Věci veřejné prosadily něco, pro co pak samy nehlasovaly | Reflex.cz
reklama
nahoru
Politický deník Bohumila doležala

Věci veřejné prosadily něco, pro co pak samy nehlasovaly

Bohumil Doležal22. července 2011 • 10:15
Věci veřejné prosadily něco, pro co pak samy nehlasovaly
Věci veřejné
• foto: 
Jan Zátorský/MF DNES/Profimedia.cz

Senát odhlasoval zákon o třetím odboji a Věci veřejné hodlají odložit na neurčito postupné proplácení 59 miliard korun církvím.

reklama

 

Věci veřejné prosadily původní sazby DPH pro příští rok a potom jejich ministři ve vládě pro návrh nehlasovali. Podle slov Radka Johna by se na řešení problému státních financí měly spravedlivě podílet všechny skupiny obyvatelstva. Nelze „chránit lektorát nějaké strany, který je zrovna bohatý a bude vynechán“. I když preference např. ODS setrvale chřadnou, je i tak její lektorát natolik početný, že kdyby ho představovali pouze bohatci, tvořili bychom v tomhle ohledu světovou špičku. Nebo snad považuje pan John za bohatce každého, kdo má víc než průměrný plat, resp. příjem?

 

 

Senát odhlasoval (i hlasy přítomných senátorů ČSSD s výjimkou Jiřího Dienstbiera) zákon o třetím odboji. Při debatě, která hlasování předcházela, se mluvilo i o případu Bratří Mašínů. Senátor Jaromír Štětina se domnívá, že by podle zákona měli být oceněni, protože se na činy odbojových skupin nemůžeme dívat prizmatem mírového pohledu. Poukázal na to, že podle mnohých historiků a politiků bylo Česko „v době totality“ fakticky ve válečném stavu. Co je to „doba totality“? V letech 1948-89 jsme byli ruskou kolonií, toť vše. A žádná válka u nás nebyla, jediná válečná akce byla ruská invaze v roce 1968 (bolševické Rusko muselo čas od času své kolonie znovu dobývat). Zákon o třetím odboji dostane teď k podpisu prezident Klaus, v Právu v té souvislosti připomínají, že Klaus Mašíny nikdy nevyznamenal, protože je považuje za kontroverzní osoby, které rozdělují národ. To ale taky není žádný argument, osobou, která rozděluje národ, byl dlouho i T. G. Masaryk, a zaplať Pán Bůh za to, že rozděloval. Problém bratří Mašínů byl jen v tom, že používali prostředky občanské války v době, kdy u nás žádná občanská válka nebyla.

 

Věci veřejné prý hodlají odložit na neurčito postupné proplácení 59 miliard korun církvím (mají je dostat za jejich někdejší majetek, který nebude restituován). Platby mají podle VV začít, až na tom bude státní pokladna lépe, to znamená, přeloženo do hovorové řeči, až naprší a uschne. Církvím se to pochopitelně nelíbí, ministru kultury taky ne, veřejnosti se to nepochybně líbit bude, a proto to taky pan John vytáhl. O tom, že by jeho návrhem stouply VV preference, ovšem dost pochybuji.

 

Právo podrobně informuje o článku v Le Monde, odsuzujícím Maďarsko, které se prý mění v autoritářský stát v srdci Evropy. Jedná se o krátký nepodepsaný komentář z 17. 7. s názvem „Maďarsko? Autoritativní stát v srdci Evropy“, který velmi zuřivě reaguje na to, co řekl francouzský ministr pro evropské záležitosti Wauquiez (mezitím změnil ve vládě resort) maďarskému časopisu HVG. Maďarsko prý (během svého předsednictví v EU) poskytlo důkaz, že si zaslouží své místo v srdci Evropy (zdá se, že důvodem hněvu je i úspěšné jednání premiéra Orbána s čínským ministerským předsedou Wen Ťia-pao). Článek je plný demagogických a zavádějících tvrzení: např. že se Maďaři dodnes nevyrovnali se ztrátou dvou třetin území v roce 1920 (Trianonská smlouva), který je prý v „oficiální“ veřejné debatě považován za „největší tragédii moderního Maďarska“, nesrovnatelný s vyhlazením 400 000 Židů a Romů v roce 1944. Není jasné, zda jde o citát nějakého textu a co všechno ten text obsahuje. Maďaři, pokud vím, považují za tragédii, že se Trianonskou smlouvou ocitla mimo území Maďarského státu jedna třetina národa. (Upřímně řečeno, být Francouzem, mluvil bych o Trianonské smlouvě šeptem, protože to byl vrchol smluvního řetězce, jehož nedůstojnou tečku tvoří jiná smlouva, totiž Mnichovská, a následující potupná vojenská porážka Francie.) Politika Horthyho Maďarska vůči židovským obyvatelům byla sice dosti hnusná, ale Horthyho režim se bránil vydat je nacistickému masovému vraždění – podobný statut, jaký měli naši židovští spoluobčané záhy po německé okupaci (hvězdy, ohavné zákazy, zbavení občanských práv a nakonec takřka úplné vyvraždění v nacistických „továrnách na smrt“) se v Maďarsku začal komplexně uplatňovat až po okupaci německou armádou v březnu 1944, i vzhledem k tomu asi polovina maďarských Židů přežila, deportace do vyhlazovacích táborů totiž Horthy v létě 1944, když se Třetí říše dostala do nesnází s Rumunskem, nechal zastavit, a německá loutka Ferenc Szálasi, kterého Němci dosadili poté, co Horthyho v říjnu 1944 svrhli a internovali, už vyvraždění nestihl provést do konce, protože území Maďarska postupně obsazovali Rusové. I z toho důvodu nechápu, co znamená „revizionismus ve prospěch maršála(!) Horthyho“, zmíněný dál v článku, o Horthym se má mluvit věcně, jeho portrét není předem hotový a daný. K preambuli nové maďarské ústavy lze mít spoustu výhrad, ale s hodnocením Horthyho vůbec nijak nesouvisí. Srovnání Horthyho s Pétainem je ahistorické a nesmyslné, Horthy se dostal k moci se souhlasem Dohody, tedy především Francie, a ne po nějaké ostudné vojenské porážce od Německa. „Povzbuzování iredentistických tendencí v maďarských menšinách sousedních zemí“ je tendenční a demagogické přehánění, každý maďarský stát se bude právem zajímat o osud Maďarů, kteří se bez vlastního zavinění, zato za mocného přispění Francie octli v sousedních národních státech. Žádný relevantní maďarský politik, a výslovně zdůrazňuji, žádný politik FIDESZu, nikdy nepřišel s iredentistickými požadavky, a totéž platí o politických představitelích maďarských menšin v okolních státech. Článek, který Právo v podstatě doslova přeložilo (nedivím se, jistě se jim líbil) je nevěcný a nenávistný až na půdu. Končí jakousi výzvou k evropskému tažení proti Maďarsku (samozřejmě v přeneseném slova smyslu). Je to dosti hnusné.

 

 

http://bohumildolezal.lidovky.cz/



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama