V českém prostředí dostane politická situace do ulic desetitisíce lidí málokdy. Během vládní krize se to povedlo aktivistce Šárce Fialové. Povoláním překladatelka, která se zároveň stará o nemocného syna, dostala na Václavské náměstí při akci Proč? Proto! podle různých odhadů 20 až 30 tisíc demonstrantů.
Dosud málo politicky aktivní Fialová je přesvědčena, že protesty mají smysl: „Jinak by si někteří z aktérů krize dovolovali ještě daleko drastičtější kroky,“ říká v rozhovoru pro reflex.cz.
Proč jste se rozhodla do situace vstoupit zrovna demonstrací?
Protože bylo potřeba dát jasný signál, že veřejnost nadále nechce přihlížet tomu, jak se v přímém přenosu demontuje demokracie. Jak je porušována ústava. Že už máme dost toho, že se stalo naprosto běžným, aby vrcholní představitelé lhali a nenesli za to žádné následky. A demonstrace je nejpřirozenější způsob, jak tento signál předat.
Až do demonstrace na Václaváku vás ale veřejnost neznala. Zapojovala jste se už někdy dříve do pořádání podobných akcí?
Ano, aktivněji se politice z občanského pohledu věnuji víc než rok. Letos jsem se částečně podílela na dvou akcích věnovaných snaze upozornit na nebezpečí, které představuje kumulace všech druhů moci v rukou Andreje Babiše. Poslední byla recesistická akce „Svátek práce Andreje Babiše“, kde jsme ukazovali paralelu s tendencemi zavést vládu jedné strany.
Na demonstraci na Václavském námestí se podívejte na videu:
Často se ale tvrdí, že podobné protesty nemají smysl. Kritici ukazují třeba na nízký dopad početně velké akce „Děkujeme, odejděte“. Jak na to reagujete?
S tím nesouhlasím. To, že se zdánlivě na první pohled nic neděje, není nakonec tak podstatné. Za prvé trvalý občanský tlak představuje určitý limitující faktor, bez něhož by si pravděpodobně někteří z hlavních aktérů krize dovolili podnikat daleko drastičtější kroky. Ty, jichž se za současné situace neodváží. Za druhé jde především o publicitu akcí, díky které se může rozvíjet veřejná debata.
Dosahujete tím ale viditelné změny?
Ke změně nemůže reálně dojít jinak než ve volbách. Já bych si přála, aby se nám povedlo získanou publicitu během příštích pěti měsíců využít k odvrácení vítězství oligarchie a populismu díky tomu, že dokážeme k lidem dostat relevantní informace.
Objevovaly se výhrady, že bez politiků na pódiu nemá akce smysl. Proč jste se rozhodli na akci politiky nezvat?
Pro to jsme se rozhodli z několika důvodů. Za prvé by při tomto formátu, pokud bychom chtěli dát prostor spravedlivě všem, nezbylo místo skoro na nic jiného. Za druhé reakcí veřejnosti už od začátku rezonovala myšlenka na to, že je potřeba udržet se mimo stranickou politiku. A za třetí, protože bychom tím velmi usnadnili možnost nás diskreditovat pomluvami a spekulacemi, kdo za vším stojí. A to by byla velká škoda.
Jak se dívá z pódia na plný Václavák?
Hezky. Je to hlavně neuvěřitelně silná naděje a vděčnost a zároveň pokora. Potřebujeme se všichni navzájem, je důležité si uvědomit, že každý z nás je stejně důležitý a že můžeme dokázat hodně, když nebudeme jen pasívně čekat, až se to udělá nějak samo.
Budou teď ale lidé mít ještě chuť protestovat? Situace se uklidnila jmenováním nového ministra Pilného. Je tím váš cíl zčásti splněn?
Tento krok považuji pouze za kosmetický zákrok, jenž rozhodně nic neřeší. Cíle tedy zůstávají.
Proč jste odmítla pozvání na snídani od Andreje Babiše?
Debatovat s někým, jehož slovu nelze věřit, je ztráta času.
Chcete vy sama být občanskou aktivistkou i dál?
Nejde ani tak o to, co chci, ale o to, co považuji za správné. Dokud nebudu mít pocit, že bych s čistým svědomím mohla říct, že jsem udělala všechno, budu pokračovat dál.
Podporují vás vaši blízcí — partner, rodina?
Podporují, i když je to obrovsky náročné.
