohouty a Topolánkovo lísání
Podle ruského listu Kommersant nabídl prezident Obama Rusům, že ustoupí od budování protiraketového štítu, pokud se solidárně s ním v jednáních s Íránem postaví proti íránským jaderným ambicím. Zpráva zatím není ani z ruské, ani z americké strany potvrzena (ale nebyla také dementována). Rusům ovšem nejde o protiraketový štít (nebo jenom o něj), ale o obnovení statu quo z let 1945–8. A Íráncům už vůbec nejde o dohodu s USA, ale o maximální oslabení USA (a vymazání Izraele z mapy světa). Rusko a Írán toho mají daleko víc společného než USA a Rusko. Je velmi těžké se zbavit dojmu, že od doby Franklina D. Roosevelta neseděl v Bílém domě, pokud jde o vztahy s Ruskem, tak nekompetentní člověk jako Barack Obama. Cena za (podmíněnou) spolupráci Ruska pro USA bude neoficiální dohoda typu: ČR – 60 % vlivu USA, 40 % vlivu Ruska, jako na sklonku druhé světové války. Jak to dopadlo, jsme tady nějak všichni zapomněli. Premiér Topolánek prohlásil, že pokud jde o smlouvy s USA, česká vláda je již podepsala a Američané by je tedy, pokud si to rozmyslí, měli vlastně vypovědět. Na tom něco je.
Bursíkovo vedení Strany zelených se rozhodlo skoncovat s „Demokratickou výzvou“ – stranickou frakcí expředsedkyně a exministryně Kuchtové. Těžko se Bursíkovi divit, frakce sice vznikají v každé straně, ale pokud se institucionalizují, je to neklamná známka rozkladu. Pak vedení nezbude, než pokusit se takovou platformu zlikvidovat – a buď se při tom strana rozštípne, nebo ne.
ČSSD ve svém návrhu na reformu školství (Zelená kniha) navrhuje mj. (jako eventualitu) to, aby akademické hodnosti, jako asistent, docent a profesor byly jen označeními profesního zařazení stanoveného vnitřními pravidly instituce. Návrh není nerozumný, přestože sociální demokraté zároveň upozorňují, že by to mohlo vést k inflaci titulů. Proč by udělení nejvyšší akademické hodnosti mělo záležet např. na libovůli nějakého ješitného pitomce, který se školou nemá vůbec nic společného!
Bývalá prokurátorka Polednová musí podle rozhodnutí pražského vrchního soudu nastoupit šestiletý trest vězení, který vyfasovala za účast na justiční vraždě Milady Horákové a dalších odsouzených ve vykonstruovaném procesu z roku 1950. Polednové je osmdesát sedm let. Soud ji odsoudil zcela právem. Zároveň by u nás nemělo být zvykem, že tak staří lidé trest opravdu nastoupí. Prezident Klaus, který si zjevně myslí, že Polednová neměla být vůbec souzena, by jí mohl udělit milost, ale rozhodl se, že v tom justici, kterou nenávidí, protože má zjevně dojem, že se mu plete do jeho výsostných kompetencí („soudcokracie“), prostě vymáchá. Když jde o mocenskou prestiž, musí jít holt lidskost stranou.
Lyžařský šampionát v Liberci, soudě podle toho, co se o něm v tisku píše, skončil polovičním fiaskem. Premiér Topolánek se to pokouší zamaskovat. Prý jde o nejvýznamnější akci u nás v novodobé historii. To je nesmysl, tyhle sporty, jak se ukázalo, lidi až tak nelákají, každé hokejové mistrovství světa znamená pro českou veřejnost daleko víc. Viníci jsou podle Topolánka tři : přípravný tým (resp. jeho odvolaný předseda), bývalá vláda ČSSD a novináři. Vsadím se, že kdyby měl „bandu tří“ jmenovat Paroubek, měla by složení: nynější koaliční vláda, výkonný výbor (a jeho nynější předsedkyně Neumannová) a novináři. A ukázalo by se, že se oba braši dokážou shodnout aspoň na něčem. (Jinak se nemohu zbavit dojmu, že celé to slavné mistrovství byla zbytečná opičárna, která obyvatele Liberce obtěžovala a ostatní, vyjma pár bafuňářů, byť i zasloužilých, jako Kateřina Neumannová, nezajímala, a že si to celé mohla ČR ušetřit. Přišlo by nás to levněji.)
Rusové dusí Polsko krácením dodávek ropy a zemního plynu. Prý je to odveta za polský odpor ke stavbě plynovodu z Ruska do Německa pod Baltským mořem. Polští politici si za své nezáviděníhodné postavení mohou tak trochu sami. Rozhodli se, že budou dusit najednou Rusko a Německo. To je trochu nad jejich možnosti. Bylo třeba si vybrat a každý trochu soudný by to mezi demokratickým Německem, zapojeným do západního společenství, a nevypočitatelným Ruskem, které po Polsku už zase chtivě šilhá, hravě dokázal.
Prezident ČLK Kubek to se svým výrokem o nedostatečné dispozici žen k výkonu lékařského povolání opravdu přehnal. Ač je nepochybné, že to až tak doslova nemyslel a že jakýsi malý racionální základ to, co tak neomaleně řekl, má, prokázal tím, jak to řekl, poměrně malou dispozici k výkonu funkce prezidenta ČLK. Teď by se měl modlit, aby na příští volební slet té velebné organizace přijeli pokud možno jen samí chlapi.
Ministr Bendl navrhuje zrušit značku varující před radary (tam, kde rychlost měří obecní policie). Nechápu, proč mají být řidiči upozorňováni na těch několik málo míst, kde nemohou jezdit jako čuňata, protože by dostali pokutu a přišli by o body. Navrhuji, aby byla zavedena značka obecnějšího významu „Pozor, policajt“, která by upozorňovala všechny, kteří hodlají vykonat činnost, již by policie mohla nést nelibě, že zrovna na označeném místě by se to nemuselo vyplatit (ke značce by byla komplementární další, označující konec rizikové oblasti).
Zdá se, že si premiér Topolánek rozlil ocet u prezidenta Sarkozyho. Sarkozy zřejmě hodlal využít jeho slabosti k tomu, aby v EU prosadil svou dominantní roli, a úplně se mu to nepovedlo. Je to jeho problém, nechápu jen, proč se k němu Topolánek tak lísá. Francouzský prezident projevil skunkovské manýry a bylo by dobré, aby si česká vláda spíš hledala proti němu nějakou protiváhu.
K článku Michaela Romanceva v LN o Číně a Rusku mám jen jednu poznámku na okraj: do budoucna je třeba realisticky počítat s tím, že se vždycky snadněji dohodne Rusko s Čínou než Rusko či Čína se Západem.
AUTOR JE POLITOLOG
Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala
