nahoru

František Radkovský: Cítím jako svoje pochybení, že jsem vyznamenání od prezidenta loni převzal

Jana Bendová21. prosince 2016 • 12:00
Emeritní biskup František Radkovský (770.
Emeritní biskup František Radkovský (770.
• foto: 
Nguyen Phuong Thao

Když jsem se o něj začala hlouběji zajímat, slyšela jsem ze všech stran totéž: je to super chlap. Tenhle super chlap má jednu zásadní výhradu vůči prezidentu Zemanovi a také se obává o osud Evropy.  Emeritní biskup František Radkovský (77), původně matematik, dále vysvětluje, proč je předmanželský sex hřích anebo proč jeho tatínek psal komunistickému prezidentovi Zápotockému.

Nedá mi to, zeptám se hned zkraje na náš „horký podzim“: vy jste loni od prezidenta Zemana dostal vyznamenání, letos jste pozvánku na Hrad také měl, ale nešel jste. Dokonce jste řekl, že vás mrzí, že jste loni vyznamenání neodmítl. Čím se prezident tak provinil?

Víte, já mám k panu prezidentovi především jednu zásadní výhradu, a sice: chová se populisticky, často pomíjí svou zodpovědnost státníka. Je člověkem, který má jedno z nejdůležitějších postavení v republice, jenž má svým životem a svědectvím ukazovat jasný směr, přesto se spíš snaží jen se zalíbit. Má populární heslo, že je prezidentem dolních deseti miliónů. To beru, ale je potřeba, aby ty dolní táhl nahoru morálně, duchovně, po všech stránkách. Bohužel to tak není.

A takový podle vás loni, když jste vyznamenání přebíral, ještě nebyl?

Já se nechal zlomit panem Forejtem a mrzelo mě to. Je pravda, že pan prezident tehdy vyznamenávaným řekl, že není důležité, kdo vyznamenání dává, ale kdo ho přijímá. A je pravda, že tam mezi námi byla spousta opravdu vynikajících lidí. Třeba vedle mě stál pan doktor Bohdan Pomahač, člověk, kterého si všichni vážíme, a mnozí další. Ale vyznamenaní byli tehdy i lidé, kteří až příliš ochotně sloužili komunistickému režimu. Cítím jako svoje pochybení, že jsem řekl ano.

Jestliže příští rok pozvání na Hrad dostanete, opět nepůjdete?

Uvidíme, jaká bude situace. Jak už jsem řekl, letos byla vyhrocená. Kvůli nevyznamenání pana Bradyho, kvůli tomu, koho pan prezident na výročí republiky pozval a nepozval. Na Hrad nechodí rektoři univerzit, víme proč, toho si vážím, zkrátka ta situace byla taková, že bylo jasné nejít. Uvidíme, co bude dál.

480p 360p 240p
VIDEO: František Radkovský o státním vyznamenání a prezidentu ZemanoviVIDEO Jana Bendová

Zajímáte se o politiku - jaká podle vás je ta současná česká? A teď už nemám na mysli prezidenta Zemana.

Ano, prezident Zeman a Sobotkova vláda opravdu nejsou jedno a totéž. Myslím si, že tahle vláda je docela úspěšná – především ve smyslu, že ještě drží pohromadě. To není u nás zrovna obvyklé. Snaží se dělat rozumné věci. Samozřejmě výhrad mám dost. Ale každý je chytrý, dokud to nedělá. Celkové klima společnosti však dobré není. Mluvím o klimatu celé Evropy. Bezbřehý liberalismus například způsobil, že se politici až příliš zajímají o starosti menšin a starosti většin přehlížejí. Konkrétně se třeba výrazně věnují LGBT, lidem s menšinovou sexuální orientací, a klasická rodina a manželství jdou stranou. To mají politici podporovat! U nás to naštěstí ještě není tak zlé jako na Západě.

A fenomén Babiš? Renomovaný server Politico ho zařadil mezi osmadvacet osobností, které formují, otřásají nebo vzrušují Evropu. Vás „český Trump“, jak ho nazývají, vzrušuje?

Babiš je jen součástí celoevropského fenoménu. Podívejte na Rakousko, na Francii a mohl bych pokračovat. Nástup větších či menších populistů zavinilo selhání tradičních stran. Myslím si, že Evropa byla otci zakladateli založena na křesťanství. A dneska z původních základů nezbylo zhola nic. V západní Evropě je to dokonce horší než u nás. Lidi najednou cítí, že politika je proti nim, i když nevědí proč. Selhala pravice i levice a lidi se shánějí po někom, kdo ještě neselhal. Pak se kdejaké extravagantní okrajové směry dostávají dopředu. Víme, jak to bylo v minulosti i u nás Bárta, Okamura...

Myslíte, že je Andrej Babiš jako oni?

Je schopnější. Každopádně to teprve ukáže budoucnost. Teď je jeho hnutí ještě nesystémový a nesourodý celek s vágním programem „řídit stát jako firmu“. Vážné nebezpečí takové té tvrdé ruky vidím, podívejte se na Maďarsko, Polsko a třeba i na slovenského Fica. V postkomunistických zemích to přece jen máme v krvi. Ještě v nás nedozrálo demokratické myšlení, z bezradnosti nad nabídkou tradičních stran vezmeme za vděk někým, kdo dává jednoduchá řešení na složité problémy.

O tom se teď hodně diskutuje: lidé nevěří politickým elitám, ztrácejí staré sociální jistoty, bojí se globalizace, imigrantů, tradiční strany slábnou, populisté sílí… Děje se něco vážného, zlomového?

Ano, a už jsme o tom mluvili. Děje se podstatná věc. Jak se říká, každý stát žije na těch myšlenkách, na kterých vyrostl – a my jsme je ztratili. Především křesťanství, které nás spojuje. To je pryč. Co nás teď dává v Evropě dohromady? Brusel se svými předpisy, jakkoli jsou také třeba? Má-li mít Evropa budoucnost, pak jako federální stát. Před několika lety mi vynikající člověk, vietnamský kardinál Van Thuan, jenž měl mimochodem za sebou 13,5 roku komunistického vězení, řekl velice moudrou věc. Říkal: Mare nostrum, Naše moře, to bylo za starých Římanů Středozemní moře, okolo kterého se vše odehrávalo. Dnes je Mare nostrum Tichý oceán. Na jedné straně Čína, Japonsko, Indie, na druhé Jižní Amerika s Brazílií, Severní Amerika s Kanadou a Spojenými státy – tam leží budoucnost. Jsou to stamiliónové státy – a co je proti tomu Evropa?! Jestli chce obstát, tak jedině společně.

Budu dělat ďáblova advokáta: Evropa možná křesťanství ztrácí, ale také je pravda, že neválčí, nejsou tu hladoví sirotci...

To je ještě setrvačnost křesťanství. Otcové zakladatelé Schuman, Monnet, De Gasperi, Adenauer byli křesťané. To oni řekli, že chceme-li změnit vývoj v Evropě, aby nebyly další války, je třeba se spojit na společném jmenovateli. Posledních padesát sedmdesát let dokazuje, že se to podařilo. Teď se uvidí, co bude dál. Jestli se těsná spolupráce v Evropě rozpadne, jestli budou další exity jako brexit. Nacionalismus, který tady znovu roste, vyústil v krvavou tragédii 20. století. A sotva jsme se z něj dostali, tak se tu začíná klubat opět. Podívejte, kolik lidí u nás by chtělo vystoupit z EU. Ano, fajn, vystupte, nejdřív ale vraťte ty peníze, co jste dostali. Pak to bude férový.

Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném Reflexu, který vychází 22. prosince.

Reflex 51/2016





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,640
21,740
28,700
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře