Politolog Jan Kubáček: Předvolební průzkumy nejsou zprávou o výsledku voleb | Reflex.cz
nahoru

Politolog Jan Kubáček: Předvolební průzkumy nejsou zprávou o výsledku voleb

Jiří Štefek24. srpna 2016 • 07:00
Politolog Jan Kubáček: Předvolební průzkumy nejsou zprávou o výsledku voleb
Podle politologa Jana Kubáčka je všechny průzkumy potřeba brát s velkou rezervou, protože popisují spíš trendy a nálady ve společnosti a konečném výsledku voleb rozhodují zcela jiné okolnosti.
• foto: 
www.phoenixresearch.cz

Na začátku října v České republice proběhnou volby do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. Veřejný prostor zplavují nejrůznější průzkumy volebních preferencí. Podle jednoho z nich, který zpracovala agentura Phoenix research, by měla ČSSD zvítězit až v devíti krajích. Podle jejího ředitele, politologa Jana Kubáčka (jenž v minulosti působil jako poradce čelných představitelů Věcí veřejných) je všechny průzkumy potřeba brát s velkou rezervou, protože popisují spíš trendy a nálady ve společnosti a konečném výsledku voleb rozhodují zcela jiné okolnosti.

Když se vás zeptám obecně jako politologa, nakolik relevantní jsou průzkumy volebních preferencí, které nejen před volbami v Česku prezentuje hned celá řada výzkumných společností a agentur včetně té vaší?
Průzkumy preferencí jsou spíše informací o trendu, zájmu voličů o volby a účast ve volbách, případně o potencionálních tématech voleb, rozhodně ne detailním verdiktem několik měsíců a týdnů před volbami o vítězi či detailním výsledku voleb. Na to pověstně proteče ještě příliš vody, objeví se různé kauzy a pseudokazy, část voličů to od účasti u voleb odradí, naopak některé voliče to vybudí doslova v den voleb k cestě do volebních místností. Shrnuto, podtrženo – v případě průzkumů jde o zajímavou zprávu o náladách ve společnosti, ne však o detailní zprávu o výsledku voleb několik měsíců předem. V tom je naprosto svrchovaným pánem volič, ten „rozdává a míchá karty“.

Podle čeho se lidé před volbou rozhodují? Nakolik je ovlivňují podobné průzkumy?
Je několik teorií v oboru, které se doposud nedokáží dohodnout, zda výzkumy vedou voliče k podpoře předpokládaného vítěze voleb nebo naopak outsidera voleb, kterému voliči chtějí pomoci a přilepšit. Platí však, že role průzkumů je vždy jen dílčí, často ji voliči používají spíše jako zpětné utvrzení o správnosti svého voličského postoje.
Průběžné analýzy voleb ukazují, že pro voliče je mnohem důležitější charisma kandidáta, to zda evokuje energickou politiku, jak vystupuje, argumentuje, jaká s ním panuje spokojenost. Do regionálních voleb navíc velmi promlouvá spokojenost či nespokojenost s vládou, premiérem a jeho stylem politiky. Rovněž do voličova rozhodování mocně vstupují různé kauzy, aférky a pseudokauzy, ale také stále více posiluje i rodinná volba, kdy se rodiny voličů rozhodují buď společně či mladí voliči často volí podle svých rodičů.

 

A nyní k datům vaší agentury Phoenix research. Podle posledních výsledků přisuzujete vítězství ČSSD hned devíti hejtmanských křesel a hnutí ANO jen ve dvou případech. Je to podle vás skutečně reálný výsledek?
Odkážu na svá předchozí vyjádření a argumenty. I výzkumy Phoenix research především vnímám jako zprávu o trendech, o voličské spokojenosti či nespokojenosti s kandidáty, o tématech, která jsou pro voliče důležitá. Výzkumy rovněž naznačují jaká je dlouhodobě nálada jít k volbám či naopak, volby ignorovat. Ale jde o trendy, které mnohé řeknou, ale zároveň ještě neurčují, jaký bude volební výsledek na začátku října. Na to je ještě daleko do voleb a horká, často tvrdá a konfliktní, fáze kampaně je ještě před námi.

Považujete vzorek 9308 voličů za celou Českou republiku za dostatečný? Vždyť je to je v průměru zhruba 700 lidí na kraj. Je takový vzorek reprezentativní?
Ano, je, protože vychází z posledního šetření Českého statistického úřadu, ctí jeho metodiku a především reprezentativní vzorek naší tuzemské voličské populace. A výhodou je, že se měří napříč regionem, ne „jen“ někde na náměstí krajského města před kavárnou či naopak cíleně před továrnou či před poliklinikou, což samozřejmě významně upravuje výsledky. Pracujeme se všemi skupinami občanů, kteří mají voličské právo, oslovujeme jejich vzorky z takového množství, kolik jich skutečně je i v naší populaci – nehledě na věk, pohlaví, bydliště, vzdělání, příjem.

V čem je vámi použitá metoda on-line průzkumu metodou CAWI odlišná od jiných průzkumů?
CAWI (Computer Assisted Web Interviewing) je dnes už velmi osvědčená a ve světě často používaná metoda dotazování u respondentů, kteří odpovídají ryze v on-line prostředí. Používá se jistě také u jiných agentur v ČR, zejména pak v kombinaci s face to face dotazováním. 

Není vzorek voličů podle věku poněkud více vychýlen ve prospěch věkové skupiny 55+ a skupin s nižším vzděláním? To přece může ovlivnit výsledky průzkumu.
Není, z těch důvodů, o nichž jsem hovořil v předchozích odpovědích.

V minulosti jste pracoval pro několik čelných představitelů Věcí veřejných. Máte s nimi ještě nějaké kontakty?
Ne, nemám.

Nepovažujete za profesní handicap, že jste před lety z pozice nezávislého politologa přešel do služeb jedné politické strany a po čase se vrátil zpět do "nezávislého sektoru"?
Ne, naopak. Bylo velmi zajímavé konfrontovat „učebnicové” teorie s reálnou praxí, skutečnou tvorbou zákonů, bojem s reálnou a houževnatou byrokracií, různým lobby v komorách Parlamentu. To vám ani desítky let teorie politologie nezprostředkují. Pro mě je navíc důležité, že jsem jasně veřejně oznámil přechod do státní administrativy a následně i návrat do analytického prostředí.

Máte vy osobně nějaké politické ambice?
Ne, v horizontu let, rozhodně nemám.




Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější