Myslím, že by ministr zdravotnictví Leoš Heger měl nechat odejít lékaře z veřejných nemocnic už kvůli jedné věci: pročištění zdravotnických statistik.
Lékaři – a teď samozřejmě myslím odborové a profesní vůdce akce Děkujeme, odcházíme Martina Engela s Milanem Kubkem, kteří se od najatého mediálního hasiče Jiřího Hrabovského rychle učí staré PR triky – totiž rádi manipulují s čísly tak, aby všichni vypadali jako strádající bezdomovci, kteří nás přes den léčí z nějakého vyššího vnitřního principu, zatímco večer probírají popelnice.
Viz Kubek v nedělních Otázkách Václava Moravce: na kameru zde ubrečeně ukázal trestuhodně nízké tarifní mzdy lékařů, jež se pohybují kolem dvaceti tisíc měsíčně. Jenže lékaři, stejně jako mnozí zaměstnanci v soukromé sféře, kteří proti tomu ale neprotestují, mají k tarifní mzdě i výrazné osobní ohodnocení; s ním si průměrně měsíčně vydělají téměř padesát tisíc korun, včetně pár služeb navíc.
Na veřejnou správu, kam se v civilizovaném světě, kde se krade o něco méně než u nás, obvykle nechodí pracovat kvůli ferrari, ale kvůli jistotám a právu na častější erární kávu, to není zas tak špatné. Samozřejmě pokud se lékaři nechtějí srovnávat s nejrůznějšími náměstky náměstků a jejich stotisícovými vánočními odměnami: ti ale mají sedět v chládku. A tam, tuším, lékaři nemíří.
Mimochodem: celkem lékařům rozumím. I já bych se přidal k novinářskému protestu, kdyby někdo tak sympatický a upřímný jako Hrabovský ve slušivém triku bojoval za mých sedmdesát tisíc korun měsíčně. I já mám radši francouzský camembert než český troubelín. Nicméně jakmile jednou řeknete, že jdete, máte jít. Nakonec jak pak máme lékařům věřit, že nám místo nefunkční ledviny nevyříznou tu zdravou? I když pokud jde o ledviny….
Druhá statistická faleš se týká počtu lékařů ve veřejných nemocnicích. Ministerstvo zdravotnictví jich uvádí kolem osmnácti tisíc – až nezdravě velkorysý údaj; lékařští odboráři až o pět tisíc méně, tak totiž nevypadají zbytečně. Bez pořádného zemětřesení, řekněme třeba odchodu čtyř tisícovek lékařů za lepšími platy (průměr v Česku je zhruba polovina jejich současného platu), se čísla nikdy nepročistí. A systém tak zůstane černou dírou.
