Petr Nečas

Petr Nečas Zdroj: Tomáš Tesař

Jak by měl vypadat poradní sbor předsedy vlády podle Práva?

Prezident Klaus se aktuálně vyznamenal hned dvakrát a na Šumavě se kromě kůrovce množí i aktivisté.

 

Křišťálová lupaKřišťálová lupa|Reflex.czV Právu jsem si dnes přečetl: „Několik názorově spřízněných expertů, houf vysloužilých politiků ODS a pár zaměstnanců úřadu vlády, kteří jsou prý tajní. Tak vypadá poradní sbor předsedy vlády.“ Vypadá to, jako by nebylo v pořádku, že si premiér vybírá experty názorově spřízněné. Mělo by mít i poradce, kteří s ním zásadně nesouhlasí?

 

V šumavské lokalitě Na Ztraceném se zatím dramaticky množí nikoli kůrovec, ale aktivisté. Už je jich třikrát víc než v pondělí (tj. 60, přičemž zaměstnávají svou aktivitou padesát policistů). Připoutávají se ke stromům a k sobě navzájem soustavou řetězů a trubek, aby byli nesnadno odstranitelní, policie však prý řetězy a trubky nakonec technicky zvládla. Na Šluknovsku nehrozí aktivisté, ale technoparty, tam bude účastníků asi 2000, tak velký počet už nelze označit za aktivisty. Letní technoparty jsou něco podobného jako husitské spanilé jízdy, včetně toho děsivého zpěvu (zde spíš hudby), která by nepochybně obrátila obyvatele okolních vesnic podobně jako kdysi husitský zpěv křižáky na panický útěk, jenže oni bohužel nemají kam utéci.

 

 

Martin Hekrdla (taktéž v Právu) se pohoršuje nad tím, že „politologové a někteří politici rozhlašují“ (slovo „rozhlašují“ naznačuje, na rozdíl např. od slova „prohlašují“, že jde o činnost podezřelou a svým způsobem suspektní) masového vraha Breivika za „psychopata“ (zatímco ve skutečnosti je nejspíš krajním výhonkem pravice, jejíž mainstream představuje u nás Petr Nečas, že?). Když je někdo psychopat, neznamená to žádné vyvinění, většina masových vrahů jsou psychopati, což vůbec neznamená, že by nebyli za své činy trestně odpovědní. A řeči o „nordickém týpkovi“ mi zní jako urážka Norů (hanobení národa, rasy a přesvědčení). Jaký týpek je pan Hekrdla?

 

Rozhovor Práva se Synodním seniorem Českobratrské církve evangelické Joelem Rumlem je zajímavý zejména jako prezentace názorů pana Oldřicha Dandy, který ho pořídil. „Církve, zvláště ta katolická, se v Česku historicky znemožnily.“ To je zajímavé, jak a proč, já vím o spoustě jiných organizací, které se u nás historicky znemožnily nesrovnatelně víc, jedna např. po mnoho let vydávala noviny, do nichž pan Danda píše. Jiná otázka: „Jakou vidíte možnost nápravy za situace, kdy mít peníze patří mezi největší ctnosti?“ Pan Ruml z neznámých důvodů na obě otázky přistoupil, zatímco tu první měl rázně odmítnout (žádné církve se tu historicky neznemožnily a ty protestantské zvlášť ne) a k té druhé minimálně podotknout, že mít peníze sice an sich není ctnost, ale taky to an sich není žádná ostuda a hřích, jak se nám snaží namluvit různí postbolševici (nemít peníze samozřejmě taky není hřích, ale ani přednost).

 

Václav Klaus se vyznamenal hned dvojím způsobem. Především (o tom jsem psal už včera) údajně odmítl projít bezpečnostním rámem v australském parlamentu, dnes to upřesnil, neodmítl projít rámem, jak prý tvrdí zdejší „mediokracie“ (je pozoruhodné, jak Klausovi vadí svoboda tisku), nýbrž odmítl jen čekat za stovkou školáků, kteří měli kontrolou projít taky. Pracovnice australské televize, která ho vedla do studia, ovšem říká něco jiného, mělo by se vyjasnit, kdo tedy má pravdu, dále taky to, zda šlo o stovku školáků nebo třeba jen o dvacet. A konečně, zvláštní postavení prezidenta je v tom, že by ho nikdo neměl zbůhdarma urážet (v tom je Klausova nabroušenost na australská média a politiky trochu pochopitelná, dělali to), ale ne v tom, že by směl předbíhat třeba ve frontě na rohlíky. Pokud mu hrozilo, že dlouhé čekání ve frontě na rám mu rozbije pracovní program na ten den, mohl ty školáky požádat nebo spíš poprosit, aby ho pustili, nebo požádat pracovnici televize, aby průchod uspíšila, a teprve pokud by byl odmítnut, slušně se omluvit a odejít.

 

Druhá zvláštnost je prezidentovo vyjádření k teroristickému útoku v Norsku. Podle Klause je to důsledek přílišné zpupnosti a malé pokory dnešní postmoderní společnosti. Tak za prvé, když prezident obviňuje dnešní společnost z přílišné zpupnosti a malé pokory, je to trochu podobné, jako když tygr kárá králíky z přílišné masožravosti. Za druhé, i když je to nehorázné přehánění, jsou mi aspoň trochu pochopitelné řeči o tom, že Breivik je extrémní výhonek evropské „pravice“ (v tom smyslu, že chápu, jak to mohlo ty, kteří takové řeči vedou, napadnout). Tohle mi připadá jako z Marsu. A za třetí, prezident opět přichází s teorií příčiny a následku (příčina – zpupnost a malá pokora společnosti, důsledek – vraždící maniak). Ve skutečnosti jednal pan Breivik ze svého svobodného rozhodnutí, a taky za to ponese před Bohem i před lidmi zodpovědnost.

 

 

V Právu (zahraniční rubrika) se taky mluví o „autoritativním komunistickém státě“ (rozuměj v severní Koreji). To už mohli taky rovnou napsat „konzervativním“.

 

„Stát lidem otráví spoření“, zní titul otvíráku v MfD. Ministerstvo financí chce totiž, aby státní příspěvek do stavebního spoření se vyplácel jen tehdy, kdy aspoň část úspor se použije opravdu na bydlení. To mi připadá logické, jinak je „stavební spoření“ jen podobný eufemismus jako název „Sportka“ pro loterii (zavedli ho kdysi bolševici). Proč by tu mělo být dvojí spoření, které se navzájem odlišuje tím, že jedno stát dotuje druhé ne, a jinak ničím?

 

http://bohumildolezal.lidovky.cz/