Ve Varech se pořád mluví o Anthropoidu. Je totiž o čem. Podle zahraničních novinářů jde o „významný film, s důležitým tématem a fantastickými herci“. Zdá se, že do okolností atentátu na Heydricha pronikli celkem bezbolestně. Jen některým vrtalo hlavou, proč v příběhu z roku 1942 nejsou žádní Židé. „Protože jsme se chtěli soustředit pouze na samotnou akci a okolnosti kolem ní,“ vysvětlil režisér Sean Ellis.
Akci Anthropoid režisér zkoumal patnáct let: „Někdy je přínosné, když přijde kdosi zvenčí a podívá se na vaši historii jinýma očima. Paradoxně mě ta vaše historie zaujala víc než moje vlastní, nikdy jsem nebyl v Britském muzeu, je to hanba.“ Ellis také vysvětlil, proč v jeho filmu je z Gabčíka odhodlaný frajer a Kubiš je spíš opatrný a hrdinství v sobě musí v průběhu událostí teprve objevit: „Snažil jsem se je od sebe co nejvíc odlišit, když máte dva protagonisty, nemohou přece dělat totéž, proč byste jinak měli dva, že jo?“
S nastudovanými fakty nakládal velmi uvážlivě, a když už se od nich odklonil, věděl proč: „Například z historických pramenů jsem věděl, že všichni parašutisté dostali na pomoc tři pilulky. Kyanid, prášek na spaní a amfetamin. Takže když pochopili, že jde do tuhého, mohli si vzít životabudič. To jsem ale ve filmu neukázal. Nechtěl jsem, aby jejich hrdinství bylo poznamenáno tím, že mohli jednat pod vlivem drog.“ A taky každému parašutistovi přidělil jen jednu dívku, přestože údajně žili mnohem pestřejším životem. I tyhle detaily tvoří skládanku jednoho z mála hrdinských činů české historie.
„Dnes víme, že Kubiš a Gabčík byli hrdinové a obdivujeme je. Jenže já si pořád představuju, že v té době možná bylo běžné, že lidé byli pevnější, precizněji ukovaní. Byli vychování pevnou rukou, žili v souladu se svými postoji a hodnotami a pro pravdu byli ochotni riskovat,“ řekla Aňa Geislerová, která ve filmu hraje Gabčíkovu partnerku. Poprvé si v angličtině zahrála Alena Mihulová, dostala významnou roli paní Moravcové, u níž parašutisté najdou azyl: „Co mi běželo hlavou, když jsem film konečně viděla? Že jsem hrdá na to, že jsem Češka.“
Snímek vznikl v česko-francouzsko-britské koprodukci. Za českou stranu se o film staral David Ondříček, který si nesmírně pochvaloval, jak se podařilo zachytit atmosféru Prahy roku 1942. A také, že režisér využil leckteré lokace, které už si zahrály v Ondříčkově dobovce Ve stínu. Do amerických kin film zamíří už 12. srpna, datum české premiéry zatím není stanoveno, ale snad bychom se Anthropoidu mohli v českých kinech dočkat ještě letos.
