nahoru

La La Land mě úplně rozzářil, říká o letošních Oscarech otec ČSFD Martin Pomothy

Kateřina Kadlecová2. března 2017 • 15:30
La La Land mě úplně rozzářil, říká o letošních Oscarech otec ČSFD Martin Pomothy
foto: Archív

Pokud milujete filmy, máte rádi i Česko-Slovenskou filmovou databázi. Virtuální encyklopedii filmů s plným informačním servisem a přetékajícími fotogaleriemi, ale taky komunitní fórum, na kterém víc než čtvrt milionu cinefilů komentuje, diskutuje a hodnotí, co pěkného to zase zhlédli. Přesně před šestnácti lety založil server www.csfd.cz tehdejší novinář Martin Pomothy alias Pomo (38) a ve čtvrtek 2. března s ním Reflex č. 9/2017 přinese rozhovor. Tady je předehra. Přesněji bonusy.

ČSFD jste rozjel na začátku jara 2001. Jak to přišlo?

ČSFD je svou podstatou garážový projekt. Nezakládal jsem ji s tím, že jdeme dělat start-up a budeme se snažit s ním uspět. Nikdy jsem si v excelových tabulkách nepočítal plán, aby mi kšeft vydělal, nikdy jsem potenciálním investorům nepouštěl powerpointové prezentace. Já prostě jen potřeboval platformu, kde bych si s lidmi mohl pokecat o filmech. Tou dobou, jako dvaadvacetiletý, jsem pracoval na webu televize Markíza. Staral jsem se jim o filmovou sekci – já, maturant elektrotechnické střední školy, jsem se na recenzích a profilech herců učil psát. Sedával jsem tam často po nocích a odcházíval z práce v půl deváté ráno. Po večerech jsem pak s pomocí kamaráda programátora dával dohromady ČSFD. Po čase jsem se z Bratislavy přestěhoval do Prahy a živil se psaním pro filmový měsíčník Cinema; psal jsem hlavně o filmové hudbě. Tehdejší redakce – Vosmík, Hejlíčková, Fuka, Prokopová, Šobr – jsou mí učitelé, pokud jde o filmovou výchovu. Z jejich recenzí jsem byl schopen citovat. Byla pro mě obrovská čest, že mě jakožto mladého Slováka nechali psát a že mě naučili vnímat a rozebírat filmy.

Jenže vy jste toužil po prostoru, na němž budou filmy rozebírat nejen filmoví kritici…

…ale všichni lidi. Vytvořil jsem si vlastní Cinemu. Online.

Kdo na ČSFD je vlastně váš nejoblíbenější uživatel, komentátor, hodnotitel?

Těch je! A nemusím s nimi nutně souhlasit. Mám rád styl psaní a originalitu pohledu Marigolda (přezdívka literárního vědce a filmového experta Víta Schmarze; pozn. red.), samozřemě Civala (Petr Cífka, redaktor MovieZone.cz – v žebříčku nejoblíbenějších uživatelů, jejichž hodnocení a komentáře ostatní uživatelé nejvíc kvitují, je na pátém místě; pozn. red.), Tetsua (filmový kritik Kamil Fila; pozn. red.), Douglase (filmový teoretik Radomír D. Kokeš, v žebříčku číslo sedm, sám POMO je druhý; pozn. red.). A spoustu dalších! Taky čtu Frantu Fuku, který na ČSFD, pokud vím, nikdy nic nehodnotil, protože má vlastní populární web. Franta byl vždycky samorost. Pamatuju si, že ani jako snad všeobecně nejoblíbenější redaktor Cinemy neměl nikdy v redakci svůj stůl. Tato recenzentská hvězda nechodila ani na redakční porady – schůzování ho nezajímalo. Možná by na ČSFD něco napsal, kdybych mu za to nabídl velké peníze, jenže já z principu žádného z komentátorů nehonoruju. Jejich přispívání musí být dobrovolné, nadšenecké.

Právě se chystáte na premiéru Padesáti odstínů temnoty. Proč, proboha?

Patří to k mému fungování. Bude to nejspíš kravina stejně jako první díl, ale zase na to přijde do kina obrovská spousta lidí, jen proto, že je kolem toho takový hype. Tak to chci z principu vidět. A na premiérách bývá legrace. Třeba tam budou rozdávat kondomy!

Četl jste knižní předlohu?

Nemám čas číst ani ty nejlepší knížky, natož tuhle. A vlastně nemám ani chuť. Já jsem audiovizuální člověk, mám rád spojení obrazu a hudby ve filmu, souznění více talentů. Když se dílo povede, přichystá mi za mnohem kratší čas podstatně větší uspokojení než knížka, černobílá placatá věc. Za pro mě ideální považuju filmy, ve kterých se málo kecá, ale pohltí mě myšlenkou, zprostředkovanou obrazem a zvukem – z poslední doby třeba Revenant: Zmrtvýchvstání. Slova nejsou potřeba. Rodíme se i umíráme bez nich.

Když už jsme u oscarových filmů, jací byli vaši letošní favorité?

Rozhodně La La Land, ten mě úplně rozzářil. Už když jsem u toho seděl v kině, říkal jsem si, jak se Damien Chazelle dokázal trefit do vkusu a srdcí akademikům a že tenhle film prostě musí být nominovaný v rekordním počtu kategorií. A stalo se – dostal čtrnáct nominací. Aniž by komukoli podlézal. Perfektně naplnil a vyčerpal žánr muzikálu, povozil se na aktuální retro vlně a popsal život v Los Angeles, kde se všichni, kdo tam chtějí uspět, musejí vzdát vztahu kvůli kariéře. Úžasný film! Kolik se asi po triumfu La La Landu vyhrne podobých muzikálů?

Vzpomínám, jak podobně nastartoval Christopher Nolan úplně nový trend komiksových akčních filmů.

Přesně. Po Burtonových dvou Batmanech z přelomu devadesátých let přišel velký útlum: Schumacherův Batman navždy byl rozpačitý, jeho pokračování Batman a Robin úplná katastrofa. Ten má u nás na ČSFD jen něco málo přes třicet procent. A najednou přišel Christopher Nolan, režisér výborných thrillerů Memento a Insomnie, s novým stylem, s Batmanem temným, realistickým a lidským. Jeho Batman začíná roku 2005 v kinech uspěl spíše průměrně, ale obrovské haló se kolem něj udělalo po vydání DVD a blu-ray disků. Následné Temný rytíř i Temný rytíř povstal pak byly i v kinech enormně úspěšné. Zachovaly stejnou estetiku, a nejenže resuscitovaly postavu Batmana, ale obrovsky ovlivnily způsob natáčení superhrdinských a komiksových filmů vůbec. Některé se inspirovaly, jiné vysloveně přiživily.

Hodně se mluví o tom, že Oscary jsou pro staré publikum, že jsou konzervativní, že umírají.

Možná by se celý ceremoniál, organizace, instituce daly omladit – oscarová komise by mohla do procesu včlenit youtubery a instagramisty, ale doufám, že to prostě nechtějí. Že z toho neudělají MTV šou, že nechají nadále rozhodovat ty, kteří už mají něco za sebou, jakkoli konzervativně. Ale nemyslím, že by se v posledních letech nesnažili vyhovět mladým divákům. Vezměte si Počátek od Christophera Nolana: to je sice dobrý, chytře udělaný a vizuálně strhující film, ale v podstatě jde o moderní akčňák s prvky sci-fi, žádné drama, kde by se řešily etické otázky. No a vidíte, v roce 2011 dostal čtyři Oscary v technických kategoriích a k tomu byl nominovaný na nejlepší film roku. Navíc to rozšíření hlavní kategorie na devět nominací, to je jednoznačně krok směrem k mladým divákům a okrajovějším žánrům či diváckým skupinám – aby byly taky zastoupeny.

Před časem jste si veřejně stěžoval, že máte na ČSFD velký problém sehnat programátory.

To je skutečně fuška, ajťáky hledáme permanentně. Technologických firem je prostě moc, konkurence je obrovská – nemyslete si, že to neřeší každý včetně firem v Silicon Valley. Minulý týden jsme na ČSFD zprovoznili novou sekci Vývojáři a už se nám ozvali první zájemci, což je skvělé. Do benefitů jsme zanesli i náš rekreační domek na Floridě, seniorní zaměstnanci tam můžou trávit dovolené. To je baráček ve Fort Lauderdale s bazénem a třemi ložnicemi, přičemž v té třetí je jen rozkládací pohovka, obrovská obrazovka a vytuněné repráky. Pronajímáme ho přes moji americkou firmu. Učím se, jak v Americe funguje byznys, časem tam chci trávit více času.

Filmy podle ČSFD.cz

Celý rozhovor najdete v tištěném Reflexu č. 9/2017, který vyšel ve čtvrtek 2. března.

Reflex 09/2017





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,520
21,670
29,040
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře