Vláda se zachovala lehkomyslně, budou muset přijít tvrdá opatření a čím dřív to bude, tím míň drastická budou, předpovídá evoluční biolog Jaroslav Flegr. Znovu se podle něj vrátí nebezpečnější kmeny viru a v těžkém stavu bude víc lidí. Nošení roušek je nevyhnutelné, ale přijít bude muset daleko víc opatření.
Počet nakažených vyskočí brzy nad tisíc a pak poroste i nad 2 tisíce, tvrdí profesor Flegr. Znovu se totiž propojí společnost, mimo jiné díky otevření škol, které se ale podle Flegra znovu zavřou, zřejmě i ty základní. Šíření viru ale bude svědčit i počasí a změna chování lidí. Flegr v rozhovoru vysvětluje, jakou roli hraje třeba vlhkost v místnostech, ve kterých spolu znovu víc budeme.
Všichni bychom měli podle Flegra nosit roušky, a to na více místech, než je teď povinné. Je to celé o naší vlastní zodpovědnosti a ohleduplnosti. Měli bychom se míň scházet, být co nejvíc doma. Podle Flegra by možná pomohlo, kdyby se nakazil i premiér Babiš, třeba by pak bral epidemii víc vážně. Lidé, kteří roušky odmítají a argumentují proti nim, včetně lékařů, se podle Flegra pletou.
Na místě jsou obavy, že koronavirus za sebou zanechává trvalé následky, míní biolog. Jsou tu ale i pozitivní zprávy. Vakcínou bude potřeba proočkovat méně lidí, než se původně myslelo. Zároveň se díky němu posuneme dopředu třeba v tom, že přestaneme dělat nesmyslné mezinárodní konference a budeme víc pracovat z domova.
Příroda nám dala 100 let klidu a teď se vracíme zpátky do normálu, říká Flegr. Tím normálem se myslí vyrovnávání se s pandemiemi, epidemiemi a podobnými úskalími. Máme štěstí, že covid-19 je jen „chcípáček“. Mohlo to totiž být daleko horší.
Jaká opatření budou muset přijít a kdy? Proč si profesor Flégr myslí, že nákaza se bude znovu šířit daleko rychleji a bude daleko nebezpečnější? Jak se dívá na odmítání roušek a vládních opatření? A byla chyba otevřít hranice a sundat roušky v květnu?
Na další zajímavé rozhovory se podívejte zde >>>
