Clintonová by nebyla první Američankou v prezidentské funkci | Reflex.cz
reklama
nahoru

Clintonová by nebyla první Američankou v prezidentské funkci

Petr Sokol26. října 2016 • 19:00
Clintonová by nebyla první Američankou v prezidentské funkci
foto: Profimedia.cz

Celý svět řeší, že v případě zvolení Hillary Clintonové budou mít USA v čele vůbec první ženu. Mnohé ale může překvapit, že kandidátka demokratů by ve skutečnosti nebyla první Američankou v prezidentské funkci. Tou se trochu paradoxně stala žena, která se stejně jako Hillary Clintonová narodila v Chicagu, ale o 27 let dříve než demokratická favoritka letošních voleb.

reklama

První dáma prezidentkou

Janet Rosenbergová pocházela z židovské rodiny a na studiích oboru zubařství se seznámila s mladým zubařem Chedim Jaganem, jenž pocházel z exotické země — tehdejší kolonie Britská Guyana, která leží na severu jihoamerického kontinentu. Brzy se oba mladí lidé vzali a odjeli do manželovy domoviny, kde spolu založili zubařskou praxi.

Jagan se ve své zemi postupně vypracoval ze zubaře až na lídra největší politické strany bojující za nezávislost země. Manželka, už s jeho příjmením, se následně stala za stejnou stranu poslankyní a dotáhla to podobně jako Hillary Clintonová až na první dámu ve své nové vlasti, protože Chedi Jagan se stal v roce 1992 prezidentem již nezávislé Guyany.

Po jeho smrti se i samotné Jaganové podařilo získat dokonce post nejvyšší, protože ji v roce 1997 parlament této jihoamerické země zvolil historicky první ženou i cizinkou v úřadu prezidenta. Jaganová, jež na úřad později rezignovala ze zdravotních důvodů, si vlastně prošla stejnou politickou cestu jako Clintonová, jen s tím rozdílem, že byla nejprve členkou parlamentu a až potom první dámou.

Obě ženy spojuje nejenom to, že byly obě také členkami vlády, ale také fakt, že obě náleží k politické levici. Jaganová ovšem byla v politickém spektru přece jenom o něco více vlevo, protože byla členkou jasně marxistické strany.

Kandidátka „volné lásky“

Vrátíme-li se ale do Spojených států, samozřejmě platí, že Clintonová se může opravdu stát historicky první ženou, která bude řídit Bílý dům. Už před ní sice některé příslušnice něžného pohlaví o úřad prezidentky USA usilovaly, ale zatím žádná za jednu ze dvou rozhodujících stran. První ženskou kandidátkou byla už v roce 1872 sufražetka a propagátorka „volné lásky“ Victoria Woodhullová, již do boje vyslala malinká Strana rovných práv.

Kandidovala v době, kdy ženy ještě ani nesměly volit a ty, které se o to pokusily, byly dokonce zatčené. Asi nepřekvapí, že Woodhullová ve volbách nezískala žádný volitelský hlas. Dokonce si ho ani nemohla dát sama, protože byla v den voleb ve vězení za publikaci „obscénností“, za něž bylo označeno její pojetí „volné lásky“, pod kterou ale ona sama rozuměla zejména to, že se lidé budou moci ženit či rozvádět bez zasahování státu.

Ženy na vzestupu

V 70. letech 20. století se pak objevily první váženější uchazečky o funkci prezidentky v obou velkých stranách, a Geraldine Ferrarová to dokonce u demokratů dotáhla až na oficiální viceprezidentskou kandidátku, jež ale v samotných volbách se svým spolukandidátem Mondalem neuspěla.

V roce 2012 kandidovala za zelené, stejně jako letos, Jill Steinová a dosáhla na dosavadní ženský rekord v počtu hlasů, když ji podpořilo téměř půl miliónu voličů. To jistě Hillary Clintonová, která se stala první nominovanou kandidátkou jedné ze dvou velkých stran, překoná, i kdyby laťku první prezidentky USA nakonec nepřeskočila.

VŠE O PREZIDENTSKÝCH VOLBÁCH V USA >>>





Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama