Letošní prezidentské volby jsou zatím natolik vyrovnané, že mohou reálně skončit překvapením v podobě remízy. Ta je možná od roku 1964, kdy ústavní dodatek dal právo volit prezidenta i občanům amerického hlavního města Washington – zvaného oficiálně District of Columbia. Do sboru volitelů tehdy přibyli tři noví volitelé za hlavní město a volitelů je od té doby sudý počet — 538.
Aktuální rozložení hlasů a systém voleb, kdy stát ve 48 případech (Nebraska a Maine, jsou navíc rozděleny na menší obvody) přiděluje všechny hlasy volitelů kandidátovi, který v daném státě získal nejvyšší počet hlasů od voličů, totiž dávají šanci na to, že se odehraje jeden ze tří netypických volebních výsledků.
Lucky looser
Může se stát, že prezidentem bude zvolen kandidát, který dostane méně hlasů od voličů. Jak je to možné? Jednoduše proto, že například Clintonová vyhraje s velkým náskokem ve velkých státech, jako je Kalifornie nebo Illinois, ale Trump získá velmi těsné výhry v menších bitevních státech a to mu přinese potřebných 270 volitelů.
Podle současného stavu se zdá jasné, že letos představitelné je pouze to, že nastane scénář, kdy kandidátka demokratů bude mít většinu hlasů voličů, ale nedostatek volitelů a prohraje. Lucky looser – šťastný poražený – tak může být jen Trump, protože opačný scénář je početně už asi nemožný. Naposledy se „nevítěz“ stal prezidentem v roce 2000, kdy republikán G. Bush takto předstihl demokrata Ala Gorea.
Remíza
Stát se ovšem může také to, že oba hlavní kandidáti získají hlasy přesně 269 volitelů a volba skončí ve sboru volitelů remízů. Zde je ale jeden zádrhel: podle ústavy nemusí volitelé hlasovat pro toho, kdo v jejich státě získal nejvíce hlasů od voličů. Může se tedy stát, že mezi 8. listopadem a 19. prosincem, kdy budou volitelé hlasovat o prezidentovi, někdo „přeběhne“, a remízu tím „zruší“.
Když ale verdikt volitelů bude opravdu v prosinci znít 269:269, rozhodne o budoucím prezidentovi až lednové hlasování Sněmovny reprezentantů – dolní komory amerického Kongresu. V takovém případě nehlasují jednotliví poslanci, ale sčítají se hlasy za jednotlivé státy. V praxi se sejdou poslanci z každého státu a hlasují, koho podpoří. Kdo má většinu, získává tento stát.
Zajímavé je, že do volby ve Sněmovně reprezentantů postoupí tři kandidáti s nejvíce hlasy mezi voliteli. Byli by to tedy asi Trump, Clintonová a buď nezávislý kandidát z Utahu Evan McMullin, pokud svůj stát vyhraje, nebo někdo, komu dá hlas někdo z „přeběhlých“ volitelů Trumpa nebo Clintonové.
Kdo má pak v hlasování ve Sněmovně reprezentantů více států, je zvolen prezidentem. Zatím mají převahu ve Sněmovně reprezentantů republikáni a všechny dosavadní odhady jim dávají předpoklad, že většinu obhájí. To je důležité, protože prezidenta by vybírala již nová Sněmovna reprezentantů.
Scénář, kdy dojde k volební remíze
Trump–Kaine v Bílém domě
V případě remízy 269:269 i u viceprezidenta by ho zvolil nový Senát, kde by už hlasovali všichni senátoři samostatně. Teoreticky by se tedy mohlo stát, že většinu v Senátu získají demokraté a v Bílém domě v případě remízy v prezidentské volbě pak bude sedět republikánský prezident a demokratický viceprezident.
Nevítězové
Existuje i možnost třetího netypického výsledku, pokud v Utahu opravdu vyhraje alternativní republikánský, protitrumpovský kandidát a mormon Evan McMullin, který zatím ztrácí na Trumpa v silně mormonském Utahu jen několik procent. Takový výsledek může vést k situaci, kdy žádný kandidát nebude mít potřebných 270 volitelů a pak také o prezidentovi rozhodne Sněmovna. Do rozstřelu by pak postoupili Trump, Clintonová a právě McMullin.
A co by se dělo při lednové volbě ve Sněmovně? Dlouho se předpokládalo, že kdyby nastala volba ve Sněmovně, zvolí poslanci prezidentem někoho jiného z republikánské strany než Trumpa, kterého stranický establishment nemá úplně v lásce. Například se spekulovalo o republikánském šéfovi Sněmovny Paulu Ryanovi. Teď se ale vztahy mezi Trumpem a republikány poněkud zlepšily, takže by asi poslanci nešli proti vůli voličů a Trumpa potvrdili.
Scénář, kdy nikdo nezíská celkové vítězství
Zda nastane některý z „divokých“ výsledků, poznáme už za čtyři dny.
