nahoru

Zdena Koubková: Český hermafrodit, který držel světový rekord na 800 metrů

Dan Hrubý7. listopadu 2017 • 11:40
Zdena Koubková: Český hermafrodit, který držel světový rekord na 800 metrů
foto: Repro z knihy Příběh české rekordwomen

V srpnu 1934 překonala Zdenka Koubková na Ženských hrách v Londýně světový rekord v běhu na 8OO metrů. Tehdejší tisk ji oslavoval jako nejlepší běžkyni světa. Uplynulo několik měsíců a ze Zdenky Koubkové se stal Zdeněk Koubek. Muž, jenž se vzápětí oženil a hrál dokonce ragby za Říčany. Jeho strhující a dosud nepopsaný příběh zmapoval nyní Pavel Kovář v knize Příběh české rekordwoman.

Kdo vlastně byla Zdeňka Koubková?

Prostá dívka, která se v Brně učila zahradnicí a poté prodavačkou. Jako dvacetiletá přišla náhodou na atletické hřiště, čímž se její život rázem změnil. Přetáhl ji Vysokoškolský Sport Praha, před válkou náš nejlepší atletický klub. Československo reprezentovala na Světových ženských sportovních hrách 1934 v Londýně, kde v novém světovém rekordu vyhrála běh na 800 metrů. V tom roce překonala světový rekord na osmistovce již podruhé. Stala se sportovní hvězdou.

Dá se říct, že byla slavná?

Bezesporu! Právě v roce 1934, kdy fotbalisté Československa skončili druzí na mistrovství světa, plnily tuzemský tisk články a fotografie jak fotbalistů, tak Koubkové. Popularita Koubkové byla srovnatelná s popularitou fotbalistů, jakými byli Plánička, Nejedlý či Puč. Koubkovou uznával i evropský tisk.

Kdy nebo kde vzniklo vlastně podezření, že není opravdová žena?

Podezření vznikalo postupně. Zaprvé měla jinošský obličej i celkový vzhled, neženskou postavu a časem stále zřetelnější chlapeckou stavbu těla. Atletickému zákulisí neuniklo, že Koubková po tréninku či po závodě nikdy nezašla do dívčích sprch. Její okolí si rovněž povšimlo, že s žádným mužem nenavázala bližší vztah, byť se o to několik chlapců pokusilo. Zvláštní bylo i to, že s atletickou partou mužů náruživě hrála fotbal, a to velmi tvrdě. V oblibě měla i „ragbíčko“, hru, při níž se mohlo přijatelným způsobem faulovat.

Jaká byla reakce na oznámení, že se stala mužem?

Koubková později prohlásila, že než se k tomuto oznámení odhodlala, nejméně rok sváděla boj sama se sebou. Věděla, že takovým oznámením skončí její sportovní kariéra a poté ztratí i zaměstnání, protože přestane být trenérkou. To se také stalo, tudíž se octla v existenční nejistotě. Dosud ji všichni považovali za ženu, mluvila v ženském rodě a jako žena se oblékala. Jenomže jak se čím dál více cítila mužem, nepovažovala za čestné vítězit nad dívkami díky svým tělesným dispozicím. Když koncem roku 1935 oznámila v Českém Slově, že se podrobí operaci a poté v ženské atletice ukončí činnost, nebylo to pro příznivce sportu velké překvapení. Ovšem sportovní funkcionáři byli pobouřeni a dotčení. Atletické svazy v zahraničí je totiž kritizovaly za to, že na závody do ciziny posílali muže převlečeného za ženu.

Byla Koubková podvodnicí, anebo spíš nešťastnou osobou?

Rozhodně byla nešťastným člověkem! Někteří novináři hodnotili její krátkou a úspěšnou kariéru dokonce pozitivně. Nejvíce oceňovali její zásluhy v propagaci a emancipaci ženského sportu v tehdejším Československu.

Známe popis jejího tělesného stavu?

Ano. Jejím případem se po urgentní žádosti ministerstva veřejného zdravotnictví a tělovýchovy zabývalo několik univerzitních profesorů, uznávaných lékařských kapacit první republiky. Výsledky prohlídek a detailní odborné závěry jednotlivých lékařů jsou součástí obsáhlého ministerského spisu, jenž je dnes uložen v Národním archivu České republiky. Uvádím je také ve své knize.

Dá se její případ přirovnat k případu mistrně světa 2009 a olympijské vítězky z Ria de Janeiro v běhu na 800 metrů Jihoafričanky Semenayové?

Pro obě, Koubkovou i Jihoafričanku Semenyaovou, podobně i pro další známé atletky dávné i nedávné minulosti, je společné jedno: narodily se s hermafroditismem. To znamená, že v jejich tělech byly či jsou ženské i mužské genitálie, byť neúplné a ne zcela vyvinuté. Krev takových žen je současně přírodou „obdařena“ vyšší hladinou testosteronu neboli mužského pohlavního hormonu. U Semenyaové je například třikrát vyšší než u žen bývá.

Jaký je rozdíl v přístupu sportovních kruhů k oběma běžkyním?

Všechny rekordy Koubkové, československé i světové, byly ve čtyřicátých letech zrušeny. Na její příběh odehrávající se před osmdesáti lety padl poté prach zapomnění. U Semenyaové je všechno jinak. Stala se mistrní světa a vloni také olympijskou vítězkou. Její výkony platí.

Dan Hrubý




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,450
21,570
28,690
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře