Odcházející lékaři už se zdaleka netěší dřívější popularitě | Reflex.cz
reklama
nahoru

Odcházející lékaři už se zdaleka netěší dřívější popularitě

Bohumil Doležal7. ledna 2011 • 08:53
Odcházející lékaři už se zdaleka netěší dřívější popularitě
Sanitka třídy A
• foto: 
Radim Holiš, Midi7

Bájný kočkopes v ODS už zase vystrkuje růžky, premiéru Nečasovi se nelíbí návrh ministra Johna a o Maďary si dnes leckdo pucuje boty.

reklama

 

Lékaře, co děkují a odcházejí, dnes už podporuje jen třetina lidí. V první čtvrtině minulého roku to bylo ještě 74%. Zjistila to ovšem agentura SANEP, která má sice velkou síť respondentů, ale pracuje na internetu, což činí výsledky jaksi částečnými. Důvodů poklesu podpory může být několik: změněná politická situace (vláda s parlamentní většinou, dlouhá doba nestability odezněla a radikálních nespokojenců, kteří podpoří cokoli, jen když to bude proti „establishmentu“, ubylo), dále lid si všiml, že bojuje za to, aby „ti druzí“ brali třikrát víc než on (to lid nesnese, jen má dlouhé vedení a chvíli mu trvá, než mu to dojde), a konečně agresivní a v podstatě zvoraná agitace, která hnutí nespokojených nemocničních lékařů provází. Předseda LOK Engel (řekl bych, že na úrovni PR aktivit má podíl) věří, že „drtivá část veřejnosti“ (tj. lid) pochopí, „že chceme vlastně české zdravotnictví zachránit“. Šťastní lidé! Zachrání české zdravotnictví a jen tak mimochodem dostanou trojnásobné platy. Kterému zachránci veřejných statků se to kdy povede!

 

 

Ministr vnitra John navrhuje v „malých obcích“ přímou volnu starosty, který by mohl být také voliči zase odvolán. Tento návrh nepochybně výrazně zvýší chaos na nejnižším stupni samosprávy a vytvoří vhodné podmínky pro manipulaci (osoba přímo volená a přímo odvolávaná má malý prostor pro prosazování nutných, ale nepopulárních rozhodnutí). Není taky přesně určeno, co jsou malé obce (zdá se, že ty do 1500 obyvatel, to není zase až tak málo, kolik jich v Česku je?).

 

Premiér Nečas se veřejně vyjádřil proti rovněž veřejně učiněnému návrhu ministra Johna na navrhovaný způsob výběru policejního prezidenta, přesněji řečeno na složení výběrové komise. Systém výběru je podle něho nepřehledný a politicky zneužitelný, jde o „kočkopsa“ (bájné zvíře v kruzích ODS od dob Miroslava Macka často zmiňované). Jak známo, navrhl John, aby v komisi byli i dva bývalí sociálně demokratičtí ministři vnitra, předseda strany Sobotka to sice odmítá (z dobrých důvodů, které ovšem neuvedl - místo toho řekl, že ČSSD nemá co se plést do sporu mezi VV a ODS, což je sice taky pravda, ale důležitější je, že by ČSSD na sebe úplně zbytečně brala část spoluzodpovědnosti za vládní politiku). Že se Nečas ohrazuje, je sice pochopitelné, navíc John ho postavil před hotovou věc, jenže hlavní chyba se už stala, proč si Nečas nedomluvil předem s VV (a s TOP09) techniku řízení ministerstva, na němž se přece jako na klíčovém musí podílet všechny tři strany. Prý k tomu bylo nakročeno, ale případ Michálek všechno zmařil. Je obtížné zbavit se podezření, že to bylo tak trochu jeho účelem. Tenkrát už tedy bylo taky pozdě.



Bývalý břeclavský starosta Dymo Piškula vydal údajně v době svého úřadování na náklad svého úřadu knížku vlastních veršů pod pseudonymem David D. Kamenný. Knížka vyšla v nákladu 2000 exemplářů (což je hodně) a rozdávala se při slavnostních příležitostech. Podle ukázky, zveřejněné v Právu, je její úroveň otřesná. Lze litovat jenom toho, že ji nevydal pod svým pravým jménem, pak by na ní bylo aspoň něco originálního. Exstarosta je obětí své kulturní vášně, měl by být posuzován shovívavěji, než kdyby byl peníze vložené do vydání knihy použil k nějakým hmotařským účelům (víno, ženy), omezil se tak říkajíc na zpěv.

 



Předseda ČLK Kubek se postavil v rozhovoru pro Právo za akci Děkujeme, odcházíme způsobem, který podle mého názoru přesahuje všechny meze, a to jménem orgánu, jemuž stojí v čele. Cituji: „Česká lékařská komora je v této souvislosti… povinna varovat všechny své členy – lékaře před riziky, kterým by se vystavili v případě své účasti na poskytování zdravotní péče v rozporu s pracovními předpisy a pravidly lékařské vědy, v nemocnicích, které nebudou disponovat dostatečným počtem kvalifikovaného personálu. Veškerou právní odpovědnost za případná odborná pochybení, ke kterým by došlo, by totiž nesli tito lékaři, kteří by se třeba v dobré víře snažili zdravotnictví „zachraňovat“.“ To je zastřené vyhrožování těm, kteří se nezúčastní vyděračské akce „Děkujeme, odcházíme“.

 

V MfD píší (v nepodepsaném článku vedle textu Kateřiny Koubové, oba se týkají opatření nové maďarské vlády“), že „nejvíce lidí s maďarskými kořeny žije na rumunském území“. Jakýchpak „lidí s maďarskými kořeny“, Maďarů. Je zajímavé, co spontánního benešovství je zakořeněno v docela mladých lidech, kteří dnes píší o maďarských záležitostech. Citovaná formulace je drzost až na půdu.



Maďarský ministr zahraničí Martonyi se vyjádřil v tom smyslu, že pokud by v Bruselu vznesli výhrady k povinnosti vyváženého zpravodajství, formulované ve sporném mediálním zákoně, maďarská vláda je zohlední. To je skutečně jádro problematičnosti toho zákona – vyvážené zpravodajství vzniká v konkurenci svobodných médií, přičemž ukládat tu povinnost jednomu každému médiu je atentát na svobodu projevu - zákon by se ale musel nejspíš dost důkladně předělat. Pak ale nechápu, proč takovou problematickou a provokativní normu přijímali. V Bruselu by se ale měli taky zlobit sami na sebe, je to jen přenesení pitomé zásady „politické korektnosti“ na národní půdu. Podobně požadavky, aby určitá část programů byla maďarská, je jen „doplnění“ zásady rovněž bruselské provenience, že určitá část pořadů členské země by měla být evropská (vyrobená v Evropě).



O Maďary si dnes kdekdo pucuje boty.
(Např. Středoevropan Palata tak činí se svou obvyklou zasvěceností a šarmem: summit Východního partnerství pořádá prý Maďarsko na zámku Gödölö. Jméno ovšem není jméno zámku, ale obce, v níž se zámek nachází, zámku se říká po svém někdejším majiteli Grassalkovichův, a obec se nejmenuje Gödölö, ale Gödöllő - snad ten poslední znak, čárky nad o označují kvantitu, mají v tiskárně LN, když já ho mám ve Wordu. Udělat v jednom jméně dvě chyby, to je rekord.) V tomto kontextu působí poněkud úlevně prohlášení mluvčí ČEZu, který si z pochopitelných důvodů stěžuje na zdanění prosperujících firem, které se dotklo i jeho. Na otázku, zda pokládá mimořádné daně za útok maďarské vlády proti zahraničním investorům, odpověděla paní Nováková: „Rozhodně se ale nejedná o útok na zahraniční investory, jak to některá média prezentují, neboť nové daně musí platit maďarské podniky bez ohledu na vlastnickou strukturu. Navíc nejde ani o jakoukoli žádost o sankcionování Maďarska (ve společném prohlášení postižených zahraničních podniků, bd). Signatáři pouze požádali Evropskou komisi, aby prověřila, zda je nový daňový rámec v souladu s legislativou EU. Organizátoři dopisu informovali i národní ministry, jedná se ale o iniciativu podniků, nikoliv politickou výzvu.“ Je příjemné vidět, že se taky někdo, když jde o Maďarsko, dovede při všem nesouhlasu vyjadřovat slušně.



V LN vyšly dva velmi zajímavé články k současné (snad již končící) hospodářské krizi, od velvyslance v Izraeli Pojara a od Petra Koubského. Zejména k druhému bych ovšem rád připojil poznámku, je jistě pravda, že skutečné překonání krize vyžaduje nějakou motivaci. U nás taková motivace chybí, např. vzdělání samo o sobě jí nedá. V minulosti měla česká společnost dvě dosti mohutné motivace: vlastenectví (dnes se tomu říká šmahem opovržlivě nacionalismus, ale vlastenectví samo o sobě je pozitivní věc, je to vědomí odpovědnosti, kterým jsme spjati se společenstvím, do něhož jsme se narodili a do něhož patříme) a spolu celým naším civilizačním okruhem křesťanskou víru. Dnes společnost v podstatě na obojí rezignovala a náhrady nemá žádné.

 

http://bohumildolezal.lidovky.cz/

 



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama