Mahmúd Ahmadínežád

Mahmúd Ahmadínežád Zdroj: Wikipedia.org

Arabové naléhají na USA: „Usekněte tomu hadovi hlavu!“

Nikoli Izrael, nýbrž arabské státy mají největší obavu z vojenské převahy Íránu. To se netýká pouze eventuálního vyzbrojení této země jadernými zbraněmi. Arabští sousedé v regionu Perského zálivu s neklidem pozorují i přehnané vyzbrojování íránské armády konvenčními zbraněmi. Alespoň tak to vidí dopisovatel izraelského deníku Jediot Achronot Sever Plocker. Autor k tomu dodává: „Ne pouze Izrael, nýbrž celý svět se obává íránských atomových zbraní.“

Za zavřenými dveřmi tajné diplomacie naléhají arabské státy na USA učinit preventivní útok na Írán konvenčními zbraněmi, dokud je ještě čas. Úkolem onoho preventivního útoku by mělo být totální zničení íránských výzkumných atomových středisek. Ve skutečnosti se nejedná o žádnou novinku. Již 13. července 2007 sdělil šéf izraelské vojenské výzvědné služby (Mossad) Meir Dagan v důvěrném rozhovoru s bezpečnostním poradcem Bílého domu Fragosem Townsendem, že Jordánsko, Saúdská Arábie a další státy Blízkého východu si dělají dokonce větší starosti o svoji bezpečnost a existenci než Stát Izrael. Nakonec sdělil Dagan americkému poradci Downsendovi: „Sousedé Íránu očekávají, že to za ně někdo jiný vyřídí.“ Z citátu nelze vyčíst, zdali to mají za ně „vyřizovat“ USA, nebo Izrael.

 

 

Faktem zůstává: arabští sousedé Íránu nemají dostatečné množství vojenských prostředků, aby se mohli v případě agrese s úspěchem bránit. Bez přímého zásahu USA neexistuje pro ně nejmenší šance vyjít z konfliktu alespoň s „odřenýma ušima“. Naopak Izrael se svou atomovou pumou je na tom podstatně lépe, i když ani on by nemohl po boku ostatních arabských států dovést válku s Íránem do žádoucího konce. Bez přímé účasti USA v Zálivu není možné vojensky podniknout vůbec nic. A tak zpravodajské služby Spojených arabských emirátů předaly vládě USA dokumentaci svých bedlivých rešerší. Praví se tam doslova toto: „Írán podporuje nejen teroristické skupiny Hamás a Hizballáh. Jeho vliv sahá až hluboko do Afghánistánu, Jemenu, Kuvajtu, Bahrajnu a dále do východních oblastí Saúdské Arábie a Afriky.“

 

Nelze se tedy vůbec podivovat nad tím, že král Saúdské Arábie Abdalláh již od roku 2008 neustále apeluje na USA, aby napadly Írán a zničily jeho atomový program. V dubnu 2008 začal velvyslanec Saúdské Arábie Abd al-Dšubejr ve Washingtonu ze zoufalství dokonce lomit rukama, přičemž v přítomnosti amerického generála Davida Petraeuse několikrát opakoval: „My vás o to snažně prosíme. Usekněte tomu hadovi hlavu!“ To ovšem není ani zdaleka začátek tajné diplomacie mezi USA a sousedy Íránu. Již v roce 2006 korunní princ z Abú Dhabi, Muhammad bin Saíd, varoval několikrát USA před íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem a vyzval Bílý dům k útoku na jaderná zařízení v Íránu.

 

Dokonce předal americké vládě alarmující depeše arabských výzvědných služeb. Z nich jednoznačně vyplývalo: útok vedený konvenčními vojenskými prostředky je možný nejpozději během jednoho roku. Poté, co Írán bude disponovat atomovou pumou, zvýší i objem konvenčního zbrojení. V této fázi se prý vojenský zákrok USA bude buďto značně komplikovat, nebo se dokonce stane nemožným.

 

 

Princ nakonec označuje íránského diktátora „novodobým Hitlerem“, tvrdě, že ona osoba neohrožuje pouze sousední arabské státy a Izrael, nýbrž celou světovou civilizaci. Egyptský prezident Husní Mubárak tvrdí, že Ahmadínežád není schopen „racionálního myšlení“, a jeho šéf vojenské zpravodajské služby k tomu dodává: „Írán, tak jak se dnes prezentuje, je signifikantním nebezpečím pro Egypt.“ Všechny arabské státy v Perském zálivu se vyjádřily pro vojenské řešení nastalé situace a vyjádřily USA veškerou a plnou podporu. Izrael přesto pořád ještě váhá a jediný stát v oblasti, který se necítí být ohrožen Íránem, je Turecko.