Profesor Miroslav Mareš (41) z brněnské fakulty sociálních studií je dlouholetým expertem na extremismus. Zeptali jsme se, co říká fenoménu Ortel.
Kam lze z vašeho hlediska zařadit zpěváka Ortela na české hudební scéně? K její extremistické větvi?
V minulosti působil ve skupině Conflict 88 a ta byla jednoznačně extremistická. U skupiny Ortel je to složitější, její texty nejsou až na výjimky tak razantně formulované a skupina není uzavřena do neonacistického subkulturního prostředí. Není tím, co bylo v minulosti běžně označováno za extremistickou hudební skupinu. Ale mnoha extremistům se líbí. Rozhodně ne každý, kdo Ortel poslouchá nebo jde na jeho koncert, je extremista.
On sám si stěžuje, že jeho koncerty jsou neustále monitorovány českou policií. Je to tak, že kdyby měla dostatek podkladů, už ho obviní ze šíření rasové nebo jiné nenávisti? Znamená to, že je dosud nemá?
Monitoring nemusí souviset jen se sledováním textů či vystupováním na pódiu. Na jeho koncerty chodí i část extremistické scény a ta může působit určité bezpečnostní problémy i nezávisle na tom, co právě dělá kapela. A pokud se týká textů, u nás je hodně nejednotný názor bezpečnostních a justičních složek, co by mělo být stíháno ohledně negativních projevů proti islámu. Takže kvůli písni Mešita obviněn nebyl, jiné věci na něj asi opravdu nemají. Ale to je spíš otázka na policii.
Když vidíte Ortelův koncert nebo se díváte na jeho videa a písničky, cítíte zvláštní, až kryptickou atmosféru a kulisy, v nichž všechno probíhá. Je to v širším smyslu kultura evokující násilí, diktátorské pojetí světa, nebo dokonce fašismus?
Vidím tam určitou stylizaci do role ideových vůdců „plebejského lidu“ proti establishmentu. Slovo fašismus je v současnosti nadužívané. Když chceme, tak jím můžeme onálepkovat leccos, v tomto případě jsem k tomu zdrženlivý.
Anebo je to tak, že Ortel nabídl určité pojetí světa a jen se na něj navěsily určité typy?
To si netroufnu jednoznačně říci, už kvůli jeho kontroverzní minulosti, spíš bych to viděl na souběžně probíhající časovou symbiózu. Tomu „navěšení určitých typů“ se zase nijak vehementně nebránil, spíš naopak.
Jak se okrajová figura jako Ortel stala součástí hlavního proudu? Souvisí to s jeho CD Mešita?
Částečně ano, ale jeho vzestup začal už dříve. Aniž bych se stavěl do role hudebního znalce, řada jeho melodií je chytlavých a zapadá do tradic českého zábavového big beatu. Když k tomu dodává texty, které vyjadřují obavy a nálady obyčejných lidí nespokojených s politickým a mediálním mainstreamem, staví ho to do role symbolického reprezentanta formujícího se protestního hnutí. Podpora ve Slavíkovi má zřejmě pro řadu lidí i rozměr politického odporu.
