Zkusili jste někdy prodat takřka nové auto do bazaru? Tak to určitě víte, že například na zcela nové Škodě Fabia či Octavia přijdete okamžitě alespoň o padesát, ale třeba i o sto tisíc korun. Je to trochu velká „pokuta“ za rychlý prodej vozu. Jak je to ale možné, když je auto celkem v bezvadném stavu? Odpověď se skrývá v ekonomickém pojmu informační asymetrie.
Ten demonstroval právě na trhu ojetých aut v sedmdesátých letech americký ekonom a nositel Nobelovy ceny George Akerlof. Podle něj prostě mají prodávající více znalostí o skutečném stavu použitého vozu než kupující. Kupec pak automaticky zakalkuluje do své ceny předpoklad, že prodávající tají nějakou závadu na autě. Proč by ho jinak prodával? Výsledkem je, že na trhu podle Akerlofa skutečně převládnou takzvané lemons neboli citróny, v americké slangu poruchové ojeté vozy.
Auta, jež jsou v dobrém stavu, se prodávají prostřednictvím příbuzných a známých. Nebo jsou to ta, na něž bazary dávají dlouhodobou záruku. Je zajímavé, že informační asymetrie nebo podle jiných ekonomů určité informační předpoklady nefungují jen u aut, ale také u pojištění (někteří lidé, kteří jsou „rizikoví“, jsou bez vyplnění složitého dotazníku a zaplacení vyššího pojistného nepojistitelní) či u akcií.
Zejména u akcií těch firem, jež jsou na technologické špici nového odvětví. Pro neodborníka je totiž velmi těžké zjistit, která z nich je skutečně dobrá. Všechny vypadají stejně a informace – historie oboru či firmy – prostě nejsou. Akcionáři kupují a trh se rychle plní špatnými firmami. Samozřejmě, časem se na všechno př? de a trh zkolabuje. Takhle zkrachovaly kdysi některé koloniální společnosti či třeba na začátku tohoto století prudce klesly ceny akcií internetových firem po prasknutí takzvané dotkomové bubliny.
PROČ A JAK MARKA HUDEMY: CITRÓNY, BAZAR A AKCIE - aktuálně v Reflexu č. 18/2008
