nahoru

Brežněv je debil, prohlásil v roce 1968 Gustáv Husák. A pak mu roky oddaně sloužil

HANA BENEŠOVÁ14. února 2018 • 17:42
Brežněv je debil, prohlásil v roce 1968 Gustáv Husák. A pak mu roky oddaně sloužil
foto: Laski Diffusion / East News / Getty Images

Třikrát ho vyloučili z komunistické strany. Život normalizačního prezidenta Gustáva Husáka (10. 1. 1913–18. 11. 1991) hraje všemi valéry rudé barvy. Jako komunista připravoval Slovenské národní povstání, po válce chystal únor 1948. Padesátá léta strávil v kriminále. V šedesátých letech se stal oblíbeným reformním politikem, po srpnu se proměnil v obávaného normalizátora. Husákovu cestu k moci podrobně líčí ve své knize historik Michal Macháček (32).

Proč vlastně Gustáv Husák tak často hovořil česky?

Patrně chtěl získat sympatie Čechů a rozptýlit dojem, že jim vládnou Slováci. Na vysokých pozicích už v té době byli Dubček a Biľak. V šedesátých letech Husák svou nedokonalou češtinu při projevech omlouval tím, že se česky učil na Pankráci a v Ruzyni.

Češtinu slýchal určitě i dřív, jeho manželka přece byla Češka.

To je pravda, jenže on takto mohl mimoděk poukázat na svou vězeňskou zkušenost. Husákova čeština, pro niž se vžilo označení husákovština, úspěch nesklidila – Češi se jí od sedmdesátých let vysmívali a Slováci mu zase vyčítali, že se stydí za rodnou řeč.

Jak Husák vycházel s Dubčekem?

Dubček soudil, že Husák je ambiciózní kariérista. Dubčekovým politickým spojencem byl v polovině šedesátých let Vasil Biľak. Husák je svými schopnostmi a popularitou ohrožoval. Dubček také nikdy Husákovi nezapomněl, že během povstání odložil osvobození nitranské věznice, kde byli drženi komunističtí funkcionáři, mezi nimi i Dubčekův otec. Nakonec Dubčekovi nezbylo než oblíbeného Husáka vytáhnout do Prahy, kde se stal v dubnu 1968 místopředsedou vlády. Husák byl muž československého jara.

Opravdu byl Husák proreformní politik?

Vedoucí úloha KSČ a spojenectví se SSSR pro něj byly svaté. Politický pluralismus odmítal. Horoval pro federaci. Husák vystupoval jako umírněný reformista. Nejplamennější demokratický projev pronesl 20. srpna 1968 v Žiaru nad Hronom. Prohlásil, že si dveře demokratizačního procesu zavřít nedáme. Vymezil se vůči Biľakovi, který už tehdy zastával ­tvrdou ­sovětskou linii, a postavil se za Dubčeka.

Následující události ho pře­kvapily?

Ano. V noci mu zavolali z ústředí. Nad ránem tam Husák shodil ze stolu připravené prohlášení o pozvání vojsk, jež odsouhlasil Biľak, a ostře se vymezil vůči Sovětům. Dokonce utrousil o Brežněvovi, že je debil. Byl to jeden z mála vzácných okamžiků v jeho kariéře, kdy jednal emotivně. Po skončení zasedání vyšel na ulici, kterou se valily tanky. Nahlas tehdy slíbil: „Já tento národ zachráním, i kdyby mi měl naplivat do tváře.“ U Husáka se touha po moci snoubí s mesianistickým komplexem a snahou ukázat, že on je oproti jiným nejschopnější politik.

Čí to byl nápad, aby ho Svoboda 23. srpna 1968 vzal na jednání do Moskvy?

Znali se od konce války, rozuměli si. Svoboda k němu přistupoval až otcovsky. Svou roli sehrálo i to, že Husák byl Slovák a měl právnické vzdělání. Svoboda v Moskvě na přítomné československé politiky, kteří váhali s podpisem Moskevského protokolu, křičel, aby byli poslušní, že zatím jenom řečnili a kam to dopracovali. Apeloval na ně, že musí zabránit krve­prolití.

Celý rozhovor s historikem Macháčkem si přečtěte v tištěném Reflexu, který vychází ve čtvrtek 15. února.

Reflex 07/2018

HANA BENEŠOVÁ




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,660
22,030
29,250
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější