Jiří Paroubek

Jiří Paroubek Zdroj: Adam Kolář

Jiří Paroubek rychle spěchá na cestě k vlastní bezvýznamnosti

Zhruba před rokem bývalý premiér a bývalý předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek nabubřele prohlásil, že v květnových volbách do Poslanecké sněmovny se od ČSSD očekává „vítězství, které zazáří jako nejzářivější hvězda nad naší zemí“. Jenže ze samotného Paroubka zbyl pouze „hvězdný prach“. Přestože se pořád snaží vyjádřit ke všemu a zaujmout pozornost, nastoupil naopak rychlou cestu k vlastní bezvýznamnosti. Proč se to stalo?

 

Jiří Paroubek jednoduše neunesl odstoupení z místa šéfa sociální demokracie a také to, že už o ničem nerozhoduje, že zásadně nic neovlivňuje a postupně přestává lidi zajímat. Nevyrovnal se s tím, co postihne prakticky každého politika – s odchodem a postupným politickým znicotněním.

 

Jistě není pro psychiku člověka nic jednoduchého stát jeden den v čele země a za nějaký čas sedět v poslanecké lavici a být jakešovským „kůlem v plotě“ i ve vlastní straně. Jenže Paroubek si za to může především sám.

 

Místo spolupráce vrší na hlavy většiny svých socialistických kolegů nadávky, pohrdání, vztek a zlobu. Výsledkem je, že se odstavil na vedlejší kolej. Připomíná to osud Miloše Zemana, jenž také vedl ČSSD, ale poté, co jej ani někteří členové sociální demokracie nepodpořili při volbě prezidenta v roce 2003, se rozhodl nastoupit na stezku pomsty. Paroubek udělal stejnou věc.

 

 

Jenže Zeman byl určitou veličinou, nepřehlédnutelnou figurou české politiky posledních dvaceti let a jeho intelektuální schopnosti dodnes uznává také část jeho ideových protivníků. Jiří Paroubek byl sice zřejmým snaživcem, jenže svým jednání a vystupováním odrazoval a odrazuje naprostou většinu veřejnosti. Nepotřebují ho už dokonce ani jeho bývalí voliči, protože v posledních měsících je jeho metodou pouze destrukce vlastní strany.

 

Místo toho, aby se Jiří Paroubek pokusil o návrat systematickým přesvědčováním ČSSD o tom, že může pro stranu být ještě nějak užitečný, rozhodl se udělat ze sociální demokracie střelnici. Pálí hlava nehlava a výsledky se už dostavily. Přestává zajímat veřejnost a stále více otravuje členy ČSSD. Navíc zcela nevhodně načasoval s manželkou Petrou vydání jejího povídání s názvem V botičkách od Diora. Místo možného zamyšlení, jaký že vlastně Paroubek je, jaké měl motivy jednat tak, jak jednal, místo rozboru socialistů a neotřelého pohledu ze zákulisí sklidila kniha pouze posměch a opovržení.

 

 

A Jiří Paroubek se svými mediálními výstupy velmi snaží, aby dopadl podobně.