Přední český psychiatr Radkin Honzák

Přední český psychiatr Radkin Honzák Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Psychiatr Honzák: My Češi jsme jako chlapi, ješitní a sebestřední

Zdeněk Svěrák mu promluvil z duše. I náš přední psychiatr Radkin Honzák (78) si myslí, že jsme ztratili rozum, což se projevilo ve volbách, a zhyneme, protože nás nebaví rodit děti. Zdejší politika podle něj stojí za starou belu, postrádáme pravidla. V situaci, kdy neplatí nic, přichází čas pro svody charismatických vůdců. Touha po vůdci smečky je naprosto vlastní dvěma třetinám z nás. Je jedno, kam nás vede, ale hlavně ať vede.

Výsledky voleb už zhodnotili politologové. Jak se na ně dívá psychiatr?

Víte, byl jsem 28. října na představení Svěráka a Uhlíře. A Zdeněk Svěrák tam řekl, že český národ skoná. „Nejdřív ztratí rozum“, to se stalo ve volbách, a potom zhyne, protože „Češi nechtějí mít děti“. Promluvil mi z duše. Bože můj, náš český svět se dneska přesně takhle točí!

(…)

Dá se podobně jako osobnost nějak charakterizovat i národ? Říká se třeba, že jsme skeptičtí, protože nám historie běhala po zádech sem a tam. Je to tak?

Nejspíš trochu skeptičtí jsme. Také opatrní, sebestřední a vyčuraní. Jako kdybyste se ptala, čím se vyznačují muži? Jsou ješitní. To je jejich základní vlastnost. My jsme jako národ podobní. Ješitní, zakoukaní do sebe. Když nám někdo říká, že pomazánkové máslo není máslo, ale jakási pasta, je hned zločinec. Nejsme také ochotni reflektovat dějiny, pořád tu straší mýtus husitů, pobělohorského „temna“. Vlastencové vylezli z ulit. Podívejte se, jaké echo tady mají Rusové! To je bláznivé. Bohužel, neměli jsme v historii moc možností k seberozvoji, snad s výjimkou konce 19. století a za první republiky. Sice to bylo hnané nacionalismem, ale národ měl aspoň nějakou vizi. Mimochodem, hádejte, co si v téhle souvislosti ve svých veselých snech představuji? Že by se dnes udělala sbírka na Národní divadlo, bez dotací Bruselu… Ale abych nebyl skeptický i já: víte, jsme-li u těch voleb, kdo je vyhrál v roce 1935?

Konrad Henlein. Tím naznačujete, že jsme na tom ještě dobře?

No právě. Okamura byl až čtvrtý. Ale vraťme se ještě k českému národu…

Prosím.

K národním vlastnostem bych přidal i věčnou nespokojenost, remcání na cokoli, co přijde. Snad ještě z první republiky pochází vtip, jak se u nově objeveného vodopádu sejdou Američan, Rus a Čech. Američan nadšeně vykládá: „Postavím tu lunapark, lidi sem budou jezdit, Disneyland se z toho podělá.“ Rus říká: „To ani náhodou, tady uděláme hydroelektrárnu.“ Čech jen postává a oni se ho ptají: „Co bys s tím udělal ty?“ „Já bych se na to vysral.“ Takoví jsme, i když ne všichni. A nesmím zapomenout na to hlavní – na českou závist.

Není to jen tradované klišé? Připadá mi, že jste hodně příkrý.

Rozhodně to klišé není. Platilo to i v minulosti. Můj dědeček byl sedlák. Pamatuju, že když sklidili, postavil mlátičku na náves pro všechny. Odměnili se mu tím, že ho pak za komunistů vyhnali do kriminálu, protože měl víc a oni míň. Příkrý snad jsem, ale musím uznat, že máme i dobré vlastnosti, třeba altruismus, když se stane neštěstí.

Vy jste kdysi řekl, že naše společnost ještě není zralá na svobodu a může za to socialismus. Myslíte si to i 28 let po Listopadu?

Já si to nemyslím, já to vím. Lidi si představovali svobodu jako totální volnost, samá práva a žádné povinnosti. A k tomu plnou mísu. Jenže svoboda znamená za prvé odpovědnost a už to je tíživé a za druhé určitou osamělost, což je ještě tíživější. Vždyť i desatero je plné povinností a práva nikde. Jestliže se budu svobodně rozhodovat a ponesu si za to odpovědnost, tak je to zkrátka mé individuální právo i povinnost. Když mi přitom záda nekryje ani vůdce, ani společnost s onou masou „moudrého lidu“, slabší povaha se raději přikloní ke skupinovému názoru.


RADKINHONZÁK (78) je přední český psychiatr. Specializuje se na psychoterapii a je zastáncem psychosomatického přístupu. Působí v centrech IKEM a REMEDIS, současně je sekundárním lékařem Psychiatrické nemocnice Bohnice a asistentem v Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK. Je autorem desítek knih a odborných i populárních článků na téma duševních poruch a nemocí.


Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném Reflexu, který vychází ve čtvrtek 9. listopadu

Reflex 45/2017Reflex 45/2017|Archív