Podle bývalého předsedy ČSSD Paroubka se jeho spolupracovníci k ničemu nehodili a ve vrcholné politice se drželi jenom jeho zásluhou. Ministr Schwarzenberg nechce na svém úřadě exposlance Schwippela a německé ministerstvo zahraničí vyzvalo své diplomaty, aby svá hlašení vyváženě a věcně.
WikiLeaks zveřejnil depeši ministryně Clintonové, obsahující výčet objektů a prvků infrastruktury, jejichž ztráta by okamžitě postihla veřejné zdravotnictví, ekonomickou bezpečnost a/nebo národní a vnitřní bezpečnost Spojených států. Z reference a titulku v Právu (jde o “klíčové objekty zájmu USA ve světě“) se zdá vyplývat, že američtí imperialisté chtějí opět vztáhnout své špinavé pracky na něco, co jim nepatří. Ve skutečnosti jde o objekty, které USA považují za vhodné cíle pro teroristy a jejichž zničení by tak či onak zasáhlo i Spojené státy. Že zveřejnit takové informace (pod záminkou boje za maximální otevřenost) je zvěrstvo, zůstává mimo diskusi. Německé ministerstvo zahraničí v souvislosti s aférou vyvolanou WikiLeaks vyzvalo své diplomaty, aby svá hlášení psali vyváženě (!) a věcně. Měli by se spíš starat o to, aby se ta hlášení nedostala do nepovolaných rukou a ti, co je přesto zveřejní, za mříže. Proč se má vycházet z toho, že všechno někdo dřív či později ukradne? V takovém světě se přece nedá žít. Je třeba se starat o to, aby zloději dostali zahulit (tak se to aspoň dělalo doposud, v čase „před WikiLeaks“).
„Hlas ulice zařval“, píše v titulku svého článku s jistým zalíbením Vladimír Kučera. Aby nedošlo k mýlce, text se týká demonstrací proti pražské koalici. Nemám nic proti demonstracím, ale řvaní na ulici samo o sobě ještě nikdy nic nevyřešilo, naopak, následky bývají strašidelné. „Když nesouhlasíš se stavem věcí veřejných a chceš ho změnit, vstup do zavedení strany a začni dělat pořádek“, tvrdí prý podle pana Kučery „papaláši“. Vida, poprvé se mi dostalo titulu papaláš. Problém je v tom, že v našich stranách bývají ve většině bezohlední štrébři, ale pak je tam (na nižší úrovni) spousta slušných lidí, kteří jsou se stavem partaje zoufale a upřímně nespokojení a potřebovali by pomoc. Pokud všichni odejdou řvát na ulici, posílí se neblahý charakter našich politických stran. Když Masaryk mluvil o „politické práci drobné“, měl na mysli práci v politických stranách, a to v tomhle smyslu. Strany jsou špatné, protože lidi na ně kašlou a považují politické stranictví za špatné. To tu zavedl svého času Václav Havel a jeho garnitura. (Není od pana Kučery hezké, když - také o mně, jak nemůžu nevyrozumět, Havla jsem vždycky kritizoval - píše, že jsem „se staženými kalhotami budoval svoji kariéru ve sféře mírného pokroku v rámci vedoucí úlohy KSČ, není to pravda). Představa, že by někoho mohli vyhodit z práce nebo šikanovat v práci za to, že demonstroval na Mariánském náměstí, mi připadá poněkud paranoidní. Ostatně, od čeho jsou tu odbory (kromě toho, aby pomáhaly ČSSD svrhnout vládu coby organizovaný řvoucí hlas ulice – v tomhle směru jasem velmi zvědavý na článek „Hlas ulice zařval II.“, týkající se středeční odborářské stávky).
