Ekonom David Marek: Češi jsou ve střední a východní Evropě nejzadluženější | Reflex.cz
reklama
nahoru

Ekonom David Marek: Češi jsou ve střední a východní Evropě nejzadluženější

Jiří Štefek1. června 2016 • 13:00
Ekonom David Marek: Češi jsou ve střední a východní Evropě nejzadluženější
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka je sice Češi nejzadluženější ve střední a východní Evropě, oproti západní Evropě je však jejich zadlužení ještě nízké.
• foto: 
Archiv Davida Marka.

Ačkoliv je zadlužení českých domácností oproti západoevropským zemím relativně nízké, za posledních deset let se jeho úroveň v poměru k velikosti majetku Čechů zdvojnásobila. Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek vidí za růstem dluhů Čechů optimismus ze současné ekonomické situace a upozorňuje, že objem problémových úvěrů poskytnutých lidem je nejnižší za sedm let.

reklama

Ke konci dubna dlužily české domácnosti bankám 1,347 biliónu korun, meziročně to bylo o 96 miliard korun více. Jak hodnotíte rychlost zadlužování Čechů a jeho poměr k majetku? Nezačínají být Češi předlužení?
Zadluženost českých domácností stoupá díky nízkým úrokovým sazbám a stoupajícímu optimismu ohledně ekonomické situace v současnosti a blízké budoucnosti. Obvyklým měřítkem zadluženosti domácností je poměr dluhu a disponibilního důchodu (objem prostředků, které mohou lidé plně využít k nákupu zboží, pozn. autora). Ten se aktuálně pohybuje na 60 procentech. Pro srovnání, před deseti lety byl poloviční. Ve srovnání se západoevropskými zeměmi je to úroveň relativně nízká, průměr v eurozóně činí 93 procent. Ovšem v rámci zemí střední a východní Evropy jsou české domácnosti nejzadluženější v relaci ke svým příjmům.

Hlavním tahounem růstu dluhů Čechů jsou hypotéky, u kterých jsou rekordně nízké úroky. Nezačíná být výše hypotečních dluhů potenciálním nebezpečím pro ekonomiku a nehrozí tu vznik realitní bubliny?
Riziko z příliš vysoké zadluženosti domácností je stále přijatelně nízké. Roste především objem hypoték, které bývají zajištěny nemovitostí, zatímco celkový objem spotřebitelských úvěrů v podstatě stagnuje. Objem problémových (v selhání) úvěrů poskytnutých domácnostem klesl na 3,7 procenta, což je nejméně za posledních 7 let.

Většinu svých peněz mají Češi uloženou na běžných účtech, kde je prakticky nulové úročení. Objem peněz na účtech s výpovědní lhůtou naopak mírně klesl. Čím si to vysvětlujete?
Co se týče struktury vkladů, je v celku logické, že při velmi nízkých úrokových sazbách lidé preferují likviditu, to jest běžné účty před termínovanými účty.

Jaký dopad na zadlužování Čechů, ale i jejich ukládání peněz u bank by měly záporné sazby, o  nichž se uvažuje?
Zavedení záporných úrokových sazeb by nejspíše bylo provedeno tak, že by se nepromítlo do klientských sazeb, ale spíše by zasáhlo banky. Proto by dopady na domácnosti nebyly prakticky žádné, Pokud by se ovšem měly propadat úrokové sazby centrální banky výrazněji do minusu a stáhly by s sebou i sazby u vkladů, potom je otázkou, kde by byl práh citlivosti domácností. Držením hotovosti se sice vyhnete záporným úrokům, ale nese to s sebou jiné náklady (zabezpečení, platební operace). V tomto ohledu, tedy jak hluboko pod nulu mohou klesnout úrokové sazby, se ekonomie stále pohybuje v neprobádaných vodách.



Klíčová slova: dluhyhypotékyfinanceekonomika



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama