nahoru

Může vláda v demisi a bez důvěry vládnout neomezeně? Krátké video vysvětlí, jak její pravomoci limitovat

Petr Sokol, Martin Bartkovský24. dubna 2018 • 11:43
1080p720p360p
Petr Sokol: Jak kontrolovat vládu bez důvěry a co taková vláda nemůže?
• video: 
Martin Bartkovský

V sobotu to bylo přesně půl roku od posledních voleb do Poslanecké sněmovny. Fakticky po celou tuto dobu má Česká republika vládu bez důvěry anebo v demisi. Pokud nevznikne vláda s důvěrou do 8. června, padne rekord z doby po volbách v roce 2006, kdy jsme na vládní kabinet s podporou Poslanecké sněmovny čekali 230 dnů. Může ovšem dosud fungující vláda v demisi plnohodnotně vládnout? Existuje něco, co vláda v demisi nemůže dělat? A jaká jsou konkrétně její omezení?

Podle zákonů i znění Ústavy se na první pohled zdá, že vláda v demisi může fungovat jako běžná vláda, která naopak důvěru Poslanecké sněmovny získala. V ústavě ani v dalších zákonech totiž nenajdeme žádné jednoznačné omezení, které by stanovilo, že nějaké konkrétní pravomoci vláda v demisi vykonávat nemůže. 

Rozhodnutí soudu

Samozřejmě ale platí, že z politického hlediska vláda bez důvěry nezastupuje většinu občanů, kteří byli u voleb, a proto by se určitých omezení taková vláda držet měla. Pro podobnou zdrženlivost navíc existuje i jeden právní důvod, který spočívá v rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2010.

Skupina 45 poslanců podala v roce 2007 k Ústavnímu soudu návrh na zrušení jedné vyhlášky ministerstva zdravotnictví s odůvodněním, že ji vydal ministr zdravotnictví, který byl členem tehdejší vlády Mirka Topolánka v demisi. Ústavní soud na jeho základě vydal poměrně složité rozhodnutí, v němž v principu stanovil, že vláda bez důvěry je vždy v odlišném postavení od kabinetů s důvěrou a její pravomoci jsou proto do určité míry omezené.

Nejasné hranice

Nestanovil ovšem přesně, v čem tato omezení spočívají, protože vyjádřil stanovisko, že by jejich stanovení dopředu mohlo znamenat, že vláda v demisi bude moci být v budoucnu ochromena třeba v nutnosti zastupovat stát v mezinárodních vztazích. 

Ústavní soud proto pouze konstatoval, že jednotlivé pravomoci vlády v demisi mohou být přezkoumávány z hlediska ústavnosti až po tom, co je vláda využije a oprávněná osoba (například poslanci) je u soudu napadne. V tehdejším případě takto Ústavní soud posuzoval, zda ministři v demisi mohou vydávat vyhlášky, a rozhodl, že ano, ale pouze takové, které se vyvozují z provádění platných zákonů.

Petr Sokol, Martin Bartkovský




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,840
22,210
28,950
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější