O nedostatku „konsensu“ mezi TOP09 a ODS jako důvodu konfliktu o Vondru i o veřejné akci iniciativy D.O.S.T. na podporu Ladislava Bátory.
Po jednání koaliční devítky o zdravotní reformě řekl Miroslav Kalousek mj.: „Řadu levicových výhrad ODS chápeme, respektujeme. Z hlediska koaličních kompromisů jsme některé jejich levicové připomínky i připraveni se skřípěním zubů akceptovat.“ Nezáleží snad na tom, zda jsou „levicové“ nebo „pravicové“, ale zda jsou věcné a správné. Ostatně kdo je arbitr ohledně toho, co je levicové a co je pravicové? (Petr Uhl dnes v Právu hovoří dokonce o „pravicových a levicových lidech“: aby se od sebe dobře rozeznali, měli by ze zákona nosit červené a modré klobouky). U nás se používá nalevo slova pravicové a napravo slova levicové jako synonymum slova „smraďošské“. Je to směšné.
Člověk se těžko zbavuje dojmu, že důvodem konfliktu o Vondru je nedostatek „konsensu“ mezi TOP09 a ODS ohledně toho, že se v zájmu hladké spolupráce nebude šťourat v problémech ministerstva obrany. To asi bohužel není možné, neboť ministerstvo, resp. jeho minulost zdá se být jedním velikým mimořádně pohodlně schůdným a sjízdným tunelem. A zatím si s tím žádný politik neporadil. ODS a Vondrovi nezbývá než se pokusit s tím něco udělat. Mám chuť se vsadit, že se jim to nepovede.
Včera přinesla MfD zprávu o veřejné akci iniciativy D.O.S.T., která se postavila za svého předsedu Ladislava Bátoru. Ten se údajně stal obětí mediální štvanice (už jsme tu o jeho případu psali). K problému se vztahuje sloupek Rostislava Matulíka taktéž v MfD, který mne inspiroval k této glose.
