Všude jsem byl a ničemu nerozumím | Reflex.cz
reklama
nahoru

Všude jsem byl a ničemu nerozumím

Zelený Raoul31. prosince 2010 • 06:00
Všude jsem byl a ničemu nerozumím
Zelený Raoul - Silvestr
• foto: 
Štěpán Mareš, koláž: Reflex.cz

Řekl jsem si, že v rámci svého převzetí reflexího webu oběhnu vládu, opozici, parlament, Senát, oba prezidenty a pak zde podám report o tom, co jsem viděl. Tady to teda máte:

reklama

 

Vláda:

Tam byla trochu nuda. Seděl tam v čele kulatého stolu (no, chápete to?) takovej pantáta s brejličkama a pořád mluvil a mluvil něco o důchodech. A pak si vzal slovo takovej vožralej fousatej a řekl, že se o tom bude bavit, až proběhne hlasování nějakejch véčkařů na internetu. A ten brejlatej se rozplakal. A pak si vzal slovo takovej druhej vožralej a řekl, ať jdou všichni do prdele. A ten s brejličkami se rozplakal ještě více. A takovej s motýlkem se probudil, napil se kávy a zase usnul. A pak to skončilo a přišli novináři a všichni říkali slovo nedohoda, kompromis, nějaký čísla a tomu už jsem nerozuměl. A tak jsem šel.

 

 

Parlament:

Tam bylo veselo. Byli tam zase takoví ti, co seděli na vládě. Akorát ten s brejličkama už neplakal, ale z toho fousatého táhlo ještě o něco více. Seděli proti nim ještě nějací jiní lidi, kteří chodili k pultíku, šermovali rukama a nadávali a pak se vraceli a zvedali ruce. Nerozuměl jsem jedné věci – že každý zvedá ruku jindy a jinak. Jen jednou jedinkrát zvedli ruce všichni najednou, a to když od pultu někdo řekl „kdo je proti snížení platů veřejných činitelů a omezení imunity?“

 

Na parlamentu jsou nejzajímavější chodby a záchody. Chodí tam lidi s kufříkama a potkávají se tam s lidma, co mávají těma rukama, a dávají jim obálky. U toho říkají věci, kterým nerozumím. Pořád něco o slunci, jakési fotovoltaice (to už lidi zdaňujou i slunce, co jim nepatří?), dotacích, projektech, operačních programech a každé druhé slovo je „mega“. Víte někdo, co to je?

 

Jo, stala se mi v parlamentu ještě jedna věc: V lavicích vzadu seděl takový tlustý pán s černě nabarvenými vlasy a strašně se pořád mračil a potil. Když mě uviděl, hned se za mnou rozběhl a křičel na strážníky, ať mě vyvedou, že na mě s manželkou podává žalobu a že tam nemám co dělat. A že se uvidíme ve Štrasburku. Nevíte, co bych tam jako měl dělat?

 

 

Senát

Váš parlament má dvě komory. V té první se pracuje tím, že se mává rukama. A v té druhé, takovém krásném velkém paláci s krásnou zahradou, se spí. Byl jsem tam taky. Ale nevím, co bych o tom říkal, tam prostě lidi spali. Někteří měli zavřené oči, někteří otevřené, někteří dokonce chodili. Ale pořád jen spali. Lidi, řekněte mi, k čemu tamten senát vlastně máte? To vážně máte tolik peněz, že nevíte, co s nima? Asi ano.

 

 

Prezident

Jedním slovem krása. Ten hrad! Ten výhled! Ale když jsem přišel do Kanceláře prezidenta republiky, že se jdu podívat na prezidenta, nepustili mě tam, protože jsem neměl průkaz a jeden pan strážný říkal, že mě sice zná, ale že ví, že mě pan prezident nemá rád, protože jsem zelený, a že mě teda nikam nepustí. Tak jsem se zneviditelnil a prošel až do pracovny prezidenta, uvelebil se na kožené sofa, a tam jsem viděl, jakého máte pracovitého prezidenta. Celý den četl a podepisoval papíry a pořád u něj někdo byl a něco mu říkal a on říkal někomu něco. A který papír měl v záhlaví slovo Evropská, tak to váš pan prezident hodil do koše.

 

Jo, mimochodem, pan prezident dost vzdychá. A čím více se blíží konec pracovní doby, tím vzdychá více. „Achjo, achjo, už musím domů,“ říká. On má zlou ženu?

 

Druhý prezident

U něj jsem byl taky. A to jsem se zneviditelnil hned v Dělostřelecké ulici před jeho vilou, protože mi v redakci řekli, že bývalý prezident mě nemá vůbec rád, asi od doby, kdy se v jednom mém dílu objevil, jak na narozeninách hrál s kamarádama a budoucí manželkou flašku a byli všichni nahatí a vůbec… No tak jsem tam přišel a pan prezident seděl u takové velké televize a vedle něj seděla jeho paní. A dívali se na film a pořád ho posunovali tam a zase zpátky. A říkali u toho toto:

„Ten záběr se mi líbí, co říkáš, ehm, že?“

„Ne.“

„Tak ne. Ale tenhle ano, že hm hm.“

„Ne. Podívej se, jak jsi mi natočil vlasy. A co ta celulitida? Co mi k tomu řekneš!?“

„Celu co? No, víš, hm… No, víš, ale z něčeho ten film musíme nastříhat, lásko.“

„Cože? Co si to dovoluješ? Já nejsem nějaká hej nebo počkej nebo rajda!“

No, a když kolem mojí zneviditelnělé hlavy proletěl první talíř, raději jsem odešel.“

Zelený Raoul


Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama