V zemi úplatků a Tálibánu

V zemi úplatků a Tálibánu Zdroj: Stanislav Krupař

Afghánci zabíjejí, rozzuřilo je spálení koránu na Floridě. Západ je v úzkých

Nor, Rumun, Švéd, čtyři Nepálci a sedm Afghánců. Tolik lidí zabil v pátek dav rozzuřených Afghánců v severoafghánském městě Mazáre Šaríf při útoku na objekty OSN. Dvěma lidem byla při tomto útoku dokonce sťata hlava. V sobotu v jihoafghánském Kandaháru při podobných nepokojích zahynulo dalších 10 lidí. Důvod? Byla to odveta muslimů za to, že 20. března v kostele na Floridě spálil americký reverend Wayne Sapp korán. Nesmírně složitá situace v Afghánistánu se tak pro Západ ještě více zkomplikovala.

Vyprovokovat Afghánce k podobným činům není vůbec těžké, protože od podzimu 2001, kdy mezinárodní společenství pod vedením Američanů zahájilo po teroristických útocích na New York válku proti terorismu v této zemi, se situace v Afghánistánu příliš nezlepšila. Bohužel to vypadá tak, že Západ sice v této válce nemůže být poražen, ale současně ani nemůže vyhrát.

 

Největším problémem je, že Američané, ani celé NATO, nedokázalo většinu Afghánců přesvědčit, že nejsou okupanti. Nedůvěra k mezinárodním jednotkám je trvalá, útoky radikálů na ně se stupňují a navíc umírá při bojových operacích stále více civilistů. Jen loni to bylo 2500 Afghánců. K tomu připočítejme až 711 mrtvých spojeneckých vojáků za rok 2010, což je zatím rekordní počet od začátku této války.

 

 

Mimochodem, před tím, aby někdo v Americe pálil korán, varoval již před půl rokem generál David Petraeus, vrchní velitel mezinárodních sil v Afghánistánu. „Může to vyvolat problémy nejenom tady, ale po celém světě,“ varoval generál. Jeho varování ale nebylo vyslyšeno a to, co předpokládal, se naplnilo. Odpor k Americe, Západu, Izraeli i přítomnosti cizích jednotek v Afghánistánu, se tak jenom zvýšil.

 

Recept, jak vlastně válku v Afghánistánu vyhrát, nikdo nezná, žádná ze zvolených strategií zatím nebyla úspěšná. Mezitím se už i americká veřejnost většinově postavila proti dalšímu pobytu svých vojáků v této zemi.

 

 

V souvislosti s posledním zabíjením připomeňme, že útoky na mise OSN nejsou v Afghánistánu ničím novým. Prosovětský afghánský prezident Nadžibulláh (hlavou státu byl v letech 1986-1992), se od poloviny dubna 1992, kdy Kábul dobyly skupiny mudžahedínů, ukrýval právě v místním komplexu OSN. Předpokládal, že se mu tam nic nestane. Ovšem když v roce 1996 ovládlo Kábul hnutí Taliban, tak jeho bojovníci Nadžíbulláha a jeho bratra z komplexu vyvlekli, pak je mučili, vykastrovali a následně byli pověšeni na sloupy veřejného osvětlení.