O stíhání Drobila, o dušení Dobeše, o zdravotnické reformě i o zvířecím charakteru Věcí veřejných s politologem Bohumilem Doležalem.
Sněmovna podle očekávání odhlasovala zdravotnickou reformu, lépe řečeno její první část. Zlou krev budí hlavně „nadstandardy“. Spousta lidí se proti tomu zuřivě bouří (hlavně rathovské organizace jako je ČLK). Nadstandardy ovšem existují odjakživa, jenomže neoficiálně. Platí je zároveň pojišťovny i pacienti (hádejte, do čí kapsy jde ta druhá platba). Pacient je přitom vůči velkomožnému pánovi ze státní nemocnice, který se v předjaří napakoval i na náš účet, v postavení prosebníka žmoulajícího čepici. To, o co jde, je, aby postavení pacienta a lékaře – státního zaměstnance bylo stejné jako postavení kupujícího a prodavače v novinovém stánku. Z toho plyne: co největší a nejrozsáhlejší privatizace. Komu se nelíbí Hegerův návrh, ať vymyslí něco lepšího.
Ministr Drábek je sice proti tomu, aby byli při důchodové reformy zvýhodněni např. havíři nebo slévači formou dřívějšího odchodu do důchodu, připouští ovšem,že by se mohl vytvořit fond, z něhož by ti lidé dostávali kompenzaci v době, kdy už nebudou moci vykonávat svou profesi. To zní rozumně, křiklavá hesla o tom, že např. řidiči autobusů nemohou řídit do sedmdesáti, jsou demagogie, nikoho nenapadlo to na nich chtít. Jen budou muset na stará kolena změnit profesi, budou vydělávat možná míň, a to by se jim mělo nějak kompenzovat (jinak představy o chození do důchodu v sedmdesáti považuju za čirou utopii a něco jako sci-fi, nevím, proč o tom vláda mluví).
Zatímco policie, kam si Věci veřejné nasadily, jak se zdá, svá kukaččí vejce, se hádá se státními zastupitelstvími o trestní stíhání místopředsedy ODS Drobila (opozice se může bez problémů přidat), poslanci TOP09 dusí (zatím jen na svém poslaneckém klubu) ministra Dobeše kvůli státním maturitám (opozice se bude moci klidně přidat). Dušení je ovšem v tomto případě v duchu „co se škádlívá, to se rádo má“, protože hlavním nepřítelem pro TOP09 je ODS: až totiž ODS nebude, budou všichni její voliči volit Topku, nic jiného jim nezbude. To je kalkul tak primitivně vychcaný, že nemůže vyjít.
Místopředseda ODS Pavel Blažek řekl v rozhovoru pro Právo mimo jiné: „…není dobré posilovat neustále postavení soudů v tom smyslu, že mají řešit věci, které běžně řešit nemusejí. Pak si politici zase stěžují na to, že soudy mají příliš velkou moc. Kdybych dal jednoduchý příklad – třeba ústavní soud. Ten si žádnou moc neuzurpoval, ale tím, že se politici na něj čím dál častěji obracejí, sami mu tu moc vlastně předali.“ To je do slova a do písmene pravda, ostatně jsem o tom už v minulosti psal.
„Vyslat do vládního předpolí smečky neúplatných ohařů – tak se získává důvěra a obliba,“ píše v MfD Karel Steigerwald. Ovšem, ovšem, krásným příkladem takových ohařů byly ve volební kampani jsou Věci veřejné. Bohužel bývá v té předvolební vřavě obtížné rozeznat, jde-li opravdu o ohaře, nebo o hyeny a kojoty.
