Policie

Policie Zdroj: Policie.cz

Po lékařích jsou se svými platy nespokojeni také policisté a hasiči

Miroslav Grebeníček je novou autoritou pro Petra Uhla, lékaře kritizuje už i Mladá fronta a mezi kandidáty na předsedu ČSSD se konečně začínají ukazovat rozdíly.

 

Konečně je trochu zřetelnější, v čem se liší oba kandidáti na předsedu ČSSD. Hašek chce revidovat „sociální stát 20. století“ a nefinancovat ho za cenu zadlužování (člověk má skoro chuť říci: to to trvalo). Sobotka usiluje o radikální politiku vůči vládě (zatím ji dělají oba), ČSSD se má stát tvrdou opozicí jako „v Zemanových dobách“ (zřejmě měl na mysli „v Paroubkových dobách“, tak si taky pana Sobotku lépe pamatujeme, ale strach mu to nedovolil). Hašek naopak nechce, aby se strana stala „druhou KSČM“. Sobotka je proti sbližování s „Věcmi veřejnými“ (ke svržení vlády by stejně potřebovali ještě komunisty, také se zjevně bojí proradnosti a mocenských ambic Bártovy ministrany). V jiných věcech se ale shodují: odmítají „třetí cestu“ (jaksi z druhé strany, než kdysi Klaus, chtějí oslovit „střední třídy“ (člověk by řekl, že u nás jsou samé střední vrstvy) a to, co nynější vláda přijme, zase po paroubkovsku zruší (Paroubkovi se to nějak nepovedlo). Vypadá to chaoticky, ale do březnového kongresu se možná vyjasní.

 

 

Petr Uhl má novou autoritu, Miroslava Grebeníčka. V dnešním Právu píše v souvislosti s posuzováním ústavnosti KSČM: „Podnět vládě podal tehdy Senát na návrh komise pro posouzení ústavnosti KSČM, jíž předsedal Jaromír Štětina. Nyní ale poslanec Miroslav Grebeníček (KSČM) řekl ve Sněmovně, že Štětina 19. dubna 1977 sám napsal StB, že se z vlastních pohnutek zavazuje spolupracovat s jejími orgány proti nepřátelům naší vlasti v zahraničí. „Zastávám zásadu nutnosti diktatury proletariátu v prvním období socialistické revoluce. Silná komunistická strana (...) je podle mne jediná síla, která může změnit společnost v současném třídně a ekonomicky rozděleném světě,“ napsal prý Štětina. Byl tehdy asi už poslední, kdo ještě psal o diktatuře proletariátu.“ Je hezké, že pan Uhl tak na slovo věří Grebeníčkovi. Jsou však u nás, i když jistě proti panu Uhlovi v menšině, i tací, co jeho víru v Grebeníčka nesdílí, a proto by bylo dobré ještě nějak doplnit, zda náhodou pan Grebeníček nekecá a jak si to pan Uhl ověřil. Jinak je to jen pomluva. Bohužel, nestalo se. Also sprach Grebeníček, a basta.

 


Neklid ohledně platů se přenesl z lékařského prostředí mezi policisty a hasiče.
První jsou nespokojeni se svými příjmy i se svým ministrem. Obojí mají smůlu: o jejich profese je zájem a v mnoha oborech nevyžaduje tak náročnou kvalifikaci jako medicina. Proto nejspíš ostrouhají. Mají ke své vlastní smůle, jak říká pan Chuchma, menší vyděračský, totiž pardon, tak to pan Chuchma neříká, nýbrž pouze v uvozovkách, potenciál. Čím větší drzost, tím větší naděje. A vláda může, až se omyje a očistí, začít ukazovat svaly. Opozice jí pomůže. Pan exministr a poslanec Bublan upozorňuje, že „hromadné hlasité odcházení (policistů, pozn. B. D.) by mohlo narazit na právní mantinely… mohlo by se na to pohlížet jako na porušení přísahy.“ To je dobré, a hromadné plánovité ochromení nemocniční péče v celé ČR není porušení přísahy. Samozřejmě, Hippokratova přísaha není v českém prostředí právní dokument. Hippokratova přísaha je v českém nemocničně léčebném prostředí šaškárna. Přísahat na něco, na co kašlu a budu kašlat, by se nemělo, je to porušení aktu, který naši předkové považovali ještě za něco posvátného. Jsem pro to, aby byla Hippokratova přísaha na lékařských fakultách jako zbytečná zakázána. Ti, kteří ji budou chtít zachovávat (a bude jich hodně) se objedou bez slavnostního ceremoniálu, ti, kteří jsou odhodláni na ni kašlat, budou uchráněni od zbytečného křivopřísežnictví.

 

V MfD vyšly dnes (neuvěřitelné!) celé dva texty, kritizující nemocniční lékaře. Zjevně se PR jednotky stáhly a obnovuje svoboda tisku. Zároveň (to je ukazatel spíš subjektivní, ale pro mne orientační) jako mávnutím kouzelného proutku poklesl počet rozzuřených čtenářských dopisů, které dostávám (myslím totiž, že v tom určitě nebudu sám). PR podpora LOKu a ČLK asi ukončila své akce s realistickým náhledem, že teď, když už je ruka v rukávě, je zbytečné plýtvat silami (a případně i vyhazovat peníze?) a prostor mohou dostat nevýznamní remcaví smolaři, aby to vypadalo, že je u nás svoboda. Zároveň se jako na povel rozjelo protikomunistické dovádění. Husitské Bijte komunisty přehluší poslední dozvuky kritiky akce Náš exodus, váš exitus. Trhněte si nohou,šašci, neprohráli jste svou svobodu s Grebeníčkem a Semelovou, ale s Kubkem. Tématu se týká naše dnešní glosa. Zbývá už jen doladit detaily: na posledním místě jsou samozřejmě prachy, ale ČLK je nespokojená „s možnostmi spolupráce na přípravě reforem, které jim nabízí ministerstvo“. Chtěli by ho celé. Proč ne: když mohl Bárta (tedy pardon, John) dostat vnitro, proč by nemohl Kubek dostat zdravotnictví.

 

http://bohumildolezal.lidovky.cz/